Hlavní obsah

V pitné vodě bude méně chemie. Experiment z polí u Želivky se rozšíří

Foto: Pexels.com

Pesticidy jsou i v pitné vodě, potvrdily v minulosti opakovaně rozbory. Kohoutková voda je však zdravotně nezávadná.

Reklama

Na polích u největší vodárenské nádrže v Česku běží dva roky experiment, při kterém zemědělci dobrovolně omezili postřiky výměnou za vyšší dotace. Teď se projekt rozšíří na další zdroje pitné vody – Vrchlice, Římov a Opatovice.

Článek

Hlavním cílem tříletého pilotního projektu v okolí vodní nádrže Švihov, známé jako Želivka, je zlepšení kvality pitné vody pro 1,5 milionu lidí v Praze a středních Čechách.

„Podrobné a konkrétní vyhodnocení dopadů bude provedeno v průběhu roku 2022. Už nyní spatřujeme pozitivní dopad programu zejména v zúžení spektra aplikovaných látek,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dodal, že kvalita vody v nádrži je obecně dobrá, ale projekt by měl minimalizovat možná rizika.

Opakované rozbory už několik let v řadě vzorků povrchových i podzemních vod napříč Českem potvrzují koktejl různých druhů pesticidů a jejich metabolitů. Výskyt látek v pitné vodě má příčiny už v intenzivním zemědělství z dob socialismu. Nežádoucí látky se dostávají i do vodárenských nádrží včetně Želivky, která modernizuje svou úpravnu vody schopnou tyto látky odstranit.

Do pilotního projektu se zapojilo 18 zemědělců, jimž se jako kompenzace za dva roky vyplatilo 100 milionů korun nad rámec běžných dotací. V případě zeleniny, brambor a speciálních bylin získají na hektar 9 520 korun, u ostatních plodin (tedy i pšenice, kukuřice nebo řepky) 3 680 korun. Neztrácejí nárok na přímé platby SAPS ve výši kolem 3,5 tisíce korun a další ekoplatby.

Není to zadarmo. Zemědělci musejí přibližně o třetinu snížit použití vybraných účinných látek, zejména herbicidů, které jsou ve vodě největším problémem. Musejí také dodržovat přísnější pětiletý osevní postup nebo používat statková hnojiva (hnůj, kejdu, močůvku). Už nyní jsou pravidla pro zemědělské hospodaření v ochranném pásmu u vodních zdrojů přísnější než jinde, ale požadavky v rámci pilotního projektu zašly ještě dál.

Přestože zatím ministerstvo neví, jak experiment za sto milionů ovlivnil kvalitu pitné vody pro miliony lidí, rozhodlo se pilot rozšířit na vodárenské nádrže Vrchlice, Římov a Opatovice. Dohromady zásobují vodou zhruba půl milionu lidí. A s tím vzrostou i podpory. „Rozpočet navýšíme zhruba na 70 milionů korun ročně,“ řekl Bílý.

Vodní nádrž Vrchlice zásobuje vodou zhruba 50 tisíc lidí v Kutné Hoře, Čáslavi a okolí. Římov dodává vodu 350 tisícům obyvatel Jižních Čech v čele s Českými Budějovicemi. Vodárenská nádrž Opatovice slouží jako hlavní zdroj pitné vody zhruba pro 42 tisíc obyvatel Vyškovska.

Zelenější přístup, slabší úroda

V případě toho, že rozbory potvrdí pozitivní dopad pilotního projektu na kvalitu vody, by se model šetrnějšího hospodaření mohl přenést na další místa. „V případě prokázání pozitivních dopadů z pilotního projektu bude naší snahou maximalizovat ochranu vodárenských zdrojů v Česku,“ sdělil mluvčí.

Podnik Agro Dolní Kralovice má ve druhém pásmu hygienické ochrany Želivky téměř všechny své pozemky z 1 300 hektarů. „U odbourávání látek je veliká setrvačnost, v půdě je nějaká zásoba, ale myslím, že trendy budou brzy vidět. Účinné látky snižujeme o 25 procent až 35 procent,“ popsal ředitel Vít Havel. „Určitě to pak bude mít vliv na kvalitu pitné vody,“ věří.

„Struktura plodin je pestřejší, požadavky omezují podíl řepky i dalších plodin,“ dodal. Po finanční stránce však podle něj program není tak výhodný, jak se může na první pohled zdát. „Dotace jsou sice vyšší, ale máte ztrátu na produkci, která je poměrně významná,“ řekl. Celkově odhadl, že pokud jde pouze o finanční stránku, podnik na svém zapojení do projektu oproti minulosti spíš mírně ztratil.

„Ochrana vody a životního prostředí je však rozhodující. Podívejte se, co se děje v přírodě. Jsme bez lesů, je to tragédie. Dokonce tady u vody ve velkém mizí lesy napadené kůrovcem,“ uzavřel.

Reklama

Doporučované