Článek
V největších a nejvlivnějších policejních odborech bublá pod povrchem vážný spor, provázený vylučováním některých odbojných členů a trestními oznámeními kvůli údajné zpronevěře
Jinými slovy: policisté se do krve hádají s jinými policisty. Důvod? Peníze.
Rozbuškou pro tuhle situaci v Nezávislém odborovém svazu Policie ČR se stala chvíle, kdy několik odborových poboček vyhlásilo během letošního roku fakticky samostatnost – začaly se chovat nezávisle na pražském ústředí. A mimo jiné to zdůvodňují i tím, že dlouholetý předseda Milan Štěpánek hospodaří s třicetimilionovým rozpočtem odborů neprůhledně.
Seznam ostatně už loni zveřejnil informaci, že pražská hospodářská kriminálka prověřuje, co se stalo s 12 miliony korun, za něž odbory nakoupily cenné papíry. A jestli o téhle investici věděli členové, nebo zda to byla akce předsedy Štěpánka.
"Pan Štěpánek si udělal z odborů soukromou firmu, kterou bude řídit sám a nikdo mu do toho nebude mluvit. A kdo si dovolí cokoli říct proti, bude vyloučený," říká Alexander Burda, předseda odborů v Plzni.
Odborový šéf Štěpánek ale opakuje, že hospodaření je v pořádku. A že jde jen o pomstu několika lidí, kteří po volebním sněmu vypadli z nejužšího vedení odborů.
Neplatíte - čekejte trestní oznámení
Nezávislý odborový svaz policie měl donedávna jednotné vedení a pobočky v krajích. Jenže se změnil zákon a od 1. ledna letošního roku už – zjednodušeně – takové uspořádání není možné. A protože si ho odbory včas neupravily, od Nového roku se 134 poboček stalo samostatnými odborovými organizacemi. Bez závislosti na pražské centrále – soudy je takhle nově zapsaly i do obchodního rejstříku.
A některé organizace, kritické k šéfovi Štěpánkovi, toho hned využily a začaly hospodařit po svém. Například si vyjednaly lepší telefonní tarify pro své členy nebo výhodné pojištění – stejné benefity měli policisté i pod pražskou centrálou Nezávislého odborového svazu.
Ale hlavně: organizace v Plzni a v Liberci přestaly do Prahy posílat příspěvky od členů. Ročně takhle Nezávislý odborový svaz může přijít od dva miliony – a možná o víc, pokud se přidají další organizace. Vedení pražského ústředí odborů před časem odhlasovalo, že má předseda Štěpánek kvůli tomu na libereckou organizaci podat trestní oznámení.
"Je to pro policii obrovská ostuda. Tohle se má řešit v klidu u stolu, kde si vyjasníme právní názory. A ne to řešit trestními oznámeními," myslí si Zdeněk Bartoň, předseda libereckých odborů, tedy jedné z nových samostatných odborových organizací. Mimochodem, Bartoně nedávno pražský svaz nepravomocně vyloučil kvůli tomu, že loni mluvil v reportáži Seznamu o údajně neprůhledném hospodaření svazu.
Bartoň říká, že odborový šéf Štěpánek tlačí na – teď už nezávislé – odbory v regionech, aby zůstaly pod ústředím i proto, že jinak by mohl svaz zavřít. Třicetimilionový rozpočet naplňuje z velké části právě z plateb od členů. „Svaz by samozřejmě přišel o nemalé peníze. Takže to je jedna z motivací pana Štěpánka,“ domnívá se Bartoň. Podle Bartoně se chtějí fakticky osamostatnit i další odbory v regionech, a přestat do Prahy platit, čekají však, jak tenhle vyhrocený spor dopadne.
"Je to boj zhrzených"
Předseda Štěpánek zpochybňuje, že se jeho Nezávislý odborový svaz podle zákona rozpadl, ačkoli je to patrné z obchodního rejstříku a z usnesení soudů, které odborům v regionech sdělují, že fungují nově a samostatně. A totéž potvrdila i analýza Právnické fakulty v Plzni, kterou si objednala plzeňská odborová organizace. Materiál vypracoval Tomáš Dvořák, jeden z předních odborníků na spolky.
Odborový šéf Štěpánek namítá, že si zadal vlastní posouzení od Ústavu státu a práva při Akademii věd. A že jeho závěr bude jiný.
„Do konce tohoto týdne, možná v tom příštím bych ho už měl mít,“ řekl v minulém týdnu Štěpánek.
Proč tedy proti němu dva regiony rebelují? „Jsou za tím lidé, kteří dříve seděli ve vedení svazu a teď se nemůžou smířit s tím, že tam už nejsou,“ vysvětluje předseda svazu.
Liberecký odborář Bartoň ale namítá, že o osobní ambice nejde – jen se prý stal nepohodlným, když chtěl vidět do ekonomiky svazu. Ale Štěpánek mu to nikdy neumožnil. „Museli jsme se spolehnout jen na vyjádření předsedy. Doklady jsme nikdy žádné neviděli,“ vzpomíná Bartoň.
Případ pro GIBS
Tohle byla i linka zmíněného policejního vyšetřování. Podle informací Seznamu se týkalo přímo šéfa odborů Štěpánka. Bylo to on, koho vyšetřovatel případu určil jako hlavního podezřelého. Jednak proto, že odbory několik let nepodaly daňové přiznání a policie v tom viděla možný trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření.
Vyšetřovatelé také pracovali s verzí, že Štěpánek neprůhledně a bez souhlasů členů nakládal s cennými papíry, do nichž odbory investovaly několik milionů. A naposledy – šlo také o služby externí advokátní kanceláře, která zastupovala policisty například ve sporech se zaměstnavatelem. Kriminalistům se nezdálo, jak byla spolupráce nastavená: že advokátní kancelář dostává odměny jak od odborářů, tak – v případě vyhraného sporu – také od protistrany. Takže si vlastně přijde na dvojnásobek.
"Veškeré prodeje nebo nákupy takzvaných cenných papírů byly v minulosti projednány a schváleny příslušným orgánem, v tomto případě sjezdem nebo shromážděním předsedů. Kdo toto neví, je buď neinformovaný, nebo má špatnou paměť. Případně špatnou povahu, jež jej vede k tomu, aby lhal," prohlásil loni předseda Štěpánek.
Případ později převzala Generální inspekce bezpečnostních sborů, která trestné činy policistů vyšetřuje.
Dnes Štěpánek tvrdí, že od svého advokáta ví, že případ inspekce odložila. „Protože jako sprostý podezřelý nemohu toto rozhodnutí obdržet, snažím se jej spolu s dalšími materiály cestou advokáta zákonným způsobem získat, na výsledek zatím čekám,“ říká Štěpánek.
