Hlavní obsah

Vědci z Mendelovy univerzity zkoumají zaniklé obce na Moravě

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

16. 12. 2020 21:40

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně mapují místa, na kterých stály obce zaniklé mezi koncem druhé světové války a rokem 1989. Pátrají po tom, kde přesně obce byly, jak vypadaly, a chtějí popsat i důvody jejich zániku.

Článek

Většinou šlo o vysídlení německých obyvatel, uvedla univerzita v tiskové zprávě.

Na Moravě a ve Slezsku zaniklo v tomto období asi 70 osad a obcí. Vědci na pětiletém výzkumu, který skončí v roce 2022, spolupracují s historiky z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatiky z Masarykovy univerzity.

Původně německé obce nebyly dosídlené zejména na severní Moravě a ve Slezsku. Jen na Jesenicku vědci zmapovali zatím 33 bývalých obcí a osad.

„Důvodem jejich zániku jsou mimo jiné přírodní podmínky, tedy zejména výrazně chladnější klima, vyšší nadmořská výška a členitost území, nižší úrodnost půd a podobně. Z těchto důvodů nebyly původně německé obce po roce 1945 dosídleny, domy stát nechal zbourat v organizovaných demolicích a často se nedochovaly ani sakrální památky,“ uvedla Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity.

Dalších 18 obcí přestalo existovat po zřízení vojenského výcvikového prostoru Libavá, čtyři obce a osady včetně jihomoravského Mušova pohltily budované přehrady, v okolí jaderné elektrárny Dukovany zanikly dvě obce a jedna osada, přičemž z každé z nich zbyla jen kaplička. Komunistický režim u hranic s Rakouskem na jižní Moravě navíc budoval pohraniční pásmo.

Vědci při své práci vycházeli z dochovaných statistických údajů, dobových map a historické literatury. Po rešerši historiků v archivech odborníci tyto informace doplňovaly krajinně-ekologickými analýzami historických map a aktuálních map v kombinaci s terénním průzkumem.

Vědci nyní dokončují databázi historických, demografických a krajinně-ekologických informací a fotodokumentace k jednotlivým sídlům, které budou následně vizualizovány v interaktivní mapě, uvedla Vavrouchová.

Pro vybrané obce pak vědci připravují kroniku, která připomene jejich historii pomocí audiovizuálních dokumentů. Jde například o Zastávku, Hřibovou a Javornou na Jesenicku. Materiály doplní rozhovory s pamětníky, které vědci dohledali a nahrávali jejich vzpomínky.

K projektu má vzniknout mapový portál i výstava včetně vizualizací a 3D modelů.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované