„Viceprezidentská“ debata: V pandemii jste selhali, vmetla Harrisová Penceovi

Senátorka Kamala Harrisová na úvod debaty uvedla, že přístup administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa k pandemii nemoci covid-19 je největším selháním americké vlády v dějinách. „Věděli to a zakryli to,“ uvedla 55letá Harrisová s tím, že Donald Trump záměrně zlehčoval závažnost pandemie covidu-19. Ta podle očekávání byla jedním z hlavních témat debaty vzhledem k tomu, že se nákaza minulý týden u Trumpa prokázala.

Jednašedesátiletý Pence reagoval obhajobou kroků vlády, zmínil Trumpovo omezení vstupu osob cestujících z Číny do Spojených států z konce ledna, kdy byla Čína ohniskem nákazy. Plán demokratů na vypořádání se s pandemií nemoci covid-19 podle Pence pouze kopíruje současný plán Bílého domu.

Viceprezidentská debata byla podle BBC slušná a uhlazená, zejména ve srovnání s první debatou prezidentských kandidátů, která se zvrhla v ostré osobní výpady, urážky a skákání si do řeči. Největší rozruch tak vyvolala moucha, která přistála na hlavě Mikea Pence a zůstala tam přes dvě minuty.

Nejostřejší výměny názorů proběhly na téma uvolněného křesla v Nejvyšším soudu USA či otázky zakořeněného rasismu v amerických policejních sborech. Harrisová obvinila Trumpa, že při debatě z minulého týdne jednoznačně neodsoudil ozbrojené skupiny bělošských nacionalistů. Pence obvinil média z toho, že prezidentova slova vytrhla z kontextu, a tvrdil, že veškeré rasistické skupiny již Trump v minulosti opakovaně odsoudil.

Pence s Harrisovou se střetli také v otázce vakcín. Demokratická kandidátka uvedla, že si s radostí nechá aplikovat vakcínu proti koronaviru schválenou odborníky, ale že v této věci nevěří Donaldu Trumpovi, který již v minulosti propagoval pro boj s covidem-19 léčiva, jež nakonec neměla prokazatelný účinek. Pence kvůli tomu svou soupeřku obvinil z politizace vývoje očkovací látky a řekl, že „hraje politické hry s lidskými životy“.

Další výrazný střet večera se týkal otázky zakořeněného rasismu v policejních sborech. Harrisová uvedla, že v případu smrti černošky Breonny Taylorové, jež byla zastřelena letos v březnu při nepovedené policejní razii, nebylo učiněno spravedlnosti zadost. Její kauzu pak spojila s dalšími případy nepřiměřeného použití síly bělošskými policisty proti černochům z poslední doby, zejména s květnovým úmrtím George Floyda, který zemřel poté, co mu policista přes sedm minut klečel na krku.

Kandidáti se střetli také v otázce dobrovolných potratů a Nejvyššího soudu. Pence se nejprve vyhnul otázce, co mají dělat americké státy, pokud by Nejvyšší soud zrušil rozsudek Roe vs. Wadeová z roku 1973, který v podstatě legalizoval potraty po celých USA. Republikánský viceprezident místo toho obhajoval konzervativní soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou, kterou nedávno jmenoval do funkce Trump a jež čeká na potvrzení v Senátu.

„Je to otázka volby. A já budu vždy bojovat za právo žen na to, aby se mohly samy rozhodnout, co dělat se svým tělem,“ řekla Harrisová k otázce potratů. Pence jí odpověděl, že je mu ctí sloužit prezidentovi, který brání posvátnost lidského života.

Harrisová se však vyhnula otázce, zda se budou demokraté v případě listopadové výhry snažit navýšit počet soudců v Nejvyšším soudu, aby do něj mohli nominovat svoje kandidáty, a získat tak ve vlivném tribunálu znovu většinu pro liberálně laděné soudce. Namísto toho řekla, že se Trumpova administrativa snaží všemi silami zaplnit nižší soudy svými ideologickými spojenci, přičemž očividně přehlíží černošské kandidáty.

Ačkoliv za normálních okolností není střet viceprezidentských kandidátů považován za příliš zásadní, letos mu média věnovala výrazně větší pozornost. Vzhledem k nákaze prezidenta Trumpa je totiž nejistý osud další debaty prezidentských kandidátů. Pence i Harrisová se také podle pozorovatelů zřejmě chystají v budoucnu sami usilovat o prezidentský post nehledě na výsledek letošních voleb.