Hlavní obsah

Virolog: Česko podcenilo očkování, teď se nám to vymstí

Foto: Yan Renelt, Seznam Zprávy

Hostem Výzvy byl virolog Libor Grubhoffer.

Reklama

16. 4. 11:08

Duben měl být měsíc, kdy se rozjede masové očkování. O vakcíny je ale nouze. Máme vzít zavděk ruskou látkou Sputnik V, anebo se snažit o další AstraZenecy? A jak se po půl roce nouzového stavu daří rozvolňovat?

Článek

Témata pro virologa, vakcinologa Libora Grubhoffera.

Dánsko přestává očkovat vakcínou AstraZeneca, alespoň podle dánské TV 2, úplně natrvalo. A to poté, co se u několika lidí objevily vedlejší příznaky – závažné případy krevních sraženin. Je Dánsko prozíravé, anebo zbytečně hysterické?

V každém případě si asi takovou opatrnost Dánsko může dovolit, protože má zajištěné očkování jinými vakcínami, které jsou momentálně k dispozici. Považuju to za jejich naprosto legitimní rozhodnutí.

Vy říkáte, že si ho mohou dovolit. Česko by si takové řešení dovolit nemohlo?

Česko si rozhodně takové řešení dovolit nemůže, poněvadž my jsme vlastně zanedbali celou tu záležitost pandemie včetně včasné objednávky dostatečného počtu vakcín a řekněme toho patřičného starání se o vakcíny. To se nám teďka vymstí.

Myslíte, že Dánsko budou následovat další státy?

Nelze to úplně vyloučit.

Ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD, chce dánské AstraZenecy odkoupit, alespoň to napsal na Twitteru. Je to vůbec možné? Státy v Evropské unii se přece zavázaly, že si vakcíny nebudou přeprodávat, maximálně si je mohou darovat…

Takový byl původní předpoklad. Jak se aktuálně posunula ta situace ve vakcínové diplomacii, si nejsem úplně jist, a nejsem tedy schopen na tuto otázku jednoznačně odpovědět. Ale mohu odpovědět na tu myšlenku, která mi připadá velmi zvláštní, a mám pocit, že v Evropské unii je vyvíjena velká vůle, aby dodávky vakcín – například od firmy Pfizer – sem přicházely v příštích týdnech v počtech, které byly plánované původně na druhou půlku roku nebo závěr letošního roku. A překvapuje mě, jaké politické snahy mají občany ujistit, že na nás myslí a kudy chodí, shání vakcíny.

Dotaz od diváka: „Moje maminka měla jít na vakcínu AstraZeneca, kterou jí nabídl lékař. Na poslední chvíli si to rozmyslela poté, jaké zprávy četla v médiích.“ Jak můžete paní vysvětlit, že vakcína opravdu není nebezpečná?

Každý z nás by měl v případě jakékoliv nejistoty konzultovat svoji zdravotní situaci s praktickým lékařem, nebo dokonce s odborným lékařem, pokud si je vědom toho, že může mít nějaké onemocnění. Pokud jde o ty nešťastné krevní sraženiny, tak tam bych se plošně absolutně nebál. Evropská léková agentura upozornila na kategorii mladších žen. Těch se to týká nejvíce, ale rozhodně bych nepropadal panice a osobně, pokud bych měl možnost se zítra nechat naočkovat, tak bych se AstraZenece nevyhýbal. V žádném případě.

Poslechněte si celý rozhovor také ve videu. (Video: Seznam Zprávy)

Pojďme k druhé vakcíně, o které se v současnosti hovoří možná nejvíc, ke Sputniku. Bude se podle vás v Česku očkovat Sputnikem?

Já nechci být a priori proti už předem. Nevylučuji, že vakcíny Sputnik jsou v laboratorní části vývoje vakcíny kvalitní vakcíny. Ale z mého pohledu je obrovská pochybnost o kvalitě a úrovni technologického zpracování při té vlastní výrobě a kontrolním procesu. Dělá to na mě dojem, že tomu konečnému produktu nelze důvěřovat. Nakonec v poslední době máme řadu informací nejenom ze Slovenska o tom, že v podstatě ten nakupující ani neví, co kupuje.

Pan ministr vnitra Hamáček v pondělí letí do Moskvy, kde chce dojednat případné dodávky Sputniku k nám. Ty by tedy začaly až po schválení Evropskou lékovou agenturou. Souhlasíte s tímto krokem?

Je to nepochybně posunující tlak na celkové okolnosti. Schválení se ale může extrémně protahovat, protože dosud nedodali žádné vyžádané dokumenty kromě těch, které předložili pro tu úplně první fázi. To má ještě hodně daleko do schvalovacího procesu. Čili mně celá ta snaha přijde jako balamucení lidí. Balamucení národa. Jestliže máme akutní potřebu získat funkční a schválené vakcíny, tak nemohu utěšovat národ tím, že koupím Sputnik, který získá schválení možná za rok.

Takže možná skončíme se sklady plnými vakcíny Sputnik, která vůbec nebude schválená…?

Je velmi pravděpodobné, že se vydáváme slovenskou cestou.

Myslíte, že ta ruská cesta, kdy tedy zatím ruský výrobce nedodal téměř žádné dokumenty na Evropskou lékovou agenturu, může být i strategie? Strategie zdržování – mezitím dodat vakcínu do řady jiných států, kde jí je nedostatek?

Přesně tak. Celý ten problém kolem ruské vakcíny Sputnik V je vlastně politická záležitost a je to nástroj, jak ovlivňovat dění v zemích v podstatě na celém světě. A pro Rusy je o to atraktivnější dokázat použít tento nástroj právě na středoevropské země, respektive na země původního komunistického tábora. A to je něco, co je naprosto nepřijatelné.

Největším propagátorem Sputniku v Česku je prezident Miloš Zeman. Zeptám se vás i s vědomím toho, že vím, že to není otázka úplně přímo na vás, ale proč podle vás Miloš Zeman tak lobbuje za Sputnik?

Sputnik je nesmírně vhodný nástroj pro získání a udržení přízně voličů. Jemu osobně už o voliče vůbec nejde. Jemu jde o jakousi permanentní politickou hru, až zábavu, kterou potřebuje ke svému životu. A je to nepochybně zajímavá hra v souvislosti se zdravím lidí. Dá se z toho vytěžit velký politický kapitál, protože se starám o zdraví lidí a dbám na to, abych opatřil vakcíny.

Jak vnímáte tu výměnu ministrů zdravotnictví za zmíněných okolností?

Ta výměna mě nepřekvapila, protože se k tomu schylovalo a bylo zřejmé, že k ní dříve nebo později dojde. A skutečně pan ministr Blatný byl odvolán způsobem, jakým zase posunul tu nekulturu naší současné politiky o kus. Nový ministr se s velkou chutí ujal svého úřadu. A nepřekvapilo mě, že neměl už od samého začátku vůbec žádný problém diskutovat o Sputniku.

Proočkované Česko? Nejdříve v říjnu

Duben měl být každopádně měsíc, kdy se v Česku začne očkovat masově. „Po Velikonocích bude sto tisíc očkovaných denně. Do konce srpna dostane vakcínu proti covidu sedm milionů Čechů“. To sliboval premiér. A realita je taková, že ve všední dny očkujeme zhruba nějakých padesát tisíc lidí denně. Kdy se to rozjede, pane profesore?

Na tuto otázku odpovídám jako bytostný optimista a říkám: příští měsíc. Tedy teď v květnu. A spoléhám právě na tu skvělou zprávu, která přišla včera, o mimořádné dodávce vakcín firmy Pfizer.

Což je 1,2 milionu dávek navíc do konce června.

Ano. To nám obrovsky pomůže zalepit tu mezeru, která vznikla zpožděním z nejrůznějšího důvodu. Ať už z našeho přičinění, nebo výpadku dodávek.

Váš tip, kdy tedy bude proočkováno 70 % populace v Česku?

Já pevně doufám, že to bude do konce října nebo do poloviny listopadu.

Takže do konce léta, jak slibovali politici, to už určitě nestihneme.

Nevěřím v to.

Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek nesouhlasí s tím, že by Česko objednalo málo vakcín. On říká, že máme objednáno 14 milionů pro 8 milionů dospělých. Kde je tedy pravda?

Myslím, že pan profesor Chlíbek má pravdu. Jedna věc jsou objednávky, druhá věc je potom ten harmonogram dodávek. To, že máme nadbytek v objednávce, je zásluha ministra Blatného, který těsně po nástupu zjistil, že premiér velmi podcenil velikost objednávky. Zdá se, jako by chtěl šetřit. Takže jsme měli objednáno, myslím, 8 milionů dávek a ty bývalý ministr Blatný navýšil.

Pojďme k rozvolnění, které Česko právě teď zažívá po dlouhé době. Otevřely se částečně školy, také obchody s dětským zbožím a dále například farmářské trhy. Hrozí, že se to ještě zvrtne?

Může se to zvrtnout velice snadno. Jsme v křehké situaci a ta křehkost spočívá v tom, že se nám nepodařilo a nedaří zplošťovat tu epidemickou křivku. A ta je v té poloze právě proto, že jsme zanedbali konec té druhé vlny před Vánoci. Nebrali jsme dostatečně vážně, že britská varianta už zdaleka není jen na britských ostrovech, ale že už zachvátila Španělsko a kus Německa. Dovolili jsme si ten luxus a rozvolnili opatření na Vánoce.

A když se přeneseme do dneška, máme nějakých 3 697 nových nakažených za středu. To je nejméně od konce listopadu. Jsme tedy v situaci, kdy se opatření měla rozvolnit?

To je první pracovní den, kdy jsme se přiblížili s dostatečným počtem testovaných jedinců nad tři tisíce nákaz. Ale ještě předevčírem bylo pět tisíc a více a to mě zneklidňovalo. Čili já bych na nějaký konečný soud počkal ještě několik dní, jak se projeví přece jen volnější atmosféra Velikonoc. Nebylo to možná tak volné, jak jsme se také obávali. Já pevně doufám, že ne. Ale co jsme si mohli způsobit Velikonocemi, to ještě tak úplně nevíme. Ale jistě, v životě je třeba mít určitou odvahu a skutečně pevně doufám, že z tohoto rozvolnění vyjdeme dobře. Nejdůležitější pro spoustu lidí bylo, že se otevřely školy, i když jenom pro část tříd rotačně a pod podmínkou testu.

Jak hodnotíte dosavadní výsledky testování žáků? Ten záchyt pozitivních případů byl prakticky mizivý. Po prvním kole testování bylo 0,045 % žáků pozitivních. O čem to svědčí?

Já bych z toho nedělal ještě zase tak dramatické závěry, protože to byl skutečně první den poté, co se děti vrátily do školy z nějakých bezpečných domovů. Pozastavovat se nad tímto údajem hned druhý den mi přijde dost předčasné. Debata kolem využívání antigenních testů a vhodnosti antigenních testů se okamžitě obrovsky nastartovala. Kéž by vedla k tomu, že se najde velmi racionální řešení k posílení PCR testů.

Takže nemůžeme teď třeba říct, že děti byly celou dobu doma zbytečně, protože prostě virus prakticky nepřenášejí?

To určitě nelze říct, poněvadž kdybychom ty třídy nechali otevřené, tak v té exponenciální fázi pandemické křivky britské varianty bychom se asi skutečně nestačili divit, co by to všechno způsobilo. Děti přenašeči jsou, o tom už dneska nepochybujeme. To jsme si loni poměrně dlouho také trochu nalhávali, protože jsme říkali: ne, ten dětský receptor ještě není správným receptorem pro virus SARS-CoV-2 na povrchu.

Teď už jsme tedy dál?

Teď jsme dál.

Vy často kritizujete komunikaci vlády i to, jak jedná s odborníky. Říkáte, že vám mezi nimi chybí nějaká vůdčí osobnost. Teď máme mezioborovou skupinu pod vedením Petra Smejkala, epidemiologa z IKEM, která před tím podílným rozvolněním vlastně varovala. A vláda Andreje Babiše tedy původně chtěla přes doporučení povolit až 10 lidí uvnitř a 20 venku, pak tedy vzala zpátečku. Může se tedy venku chodit stále pouze po dvou lidech. A pan premiér Babiš se nechal slyšet, že tedy expertní skupina varovala pozdě. O čem toto svědčí? Odborníky nikdo neposlouchá?

Já jsem této mezioborové skupině bytost blízká. Jsem v jakési virologické skupince, která se vyjadřuje k nejrůznějším závěrům této mezioborové skupiny. Pan Smejkal svůj názor dlouhodobě neohroženě prosazoval a ještě k tomu měl podporu právě těch řádných členů mezioborové skupiny, i já jsem s ním souhlasil. A bylo to dostatečně včas. Vůbec není pravda, že ne.

Takže vláda odborníky ignoruje?

Vláda je nedůvěryhodná už ve svých prohlášeních. Ať je to premiér, nebo někteří další členové vlády. Takže tam je těžké hodnotit, co je výmluva.

Dá se to chápat tak, že má odborné skupiny jenom proto, aby na ně eventuálně mohla svést, když se něco nepodaří?

Kéž by tomu tak nebylo. To je samozřejmě riziko pro takovou skupinu. Jsou to lidé, kteří v podstatě všeho nechali a teďka se věnují dobru nás všech a jsou připraveni tomu věnovat obrovské úsilí a obrovský čas. Pak mě logicky velmi štve, že se jejich názory buď zpochybňují, anebo zneužívají.

Divák se ptá: Pořád čtu spekulace o tom, jak bude mít na covid vliv růst teplot. I vy věříte tomu, že až se teploty přehoupnou přes dvacet stupňů, budeme mít vyhráno?

Já bych tak strašně chtěl říct, že ano, ale určitě si to nemyslím. Jsme ve fázi, kdy jsme s tím virem teprve strašně krátkou dobu, a já se nechci pouštět do nějakých evolučních předpovědí, jestli s ním budeme muset žít 100 let nebo 500 let, abychom se vzájemně oťukali a nový koronavirus se pro nás stal běžným starým koronavirem. Ale bude to trvat minimálně nějaké desítky let a s tím se musíme smířit. Musíme mít dobře nastavený ten očkovací proces. A musíme také věřit, že se podaří už někdy docela brzy vymyslet účinnou pilulku proti tomuto viru. To bychom strašně potřebovali, abychom měli v uvozovkách nějaké antibiotikum, které by nás chránilo před koronavirem v případě, že bychom skutečně i přes očkovaní tou nákazou onemocněli.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované