Hlavní obsah

Virus zastínil další hrozby – klimatické změny a přírodní katastrofy

Foto: https://www.pexels.com/

Ilustrační snímek.

26. 4. 11:17

Území České republiky už šestým rokem sužuje nedostatek srážek. Vyšší průměrná teplota navíc způsobuje nárůst odpařování vody z půdy. Nepříznivý trend pokračuje i letos. Nejsme v tom ale sami, problémy jsou po celé Zemi.

Článek

Sondy v oceánech hlásí teplotní rekordy, hladina moří stoupá, Antarktida není tak mrazivá jako dříve, sucho likviduje zemědělství a dochází ke změnám v zásobách sladké vody. To není scénář apokalyptického filmu, ale realita, která se právě děje.

Jenom emise skleníkových plynů, které ženou klimatické změny kupředu, se přitom podle OSN zvýšily od devadesátých let minulého století o polovinu. Koncentrace oxidu uhličitého se od doby před průmyslovou revolucí zvýšila o 40 procent.

Také Česko trápí sucho

Podle webu Intersucho, který monitoruje sucho v Evropě a Spojených státech, se intenzita sucha na značné části území Česka v povrchové vrstvě do čtyřiceti centimetrů prohlubuje již pátým týdnem v řadě. V některých oblastech se intenzita mírně prohloubila i v hlubší vrstvě, sucho se podle měření vyskytuje téměř na 99 procentech území Česka. „Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj dobře,“ uvádí zpráva z poloviny dubna.

„Nedávno jsme si dělali souhrnnou analýzu. Když vezmeme deficit srážek s tím, jak kvůli vyšším teplotám a slunečnému počasí stoupá výparná schopnost krajiny, tak nám v průměru na každý metr čtvereční za posledních pět let chybí oproti dlouhodobému průměru nějakých 870 litrů vody,“ řekl již dříve Seznam Zprávám Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a spoluautor projektu Intersucho.

Český hydrometeorologický ústav zase vydal dokument, ve kterém srovnává stav sucha na našem území se dvěma předchozími roky. Ze zprávy vyplývá, že situace z poloviny letošního dubna je nejméně příznivá. Podle zprávy, kterou ČHMÚ vydal v minulém týdnu, došlo na počátku dubna ke zhoršení stavu podzemních vod u hladin mělkých vrtů na silně podnormální úroveň. U 80 procent vrtů v Česku byly hladiny silně nebo mimořádně podnormální. „To je nejvyšší počet za poslední tři roky v tomto období roku,“ upozornili hydrometeorologové.

Nejvyšší kontrolní úřad poukázal loni v listopadu v tiskové zprávě na to, že Česku chybí zásadní opatření proti boji se suchem, přestože se škody zapříčiněné klimatickou změnou v roce 2018 vyšplhaly přes dvacet miliard korun. Úřad ve zprávě píše, že i přes návrhy vlády neexistuje žádná právní úprava, která by zmírnila dopady sucha a nedostatku vody. Zavádění dotačních programů do praxe vázne.

Ztráta životů a miliardové škody

V roce 2018 přitom Česko zažilo dosud rekordní sucho. Zemědělci po něm obdrželi kompenzace ve výši dvou miliard korun – celkově ale napočítali ztráty zhruba dvanácti miliard. Přibližně stejnou částku nasčítali i lesníci.

O rok později Českou republiku zasáhly další rozmary počasí, zejména vichřice. Škody, které způsobila, podle České asociace pojišťoven o hodně překročily miliardu korun. Vichr spolu s krupobitím tak překonaly zpravidla nejničivější živel – oheň. Také letos v únoru zasáhla západní a střední Evropu ničivá bouře Sabine, která si vyžádala deset obětí. Škody v Česku se odhadují na zhruba půl miliardy korun. Na konci února se pak přihnala další vichřice, která jen ve státních lesích nadělala škody asi za sto milionů korun.

Situace není o nic lepší ani na opačné polokouli. Před čtrnácti dny zasáhly jižní část Spojených států silné bouře, které připravily o život nejméně osmnáct lidí. Tornáda, silný vítr a vydatný déšť s kroupami zničily vše, co jim přišlo do cesty.

Bouře se rodí v teplých oceánech

Moře po celé planetě se kvůli teplotním rekordům ohřívají, což může přinést rok extrémního počasí. Podle předpovědí se letos v Atlantiku urodí až osm hurikánů a s nadprůměrnou pravděpodobností alespoň jeden z nich zasáhne území Spojených států.

V Mexickém zálivu, kde se na moři těží zhruba zhruba 17 procent americké produkce ropy, bylo naměřeno až 24,6 stupně Celsia, což je 1,7 stupně nad dlouhodobým průměrem, uvedl Phil Klotzbach z Coloradské státní univerzity pro agenturu Bloomberg.

Agentura Bloomberg informovala o rekordních teplotách Atlantického, Tichého i Indického oceánu. Vysoké teploty mohou způsobit „zdivočení“ hurikánů v Atlantiku, a pokud bude vlna veder pokračovat, jih Spojených států se opět ocitne pod údery silných bouřek. Právě pro bouře je vysoká teplota hnacím motorem. „Celý tropický oceán je teplotně nad průměrem,“ říká Michelle L'Heureuxová z amerického Střediska pro klimatické prognózy. „Je to součást globálního oteplování,“ dodává.

Zdivočelé bouře a požáry

Bouřková sezona v Atlantiku startuje prvního června a trvá půl roku. Pokud teplota oceánu zůstane vysoká, tropické systémy ji mohou využít jako palivo k posílení své intenzity.

Zvýšená teplota světových moří však má ještě jeden neblahý vliv, a to v oblasti, kde by ho málokdo hledal. Je zodpovědná za nárůst požárů v amazonské oblasti či v Austrálii. A proč voda hraje roli v šíření požárů, když je má hasit? Jednoduše proto, že v případě Austrálie či Amazonie mohou velmi teplé oblasti oceánu odtáhnout déšť ze země, což způsobuje vysychání půdy.

Výzkum Kátii Fernandesové, profesorky geologie na Arkansaské univerzitě, ukazuje spojitost mezi teplotami hladiny v severním tropickém Atlantiku a suchem v Amazonii. Podle profesorčina modelu mohou březnové teploty posloužit k předpovědi, že Amazonie bude opět suchá a náchylná k požárům.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené