Hlavní obsah

Sucho v Česku se prohlubuje. V půdě chybí hektolitry vody

Foto: InterSucho

Sucho k 19.4. Pokud v květnu nezaprší, zemědělci očekávají nejhorší sezonu posledních let

Reklama

21. 4. 11:21

Česko opět trápí sucho. Sobotní déšť sice na některých místech v republice zalil zahrady, ale už nenaplnil zásoby podzemních vod ani nedosytil české řeky. A podle meteorologů šlo ve výhledu dalších dnů o poslední srážky.

Článek

Od roku 2015, kdy se sucho začalo výrazně projevovat, v Česku stále narůstá vodní deficit.

„Nedávno jsme si dělali souhrnnou analýzu. Když vezmeme deficit srážek s tím, jak kvůli vyšším teplotám a slunečnému počasí stoupá výparná schopnost krajiny, tak nám v průměru na každý metr čtvereční za posledních pět let chybí oproti dlouhodobému průměru nějakých 870 litrů vody,“ upozorňuje Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a spoluautor projektu Intersucho. Voda chybí především proto, že se změnil poměr srážek a výparu vody. V posledních letech je nejen nezvykle vysoký výpar a transpirace rostlin, ale současně i výrazně méně srážek.

Celé je to proto vlastně začarovaný kruh. Půda je méně vodou nasycená, a když je půda příliš suchá, vodu odpuzuje a ta po ní stéká pryč. Odtok ale urychluje i utužení půd a jejich nevyhovující struktura a na zemědělských pozemcích i jednolitost kultur. Vzhledem k rostoucím teplotám se víc vody i vypaří.

Podzemním vodám nepřidal ani nestandardní průběh zimy. „Zima nebyla na srážky nijak extrémně chudá, ale většina srážek přišla ve formě deště. A zima byla zároveň velice teplá. Většina srážek se proto buď hned vypařila, nebo odtekla povrchově, případně ji využily rostliny. Do hlubší vrstvy se jí vsáklo velmi málo, takže nemáme ani nasycené mělké a díky dlouhotrvajícímu suchu i hloubkové zásobníky,“ vysvětluje Trnka. Pro běžný život to znamená, že lidi závislé na studnách a žijící zejména v sušších oblastech nejspíš opět čekají letní dny, kdy se budou muset spolehnout na cisterny s pitnou vodou, protože ze své studny nevydolují ani kapku.

Vodu si v následujících dnech a týdnech bude výrazně nárokovat i bující zeleň, tak typická pro současné období. „Zatím jsme byli v situaci, kdy stromy a rostliny braly relativně málo, protože listová plocha je malá. Ale zhruba během týdne až dvou se listová plocha vegetace zvětší možná pětinásobně, čímž dramaticky vzroste transpirace,“ vysvětluje Trnka a dodává, že sucho se dotkne i výrazně oslabených lesů, které už roky bojují nejen o každou kapku vody, ale také s kůrovcem, který ničí statisíce hektarů porostů, jež lesníci potřebují neustále obnovovat, aby Česko o své lesy nepřišlo.

Podle zprávy, kterou Český hydrometeorologický ústav vydal v minulém týdnu, došlo na počátku dubna ke zhoršení stavu podzemních vod u hladin mělkých vrtů na silně podnormální úroveň. U 80 procent vrtů v Česku byly hladiny – slovníkem hydrometeorologů – silně nebo mimořádně podnormální. „To je nejvyšší počet za poslední tři roky v tomto období roku,“ upozornili pracovníci ČHMÚ. Výrazně horší než v uplynulých dvou letech jsou podle nich i stavy povrchových vod. Jako příklad dali profil Vltavy v pražské Chuchli, kde byl loňský dubnový průtok na 117 kubících vody za vteřinu, letos do 50 metrů krychlových. Labe v Ústí nad Labem pak z loňských 250 metrů krychlových za vteřinu kleslo na 142 metrů krychlových.

Miroslav Trnka v projektu Intersucho pracuje i s daty a měřeními, která mu posílají zemědělci, a přiznává, že to není pěkné čtení. „Agronomové, kteří nám často již pět let reportují, mají na letošní jarní situaci suverénně nejpesimističtější pohled. V příštích týdnech se rozhodne o osudu jařin. Pokud do nich nezaprší a ony nevzejdou, tak bude velmi špatná úroda třeba ječmene, ale i dalších plodin,“ říká Trnka a dodává, že zemědělci jsou nyní v naprosto stejné situaci, jako byli loni. V loňském roce je zachránil studený a deštivý květen.

I proto zemědělci upírají své zraky k obloze. „Nechci sýčkovat, na nějaké hodnocení je ještě příliš brzy, protože čekáme, jestli alespoň v květnu nezaprší a neochladí se. Ale z toho, co vidíme, víme, že se to nevyvíjí úplně dobře. Pokud v květnu nezaprší, mohla by být situace horší než v předchozích dvou třech letech,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.

Jednoduché to nemají ani lesníci, kteří jsou právě v plné práci při zalesňování holin po kůrovcové a kalamitní těžbě. Sazenice k tomu, aby se uchytily a rostly, potřebují vodu. „Sazenice vodu k růstu potřebují, ale také mají velkou regenerační schopnost. Například loni bylo na počátku dubna také sucho, ale následný chladný a vlhký květen situaci podstatně zlepšil a sazenice se dobře ujaly. Na hodnocení je tedy brzy, počasí v dalších týdnech rozhodne o dalším osudu nejen sazenic, ale i semenáčků z přirozené obnovy, které samozřejmě suchem trpí také,“ říká mluvčí státního podniku Lesy České republiky Eva Jouklová, podle níž jsou stromy v českých lesích stresované suchem už od roku 2014. Lesníci kvůli suchu nepřicházejí jen o kůrovcem napadené smrky, ale i o borovice, jasany či duby.

Nejhorší situace je teď na severu Čech a na jihu Moravy. „Na jižní Moravě a v severozápadních Čechách to sucho podle našich statistických předpovědí vidíme až někdy do konce léta,“ říká Trnka, podle něhož by česká krajina potřebovala spoustu dnů jemného vytrvalého deště s malou intenzitou. „Aby krajina vodu vstřebávala, potřebovali bychom minimálně 20 dnů takového deště v kuse. Ale to je v našem klimatickém pásmu nemyslitelné.“ Spíš naopak, jestli Česku něco hrozí, tak to jsou spíš extrémní srážky, ze kterých i díky vysušené půdě mohou vzniknout povodně. „Když zpětně analyzujeme suché epizody, tak velmi často na jejich konci vidíme nebývale bohaté srážky. Mimořádné sucho tak v našich krajích často definitivně končí v důsledku opačného hydrometeorologického extrému. To jsme ostatně zažili třeba v 90. letech v roce 1997. Není to pravidlo, ani si to nikdo nepřejeme, ale současně je to varianta, se kterou musíme neustále počítat a mít ji na paměti,“ dodává.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené