Hlavní obsah

Vládní sníh a falešná obloha: Fámy padají z nebe

Petr Janeček
Etnolog a folklorista, autor knižní série Černá sanitka
Foto: Profimedia.cz

Výjimečně zasněžené ulice texaského San Antonia, 15. února 2021.

Reklama

Meteorologické a astronomické jevy jsou mimořádně úrodným zdrojem konspiračních teorií. Mnoho lidí dnes fascinují stejně jako naše dávné předky.

Článek

Vlna nebývale mrazivého počasí, která v únoru zasáhla jih Spojených států amerických a především stát Texas, s sebou přinesla i jednu z nejbizarnějších konspiračních teorií dneška – spekulaci o falešném sněhu.

Podle této teorie, která se bleskurychle rozšířila na elektronických sociálních sítích, především TikToku, byly letošní sněhové bouře uměle vytvořeny americkou vládou s cílem poškodit obyčejné občany. Sníh prý na nebohé Texasany seslal nově zvolený prezident Joe Biden, aby je potrestal za podporu svého předchůdce Donalda Trumpa. Popřípadě Bill Gates, který testoval novou technologii ovládání počasí. Důkaz? Stačí se podívat na desítky videí kolujících na internetu, na kterých lidé přiloží k čerstvě uhnětené sněhové kouli zapalovač nebo zažehnutou zápalku. Z koule při kontaktu s plamenem nezačne odkapávat voda; naopak se zbarví do černa. Údajně tak nejde o sníh, ale neznámou umělou substanci!

Skutečnost je samozřejmě daleko prostší, jak si ostatně může každý snadno vyzkoušet. Sněhová koule se totiž při kontaktu s vysokou teplotou obvykle nezačne okamžitě rozpouštět tak, aby to bylo viditelné pouhým okem. Vločky se většinou rovnou vypaří pomocí sublimace, popřípadě vznikající vodu vsákne zbytek sněhu. Černé skvrny jsou pak sazemi z nedokonalého spalování obsahu zapalovačů nebo hlaviček zápalek.

Nic z toho nezabránilo takřka explozivnímu šíření bizarní teorie. Nejpopulárnější videa s nahrávkami těchto domácích pokusů získala skoro milion zhlédnutí, stejný ohlas měl i hashtag #governmentsnow („vládní sníh“).

Jak je pro dnešní konspirační teorie typické, ani spekulace o umělém vládním sněhu nepředstavují nic nového. Jsou pouhou recyklací starších dezinformací, které se objevily již před sedmi lety, v lednu 2014. Tehdy se podobná videa šířila především na Facebooku, a to v souvislosti se sněhovými bouřemi, které zasáhly město Atlanta ve státě Georgia. Ani tehdy jejich popularitu nezastavily snahy o seriózní vysvětlení ze strany předních amerických vědců.

Barevný sníh jako „důkaz“

V globalizovaném světě se podobně bizarní konspirační teorie šíří především ze Spojených států amerických. To se týká i dalších žánrů moderního folkloru, jako jsou městské legendy, fámy či anekdoty. V minulosti tomu ale bylo jinak; vzpomeňme třeba na oblíbené vtipy o hlášení fiktivního rádia Jerevan, které se k nám během normalizace šířily ze Sovětského svazu, nebo anekdoty o Hitlerovi a dalších nacistických pohlavárech, které k nám již před druhou světovou válkou doputovaly z Německa. První konspirační teorie o tom, že pravda o teroristických útocích z 11. září byla jiná než oficiální tvrzení, se objevily v západní Evropě – ve Francii a Německu, a to pouhé dva týdny poté.

Petr Janeček píše pro Seznam Zprávy o aktuálních legendách a konspiračních mýtech:

Svébytnou aktuální konspirační nadílkou vlastní výroby, včetně té sněhové, ale disponuje i Česko. Vzpomeňme jen na nezvykle zbarvený sníh – oranžový, nažloutlý či načervenalý, který se objevil na mnoha místech republiky v závěru prvního únorového týdne. Běžná „oficiální“ odpověď zněla, že barvu způsobil písek navátý ze Sahary. Na českém internetu se ale v řádech hodin objevila alternativní vysvětlení, podle kterých šlo o pozůstatek takzvaných chemtrails, tedy umělých látek, které jsou na bezmocné obyvatelstvo sypány z letadel s cílem poškodit jejich zdraví.

Barevný sníh se tak stal domácím empirickým „potvrzením“ jedné z nejikoničtějších, nejvysmívanějších, ale zároveň nejrozšířenějších moderních konspiračních teorií. Ta se začala masověji šířit poté, co americké vojenské letectvo v roce 1996 publikovalo zprávu o pokusech manipulace s počasím. Původně americká konspirační teorie byla dlouho oblíbená spíše mezi okrajovými alternativními názorovými skupinami, popřípadě jako svérázný typ internetového humoru. Celosvětově populárním „alternativním faktem“ se stala až po roce 2005, v Česku pak po roce 2010.

Nebeská znamení

Konspirační teorie o umělém či kontaminovaném sněhu jsou podobné starším představám o spiknutí, této moderní mytologii (domněle) utlačovaných občanů, kteří údajně prohlédli stínové machinace strůjců Nového světového řádu. Před globální popularitou chemtrails se snahy o zlovolné ovládnutí lidské populace hledaly například v přimíchávání chlóru do vodovodních řadů, magnetických páscích na bankovních kartách či čárových kódech na zboží. Na všechny tyto moderní vymoženosti si, zdá se, příznivci konspirací již zvykli a běžně je bez problémů užívají.

Za zmínku stojí pozornost, kterou konspirační teorie věnují meteorologickým jevům a obloze obecně. V této tendenci snad není hned nutné vidět atavistickou fascinaci nebeskými úkazy, kterou naši dávní předkové promítali do mýtů o hromovládných, slunečních a měsíčních božstvech. Spíš se jedná o jev analogický pozornosti, již lidé ve středověku a raném novověku věnovali podivným úkazům na obloze, jako byly komety, interpretované jako znamení blížící se války, hladomoru či jiného neštěstí.

Moderní obdobou nebeských znamení byly dnes již pozapomenuté fámy o záhadných vzducholodích a letadlech, vídaných na obloze nad Evropou a Spojenými státy od konce 19. století do konce druhé světové války. Jejich popularitu brzy zastínila globálně rozšířená představa o UFO, neidentifikovaných létajících předmětech, často mimozemského původu. Ta se objevila již v roce 1947, ale největší obliby dosáhla v sedmdesátých letech.

Prvním odborníkem, který začal zkoumat víru v UFO jako společenský fenomén, byl slavný psycholog Carl Gustav Jung. Představu o létajících talířích považoval za jakousi společenskou psychickou halucinaci, která vychází z kolektivního nevědomí. Popularita UFO v druhé polovině 20. století podle Junga vycházela ze společenských obav z hrozící globální jaderné katastrofy, která byla charakteristická pro polarizovaný svět období studené války.

Lidstvo těmito kolektivními vizemi údajně vyjadřovalo podvědomé přání po zásahu nadpřirozené síly zvnějšku (tedy mimozemšťanů), která by je dokázala ochránit před vlastními sebedestruktivními tendencemi. Ze stejných archetypálních příčin se podle Junga podobné úkazy na nebi – tehdy ovšem popisované jako „glóby“ a „trubky“ – objevovaly v dobách velkých náboženských válek 16. století, kdy spolu tyto neidentifikované objekty soupeřily nad bojujícími armádami či se velkou rychlostí pohybovaly po obloze.

Nepřítel nad hlavou

Ať už na Jungovo vysvětlení přistoupíme nebo ne, pravdou zůstává, že obloha nad námi a její vliv na události dole na zemi zůstávají pro mnohé z nás stejně fascinující jako pro naše předky. Důkazem může být dvojice aktuálních konspiračních teorií z počátku tohoto roku; obě jsou opět amerického původu. První z nich je založena na tvrzení americké republikánské zákonodárkyně Marjorie Taylor Greenové, podle které byly nedávné rozsáhlé požáry v Kalifornii zapáleny cíleně, a to pomocí laserového děla umístěného na oběžné dráze. Toto zařízení prý patří firmě Pacific Gas and Electric Company, vlastněné příslušníky obchodnického klanu Rothschildů. Jeho záměrem údajně bylo zničit tamní lesy, aby na jejich místě mohla vyrůst rychlodráha.

Druhou teorií je konspirace sdílená lékárníkem Stevenem Brandenburgem ze státu Wisconsin. Ten se kromě víry v plochou Zemi proslavil tím, že zničil 570 dávek vakcíny proti covidu-19, protože věřil, že jde o nebezpečný prostředek negativně ovlivňující lidský genom, který lidem nutí zlovolné světové elity. Jeho teorie, která začala v posledních týdnech nabývat na popularitě, tvrdí, že to, co vidíme nad svými hlavami, není obloha, ale pouhý umělý štít, který nad námi vztyčila americká vláda. Proč? Aby nám zabránila vidět vlastníma očima Boha…

Reklama

Doporučované