Hlavní obsah

Fámy za časů koronaviru: Jak to celé začalo aneb Pijte horkou vodu…

Petr Janeček
Etnolog a folklorista, autor knižní série Černá sanitka
Foto: Shutterstock.com

Že nový koronavirus hyne při teplotě o 10 stupňů nižší, než je teplota lidského těla, je očividně nesmyslné tvrzení. Ale i tak se docela „úspěšně“ šířilo.

Reklama

15. 11. 2020 12:00

Čtenáře hoaxů má podvědomě potěšit skutečnost, že je nějakým způsobem výjimečný a patří k odesílatelovým blízkým. Spolu s ním je součástí jakési imaginární pospolitosti, která si neformálně předává důležité informace.

Článek

Většina fám, hoaxů a městských legend funguje jako příslovečná žurnalistická pěna dní: jsou dobovými aktualitami, prchavými senzacemi, nicotnými historkami platnými pouze teď a tady, v jednom jediném mizivém historickém okamžiku. Svým jepičím životem tak připomínají novinářské texty. Letitá zkušenost, podle které není nic staršího než včerejší noviny, často platí i pro moderní folklor.

Zkusme se ale pro jednou oprostit od nekonečné záplavy aktuálních historek druhé vlny koronaviru a podívat se, jak to celé začalo. Jaké vlastně byly první fámy spojené s pandemií covid-19? Vraťme se do letošního jara, kdy mnoho z nás obdrželo zprávu následujícího znění:

Synovec jednoho z mých spolužáků úspěšně vystudoval vysokou školu a nyní pracuje v nemocnici v Shenzhenu. Zapojil se do studie virové pneumonie ve Wu-chanu. Zavolal mi a požádal mě, abych řekl přátelům: Pokud máte rýmu a kašel – nejedná se o pneumonii coronaviru, protože pneumonie coronaviru se projevuje suchým kašlem bez nachlazení! Toto je nejjednodušší způsob identifikace. Předejte informaci svým přátelům, aby se dozvěděli více o identifikaci a prevenci.

Tato zpráva se začala masově šířit v březnu 2020 jako mnohokrát přeposílaný řetězový e-mail nebo zpráva či status na sociálních sítích. Ve stejném měsíci se dokonce ocitla v „top ten českých hoaxů“ – vedle související hlasové zprávy z 21. března 2020 o tom, že se nemá při tomto onemocnění užívat lék Brufen, jejíž šíření dokonce vyšetřovala policie.

První díl seriálu Petra Janečka:

Tomu, že se jednalo o hoax, tedy nepravdivou či minimálně problematickou informaci, napovídal již použitý jazyk. Úvodní „synovec jednoho z mých spolužáků“ nápadně připomínal notoricky používaného „kamarádova kamaráda“ městských legend. Odkaz na konkrétní osobu je typickou rétorickou technikou, která má u čtenáře vzbudit pocit věrohodnosti odkazem na konkrétní osobu blízkou vypravěči. Tato osoba, která nemá obvykle s daným textem nic společného, bývá s vypravěčem spojena úzkými příbuzenskými, přátelskými či pracovními vazbami. Souvisejícím rétorickým „trikem“ zvyšovala věrohodnost našeho hoaxu i snaha o osobní citové zapojení, která byla zřetelná v pasáži: Zavolal mi a požádal mě, abych řekl přátelům. Čtenáře tak měla podvědomě potěšit skutečnost, že i on je nějakým způsobem výjimečný a patří k odesílatelovým blízkým. Spolu s ním je součástí jakési imaginární pospolitosti, která si navzájem neformálně předává důležité informace, které ale zároveň nejsou určené pro každého.

Tyto sociálně-psychologické mechanismy fungují u předávání řetězových e-mailů obecně. Jejich variantou bývá konspirativní prohlášení, že se tato informace nedostává jen tak k někomu, či odkaz na soukromé informace přímo „od zdroje“ – „kamarád kamaráda“ tak může pracovat v nějaké státní či veřejné instituci, které se hoax týká a ze které „vynese“ svým přátelům tajnou informaci, již širší veřejnost ještě nezná.

Z dnešního pohledu byla zajímavá i následná pasáž našeho hoaxu:

Odkaz na Dean Repost

Tento virus Wuhan není odolný vůči teplu, zahyne při teplotě 26–27 stupňů Celsia. Proto pijte více horké vody. Můžete poradit přátelům a příbuzným, aby pili více horké vody, aby se zabránilo infekci. Choďte častěji na slunce, pijte horkou vodu. Není to lék, ale je to užitečné, nepoškozuje tělo. Pití horké vody je účinné proti mnoha virům. Vyvarujte se pití chladných nápojů, ledu, nejezte zmrzlinu…!

VÝHODNÉ KONZULTACE japonských lékařů, kteří léčí COVID-19. Každý by si měl zajistit, aby jeho ústa a krk byly vlhké, ne suché.

Pijte několik doušků vody každých 15 minut. PROČ? I když virus vstoupí do úst, pitná voda nebo jiné tekutiny je dostanou do jícnu a žaludku. Jakmile je tam, ACIDY v žaludku jej zabijí. Prosím pošlete text o koronaviru dalším a sdílejte jej s rodinou, přáteli a se všemi! Postarejte se o každého, ať se svět z koronaviru brzy zotaví.

Tato pasáž obsahovala celou řadu dalších typických rysů těchto zpravidla fiktivních textů. Jedním z nich byl odkaz na věrohodně a profesionálně znějící, ale neurčitý zdroj informací (odkaz na Dean Repost). Dalším pak časté používání na první pohled odborně vypadajících pojmů, které jsou ale často vytvořeny špatným či strojovým překladem z cizojazyčného zdroje: ACIDY v žaludku nejsou nic jiného než obyčejné žaludeční kyseliny. Mnoho hoaxů používá špatný pravopis, především u místních názvů, osobních jmen a odborných termínů. To je opět většinou způsobeno strojovým či podomáckým překladem, často z anglojazyčného originálu. V našem případě to byl Shenzhen místo správného Šen-čen, Wuhan místo Wu-chan a coronavirus místo koronavirus.

Druhý díl seriálu Petra Janečka:

Některé hoaxy – ale nikoli všechny – obsahují i zcela nesmyslné, nepravdivé informace, které lze vyvrátit i za pomoci znalostí žáka základního školy. Ten náš například tvrdil, že tento virus Wuhan není odolný vůči teplu, zahyne při teplotě 26–27 stupňů Celsia. Každý ale přece ví, že lidské tělo má teplotu asi o deset stupňů vyšší, takže by v něm pak žádný virus nemohl přežít!

Téměř vždy platným potvrzením skutečnosti, že je text pouhou smyšlenkou, je pak prosba o jeho další šíření: Prosím pošlete text o koronaviru dalším a sdílejte jej s rodinou, přáteli a se všemi! Apel bývá, stejně jako v našem případě obvykle uveden v závěru a zákeřně zneužívá pozitivní lidskou tendenci starat se o své blízké, popřípadě lidstvo jako celek (Postarejte se o každého, ať se svět z koronaviru brzy zotaví.). Tuto strategii tvůrce hoaxu obvykle přidává pro uspokojení svých potřeb. Těmi bývá zvýšení sledovanosti, „kliků“ či „lajků“ jeho stránek a profilů, popřípadě škodolibá touha vyzkoušet, čemu všemu naivní lidé uvěří, a následně se bavit tím, jak si jeho nesmyslný text přeposílají.

Co je ale na našem hoaxu dnes, ze zpětného pohledu, asi nejzajímavější? Svérázný pokus o naplnění pozitivní společenské funkce. V době jeho šíření, kdy v mainstreamových médiích o koronaviru ještě neexistovalo mnoho věrohodných informací, poskytoval lidem alespoň nějaký návod, jak podomácku chránit své zdraví před novým a v oné době ještě relativně neznámým – a o to děsivějším – nebezpečím. Náš hoax tak představoval svébytnou kolektivní „kutilskou“ reakci na situaci, kdy byl mediální prostor zahlcen zcela protichůdnými názory na povahu nového nebezpečí, a kdy – na rozdíl od radikálně odlišné dnešní situace – drtivá většina populace koronavirovou pandemii ještě nepodceňovala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované