Hlavní obsah

Vlci se střílet nebudou. Ve sporu s broumovskými farmáři se jich zastal soud

Foto: Jiří Dvořák/Správa KRNAP

Nejčastěji se do Čech dostávají vlci z Polska a Německa.

Reklama

16. 10. 2019 13:41

Vlk obecný je chráněný podle vyhlášky 395/1992 Sb. jako kriticky ohrožený druh. Minulý rok odborníci zaznamenali na území České republiky přesně deset smeček o třech a více vlcích.

Článek

Městský soud v Praze zamítl odvolání broumovských farmářů, kteří žádají regulaci volně žijících vlků. Farmáři u obvodního soudu pro Prahu 10 žalovali Ministerstvo životního prostředí a požadovali po něm, aby připravilo zákon, který by odstřel vlků povolil. Poukázali přitom na výrok Soudního dvoru EU, který v některých přesně vymezených případech možnost odstřelu vlků připouští.

Farmáři požadují, aby stát chránil jejich právo na ochranu majetku. Vlci jim totiž žerou ovce a ničí ohradníky. Chtějí proto, aby Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby existovala legální možnost přímé ochrany před škodami způsobenými vlkem obecným. Navíc chtějí, aby zákon reguloval počet vlků na území České republiky včetně toho, že na Broumovsku nebudou vlci vůbec.

Obvodní soud v březnu 2018 žalobu odmítl s tím, že soud nemůže přikazovat státu, jaké má vytvářet nebo schvalovat zákony.

Podle farmářů se situace v Evropě vyvíjí směrem k regulaci počtu vlků.

„Veškeré státy v okolí už přistoupily k určité regulaci,“ řekl u městského soudu starosta Vernéřovic a chovatel ovcí Tomáš Havrlant. „Desátého října 2019 bylo vyneseno usnesení Soudního dvoru Evropské unie, které potvrzuje možnost omezovat vlčí populaci. Jsme jediný stát, který striktně trvá na tom, že tu vlci budou v neomezeném množství na celé ploše území,“ dodal.

Vedlejším účastník sporu je také Ministerstvo zemědělství. Podle ministerstva má v tomto případě ochrana přírody přednost před majetkem chovatelů ovcí.

„Česká republika má určité mezinárodní závazky a povinnosti. Z tohoto důvodu se domníváme, že žalobě nelze věcně vyhovět. Ochrana krajiny a přírody musí mít v tomto případě ještě pořád přednost před ochranou majetkových hodnot,“ řekl u soudu právní zástupce ministerstva.

Nestandardní žaloba

Soudkyně Eva Ištvánková po krátké poradě potvrdila původní verdikt. Soud podle něj nemůže úkolovat stát, aby provedl změny zákonů.

Žalobci musí zaplatit náklady žalované strany na obě soudní řízení. Dohromady je to 900 korun pro Ministerstvo životního prostředí a 600 korun pro Ministerstvo zemědělství. Žalobcům takové náklady zřejmě vrásky nedělají.

„Rozhodnutí nás nepřekvapilo, ta žaloba je velmi odvážná a nestandardní,“ řekla po vynesení rozsudku advokátka farmářů Jana Zwyrtek Hamplová. „Chtěli jsme s její pomocí upozornit na závažný problém, což se daří. Proto opět půjdeme k Nejvyššímu soudu. Očekáváme, že to s největší pravděpodobností zamítne ze stejného důvodu, jako teď učinil odvolací soud. Potom naše úsilí bude směřovat k Ústavnímu soudu,“ řekla Hamlová.

Finský případ

Soudní dvůr EU v říjnu skutečně stanovil podmínky pro odstřel vlků. Na požadavek Finského nejvyššího správního soudu přesně popsal, kdy mohou úřady vydat výjimku ze zákazu zabíjení vlků, který platí po celé EU. Ve Finsku žijí stovky vlků, případ rozvířili ochránci přírody, kteří protestovali proti schválenému odstřelu sedmi šelem.

Podle Soudního dvoru EU je možné povolit omezený odstřel vlků pouze v případě, že to obecně povede k jejich větší ochraně. Například tím, že lidé přistoupí na soužití s těmito divokými šelmami a nebudou je zabíjet svévolně.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené