Hlavní obsah

Vlk likviduje nejen ovce, ale i jejich chovatele. Jak jim pomoct nikdo neví

Foto: Michaela Rambousková, Seznam.cz

Vlci na Broumovsku likvidují nejen ovce, ale i jejich chovatele. Ty ničí psychicky. Kraj se bojí, aby obyvatelé tento trochu opomíjený region neopustili. Jak jim pomoct ale nevědí.

10. 2. 6:13

Únavu, bezmoc a pocit, že na ně všichni zapomněli. To zažívají chovatelé ovcí a dobytka z regionů, kam se vracejí vlci. Toho, že vlci likvidují nejen stáda, ale že postupně ničí i samotné farmáře, si všímají už i politici. Obávají se, že pohraničí se kvůli vlkům vylidní. Konkrétní řešení však nemají a připravovaný plán péče o vlka podle farmářů nic nevyřeší.

Článek

Definitivní účet za škody, které v roce 2019 způsobil vlk farmářům v Královéhradeckém kraji, se vyšplhal na 2,2 milionu korun. Oproti roku 2017, kdy kraj vyplatil chovatelům 45 tisíc korun, to je obrovský nárůst, protože se zvýšily ceny náhrad zejména za mléčné ovce a plemenná zvířata.

Podle krajských politiků však nadešel čas, kdy by se měly začít počítat i škody na lidech, které vlčí smečka působí.

Nejde o to, že by vlci napadali lidi, k takovému případu zatím nikde v Česku nedošlo. Škodami na lidech jsou myšleny dopady psychické. „Hospodáři jsou unaveni z opakujících se útoků, protože ty jsou další z překážek v jejich podnikání. Nechceme dopustit, že ti lidé s podnikáním skončí a z regionu odejdou,“ říká Karel Klíma (KDU-ČSL), který má pod palcem krajské zemědělství a životní prostředí. „Chráníme jeden živočišný druh, vlka, ale ten druhý živočišný druh, člověk, si zaslouží stejnou ochranu. Když se chceme starat o vlka, měli bychom dát stejnou péči i lidem,“ dodává Klíma. Téma prý pravidelně otevírá na jednáních s výše postavenými politiky, výstup z něj však není žádný.

Jako první na útoky vlků začali doplácet malí chovatelé ovcí, kteří zvířata měli jen pro vlastní potřebu. „Někteří lidé, kteří měli jen pár oveček, skončili. Do budoucna ale mohou skončit i větší farmy. My nevíme, jestli po nás podnikání budou chtít převzít naše děti, když nad chovem pořád visí hrozba vlčího útoku,“ říká Tomáš Havrlant, který chová ovce ve Vernéřovicích.

Vyplacené náhrady za škody způsobené vlkem v Královéhradeckém kraji

V roce 2017 Královéhradecký kraj vyplatil farmářům na náhradách za vlkem stržená zvířata 45 tisíc korun. O rok později to bylo už 520 tisíc korun a škody za loňský rok se vyšplhaly na 2,2 milionu korun.

Za nárůstem stojí i změny výše náhrad. Například za mléčnou ovci se v minulosti platilo chovateli 6 tisíc korun, loni to bylo už 19 600. Za tele jalovice kraj vyplácí 19 tisíc korun, za býčka pak 24 tisíc. Ještě vyšší náhrady jsou pak za plemenná zvířata.

„Je to většinou generační záležitost. Rodiče to už nějak doklepou, protože k tomu mají obrovský vztah, ale u mladých může dojít ke ztrátě motivace, když neucítí zastání. Raději odejdou do města a budou mít klid,“ myslí si předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

Odchod zemědělců a chovatelů ovcí či dobytka z příhraničních horských a podhorských oblastí by znamenal zásah pro celý region i krajinu. „Broumovsko je turistický region, který lidé navštěvují kvůli jeho krajině. A ta je dílem tamních zemědělců. Pokud by se region začal vylidňovat, bylo by to pro něj fatální,“ myslí si hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD).

Ale nejde jen o turistiku. „Chceme, aby lidé v těchto regionech zůstali a hospodařili. Bez pasení by celá krajina zarostla,“ říká Kateřina Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny. „Je to kulturní krajina a bez chovatelů ovcí a dobytka bychom si na její údržbu museli najímat lidi,“ dodává radní Klíma. Jak ale vlčí otázku vyřešit ke spokojenosti všech, nikdo z nich neřekne.

Anketa

Jste pro regulaci počtu vlků v Česku?
Ano
74.9 %
Ne
25.1 %
Celkem hlasovalo 4243 čtenářů.

Zástupci zemědělců, ochránců přírody a Ministerstva životního prostředí v těchto dnech dokončují plán péče o vlka, který by měl nastavit jeho soužití s lidmi. Jeho problematičnost si uvědomují i ochránci přírody, kteří se v ochraně vlků v Česku angažují. „Plán by ale určitě měl vést ke zmírňování konfliktů mezi člověkem a vlkem. Nyní je například velmi těžkopádné získávání a proplácení náhrad, to bychom chtěli zjednodušit, například aby se farmářům proplácely i náklady na kafilérii nebo veterináře,“ říká Karolína Šůlová. Řešením by podle ní byly i dotace na hospodaření ve vlčích oblastech.

Většinu oslovených zemědělců však takový návrh spíš rozesměje. „Peníze to nevyřeší. Nám nejde o to, abychom se stali žebrákem, který pořád nastavuje ruku. My bychom tady rádi ta zvířata v klidu chovali,“ říká zemědělec Jan Bošina z Vernéřovic. Patří do skupiny těch, kteří prosazují určitou regulaci vlčí populace. „Vlka nechceme vystřílet, ale chceme docílit toho, aby se bál lidí. Dobře to funguje například na Slovensku. Když se vlk začne lovit, bude se lidí bát a vyhýbat se jejich sídlům,“ říká a dodává, že odlovit by se měli zejména problémoví jedinci, kteří před lidmi ztrácejí plachost. „Už to řeší i v Německu, čeští politici v tom ale nevidí žádné body,“ míní.

Zatím poslední útok na Náchodsku se odehrál v Dolním Adršpachu na farmě Karla Krecbacha. Vlci mu zadávili tele. „Chováme plemeno highlander, které by mělo být schopné se ubránit, ale neubránilo se. Je to už desáté tele za poslední čtyři roky,“ říká Krecbach, kterému od roku 2015 vlci zredukovali zejména stádo ovcí na polovinu. Už tehdy na chvíli zauvažoval, že s hospodařením skončí. „Bojujeme ale dál.“

A dál bojují i ostatní. Symbolem loňského roku se stala farma manželů Moniky a Vladimíra Menčíkových v Šonově u Broumova. Tři vlčí útoky je loni připravily o třetinu stáda. Přišli o stovky litrů mléka denně, museli snížit produkci sýrárny, odběratelům zaplatit penále za nedodané množství a jen díky štěstí se jim podařilo koupit ovce nové. Museli si pro ně zajet až do Francie, kde jeden farmář rušil chov.

Tím však přišli o bio certifikát na své výrobky. „Jeho získání zpět trvá minimálně šest měsíců, než bude jejich mléko moct být nabízeno v biokvalitě. Už za měsíc bychom ho měli dostat zpět,“ říká Monika Menčíková. Kvůli tomu zatím nemohou dodávat do obchodů, které prodávají jen potraviny s certifikátem bio a podle Menčíkové tím trochu ztrácejí dobré jméno i u odběratelů. „Snažíme se vysvětlovat, proč k odebrání certifikátu došlo, ale znáte některé lidi, kteří za tím začnou hledat něco jiného,“ vysvětluje podnikatelka.

S nákupem stáda z Francie se po loňském šíleném roce prý začínají stabilizovat. „Loni jsem byla zralá na blázinec, cítila jsem, že jsme v patové situaci a chtěla jsem s tím seknout. Ale je to pro nás velký kus života a cítila jsem spoustu podpory od zákazníků, tak jedeme dál,“ říká Menčíková a dodává, že i přes veškerou morální podporu a přes zhruba 800tisícovou náhradu od kraje, museli prodat pozemky, aby mohli podnikat dál. „Kdybychom měli úvěr, tak jsme loňský rok nepřežili.“

Podle nejnovějších dat z loňského roku na východě Čech žijí dvě až tři smečky vlků. „Není to možné určit přesně, protože jedna smečka nejspíš migruje mezi Českem a Polskem,“ říká koordinátor vlčích hlídek hnutí Duha Miroslav Kutal. Každá smečka podle něj má mezi pěti až sedmi jedinci, v dubnu ochránci očekávají vrh nových vlčat.

Návrh na regulaci vlků nebo vytvoření vlčích oblastí Kutal odmítá. „Je to nesmysl. Jakmile v nějakém místě vlka vyhubíte, přestěhuje se tam jiná smečka. Jejich vystřílení by naopak mohlo být kontraproduktivní, protože do míst by se přestěhovali mladší méně zkušení vlci, pro které by byla hospodářská zvířata atraktivnější,“ myslí si ochránce přírody, podle nějž je jediným řešením zjednodušení systému náhrad a zlepšení prevence.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené