Hlavní obsah

Vlna veder decimuje severní polokouli

Foto: Profimedia.cz

Muž se osvěžuje u fontány v Edmontonu. Kanadu zasáhla vlna veder, teplotní rekord se přepisoval tři dny v řadě.

Reklama

5. 7. 14:16

Severní polokouli trápí vlna veder, která už si vyžádala stovky obětí. Teplotní rekordy padly v Kanadě i na Sibiři. Vědci varují, že frekvence podobných výkyvů veder se může vinou člověka nadále zrychlovat.

Článek

Vědci po celá desetiletí varovali, že kvůli změně klimatu budou vlny veder častější a intenzivnější. Taková je aktuálně situace napříč severní polokoulí. Vlně veder čelí Severní Amerika, Sibiř i Indie, obětí jsou podle místních úřadů stovky, informuje CNN.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na severozápadě Ameriky vedra značně zkomplikovala dopravu, výsledkem vysokých teplot byly poničené vozovky na mnoha místech. Obyvatele New Yorku úřady vyzvaly, aby kvůli přetížení energetické sítě vinou vysokých teplot nepoužívali vysokoenergetické spotřebiče, jako jsou pračky, sušičky a také klimatizace.

Ruská metropole Moskva pak 23. června zaznamenala nejvyšší červnovou teplotu 34,8 stupně Celsia, zatímco sibiřští farmáři se snaží zachránit úrodu decimovanou vysokými teplotami a suchem. Dokonce i za polárním kruhem stoupaly teploty nad hranici třiceti stupňů. Světová meteorologická organizace aktuálně usiluje o ověření nejvyšší teploty severně od polárního kruhu od začátku měření. Meteorologická stanice v sibiřském Verchojansku totiž zaznamenala 20. června teplotu 38 stupňů Celsia.

Vlna veder trápí také desítky milionů obyvatel na severozápadě Indie. Indický meteorologický ústav ve středu označil Nové Dillí a města v jeho okolí jako oblasti, které čelí „extrémnímu horku“. Teplota v regionu aktuálně neklesá pod čtyřicet stupňů Celsia, je tak o více než sedm stupňů vyšší než obvykle, uvádí CNN.

V Iráku pak úřady dokonce vyhlásily v několika provinciích včetně hlavního města Bagdádu na čtvrtek den volna. Důvodem byly vysoké teploty, během kterých „nebylo možné pracovat nebo studovat“, uvádí CNN. Teploty v oblasti několikrát překročily 50 stupňů a zkolabovala místní elektrická síť.

Kanadská výheň

Zřejmě nejkritičtější situace je ale aktuálně v Kanadě. Symbolem ničivé vlny veder je městečko Lytton v provincii Britská Kolumbie, kde v posledních dnech padl třikrát po sobě celostátní teplotní rekord. Obec, ve které žilo několik stovek obyvatel, následně téměř kompletně zničil požár.

Minulou neděli místní meteorologové naměřili 45,1 stupně, v pondělí 47,9 stupně a v úterý 49,6 stupně Celsia. Běžně se přitom červnové teploty v této oblasti pohybují okolo 25 stupňů.

Kanadské zdravotnické úřady uvedly, že extrémní vedra pravděpodobně za poslední týden přispěla k 719 náhlým úmrtím. „Mnoho úmrtí za poslední týden bylo mezi staršími jedinci žijícími osamoceně v soukromých rezidencích s minimální ventilací,“ uvedla pro BBC vrchní soudní lékařka Lisa Lapointeová.

Extrémní horko možná nepůsobí tolik nebezpečně jako hurikány nebo povodně, americká Národní meteorologická služba ale vysoké teploty ve své zprávě označila za nejsmrtelnější fenomén počasí ve Spojených státech za posledních 30 let.

Podle údajů Národní meteorologické služby způsobilo extrémní teplo v USA v letech 1991 až 2020 průměrně 138 úmrtí ročně. Vysoké teploty zvyšují pravděpodobnost vyčerpání nebo úpalu. Mohou také zvýšit krevní tlak, snížit účinnost některých léků nebo zhoršit neurologické stavy, jako je roztroušená skleróza, uvádí server Vox.com.

Proč jsou ale aktuální vlny horka tak výrazné a ničivé? Extrémní teploty přiházejí čím dál dříve, lidský organismus tak nemusí být v dřívější fázi roku ještě plně „aklimatizovaný“ na takovou míru horka, píše Vox.com. Dřívějšímu nástupu veder pak není přizpůsobena ani infrastruktura a lidé nejsou navyklí přizpůsobit se vysokým teplotám dříve než v letních měsících. Období veder se také rok od roku prodlužuje, ukazuje studie americké Agentury pro ochranu životního prostředí.

Nejsmrtelnější pak mohou být vlny veder paradoxně v chladnějších oblastech, kde není takovýto výkyv teplot tak častý. Důkazem je právě aktuální situace v Kanadě. Zatímco obyvatelé běžně teplejších oblastí jsou na vlny horka připraveni doma i v zaměstnání, ve studenějších regionech nejsou například klimatizace běžnou výbavou. Obyvatelé těchto oblastí také podle Vox.com nemusí vždy rozpoznat příznaky zdravotních komplikací způsobených horkem.

Vlny veder navíc mohou být podle vědců čím dál častější. „Zjistili jsme, že bez lidského vlivu by bylo téměř nemožné dosáhnout takových rekordů a tak horkého června,“ cituje CNN Nikose Christidise z britského meteorologického ústavu Met Office.

Christidis už v minulosti uvedl, že bez změny klimatu způsobené člověkem by extrémní vedra na severozápadě USA nebo v jihozápadní Kanadě nastala „jednou za desítky tisíc let“. V současné době může k podobnému jevu dojít každých asi patnáct let, uvedl pro CNN Christidis. Pokud by ale lidstvo nesnížilo emise skleníkových plynů, mohou na přelomu století podobné vlny veder přicházet každý jeden až dva roky, předpovídá Christidis.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované