Článek
Poslanci by se v úterý měli dostat k volbě čtyř nových členů Rady České televize. Část poslanců ale chce hlasování o několik týdnů odložit, další mají v plánu jednání obstruovat. Shoda mezi poslanci není ani na tom, jestli by se radní měli volit tajně či veřejně.
Opozice od úterního rána prosazovala odložení volby, to se jí ale nepovedlo. Volba se tak objevila na pořadu dnešního dne, měla by se odehrát v podvečer.
„Zvažujeme ještě nějaké kroky,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Nejspíš se bude jednat o obstruování formou přestávek na poradu poslaneckých klubů. „My dnes uděláme maximum možného, co nám ukládá jednací řád,“ dodal lidovecký šéf Marian Jurečka.
K odložení volby do doby, než se vyjasní pochybnosti, vyzval své kolegy z dolní komory senátor David Smoljak, místopředseda senátní komise pro sdělovací prostředky. Smoljak poslance seznámil s analýzou způsobilosti navrhovatelských organizací, kterou si nechal zpracovat. Z té vyplývá, že ne všechny organizace, jejichž kandidáti postoupili do druhého kola, jsou způsobilé kandidáty navrhovat.
Veřejné, nebo tajné hlasování?
Poslanci se neshodnou ani na tom, jestli hlasovat tajně, nebo veřejně. Veřejnou volbu navrhují Piráti. Pro by byl i sociální demokrat Roman Onderka. „Tolik různých zajímavých jmen se nám objevilo v Radě ČT. Musím se přiznat, že když si někdy poslechnu zprávy z jednání, tak se mi těžce spí. Mělo by být jasné a srozumitelné, kdo z politických subjektů koho volí. Nerad bych se někdy probudil a měl tady druhé Maďarsko ve vztahu k institucím jako Česká televize nebo rozhlas,“ uvedl Onderka.
Naopak silně proti veřejné volbě je třeba SPD. „Veřejná volba, kterou navrhují Piráti, připomíná totalitní Severní Koreu, aby šlo pranýřovat ty, co hlasují jinak, než si přejí novodobí neomarxisti. Hnutí SPD prosazuje svobodu a demokracii,“ uvedl předseda Tomio Okamura.
Tajně volit chtějí i komunisté. Podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa má každý poslanec svobodnou volbu. „Odpovídá jeho svědomí, nemyslím si, že by měl být někým tlačen,“ uvedl Filip, který tajnou volbu označil za jeden z nejdůležitějších principů demokracie.
„O personálních otázkách je svobodnější rozhodovat v tajné volbě. Já se cítím svobodnější, když mohu hlasovat tajně,“ dodal předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Poslanci koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se na otázku, zda by podpořili veřejnou volbu, jednoznačně nevyjádřili. Jen uvedli, že se pokusí udělat vše pro to, aby k volbě zatím vůbec nedošlo.
„Řada spolků má jen několik členů a jsou úzce regionální. Naopak neuspěli kandidáti z celostátních organizací včetně Univerzity Karlovy, Českého klubu turistů, Akademie věd, Národního divadla či České rady dětí a mládeže, které sdružují stovky tisíc členů a podporovatelů,“ upozornil poslanec a člen volebního výboru Tomáš Martínek (Piráti).
Podle zákona mají být v Radě ČT zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy, a to tím způsobem, že je do ní budou nominovat zájmové organizace a sdružení, které zastupují některý z vymezených zájmů.
Dnes jsem vyzval poslance, aby si před svým hlasováním o kandidátech do Rady ČT přečetli závěry analýzy, která upozorňuje na to, že minimálně třetina vybraných kandidátů a nominujících organizací je pro tento účel nezpůsobilá.
— David Smoljak (@DavidSmoljak) April 13, 2021
Analýza je k dispozici zde: https://t.co/IyUdj0bcp1
„Má-li nominující subjekt stovky či tisíce členů, lze z této skutečnosti usuzovat, že daný subjekt daný zájem může představovat, neboť reprezentuje široký vzorek obyvatelstva. Naopak má-li subjekt pouze nižší jednotky členů, může tato skutečnost nasvědčovat tomu, že subjekt daný zájem spíše nepředstavuje, neboť dostatečně nereprezentuje veřejnost,“ uvedl autor Smoljakovy analýzy advokát Jiří Kučera, který v analýze posuzoval také aktivitu subjektu či datum jeho vzniku.
Za problematického navrhovatele analýza označuje třeba sdružení Liga Libe, která bojuje za legální držení střelných zbraní. „Tato činnost dle dohledatelných informací nemá žádný sociální přesah, ale jedná se o činnost ryze politickou – petice, lobby, spolupráce při tvorbě legislativy,“ popisuje Kučera, podle nějž spolek zároveň nemá založeny žádné účetní závěrky. Liga Libe stojí za kandidátem Pavlem Černým, který se probojoval prvním kolem volby.
Za nezpůsobilou analýza označila třeba i Libereckou sportovní a tělovýchovnou organizaci (kandidát Jiří Kratochvíl) či Pétanque klub Brněnští draci (kandidát Jaroslav Kravka), jejichž činností je jen podpora sportovních zájmů. Ty však nespadají mezi zájmy, které nominující subjekty musí splňovat.
Určitou pochybnost analýza vyjadřuje i u nadačního fondu Filantia (kandidát Karel Novák), který vznikl teprve loni v září.
Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek rovněž dopisem vyzval volební výbor Sněmovny, aby prověřil, zda stávající radní ČT ekonomka Hana Lipovská neporušila zákon o České televizi. Poslanci by podle jeho názoru měli volbu nových radních odložit do té doby, než se s tím volební výbor vypořádá.
Lipovská měla podle Bartoška zákon porušit tím, že v dopise, který minulý týden rozeslala poslancům a senátorům, vystupuje pod hlavičkou politického subjektu. „Přišel e-mail podepsaný paní Bobošíkovou a paní Lipovskou a byl odeslán z adresy politického institutu. V zákoně je jasně řečeno, že členové Rady nesmí zastávat funkci v politických stranách nebo hnutích ani svým jménem působit v jejich prospěch,“ uvedl Bartošek.
Žádá o právní stanovisko, jež řekne, zda Lipovská porušila zákona. „Pokud se to potvrdí, je nutné hlasovat o odvolání paní Lipovské z Rady. Než na to najdeme odpověď, měli bychom odložit volbu,“ dodal.
