Článek
Televizní předvolební debaty stále hrají významnou roli při rozhodování voličů. Alespoň jednu z nich sledovalo podle povolebního průzkumu STEM/MARK pro Seznam Zprávy na 59 procent lidí.
Pro téměř každého pátého z nich (18 procent) byla debata tím, co mu pomohlo vybrat stranu, kterou nakonec volil. Největší dopad měly na váhající voliče menších stran, nikoliv na příznivce hlavních favoritů.
Největší část lidí si ale z debaty odnesla potvrzení svého postoje. „Třiačtyřicet procent lidí uvedlo, že je debaty utvrdily ve volbě již předem vybrané strany či hnutí,“ řekl redakci sociolog a analytik STEM/MARK Jan Burianec. Naopak pouhá dvě procenta připustila, že je debata od zvažované volby odradila. Pro více než třetinu sledujících voličů (36 procent) neměla debata na výběr žádný vliv.
Babiš s lepším skóre a Fiala jako hromosvod vlády
Z hlediska lídrů nejvíce rezonovali Andrej Babiš a Petr Fiala. Pozitivně i negativně. Jejich vystoupení lidé hodnotili nejčastěji, což může být důsledkem faktu, že právě oni dostali prostor ve dvou duelech, kam nebyli přizváni další lídři.
Babiš vyšel z hodnocení lépe, to ale podle Buriance nemusí nutně znamenat vyšší výkonnost. „Kopíruje to spíš volební preference, touto optikou je třeba na to nahlížet,“ upozornil.
Fialu hodnotili pozitivně především voliči Spolu, ale mezi podporovateli jiných stran už takový dojem nezanechal. „Na Petra Fialu bylo pohlíženo jako na lídra celé té vládní koalice, a proto byl třeba i těmi opozičními voliči hodnocen daleko negativněji,“ říká Burianec.
Ve srovnání například s Vítem Rakušanem, který působil „méně negativně“, vychází Fiala o něco hůře. Fiala „propadl“ zejména u voličů starších šedesáti let, kde ho negativně hodnotilo 67 procent z nich, nezabodoval ale ani u skupiny 30 až 44 let, kde mu takové hodnocení udělila téměř polovina respondentů. Rakušan dopadl u obou skupin o deset procentních bodů lépe.
Výhoda pro STAN i Motoristy, neoblíbenost Konečné napříč generacemi
Z hlediska přínosu televizních duelů pro zisk nových voličů ale oba tito lídři výrazně neoslovili. „Speciální prostor pro Babiše a Fialu pravděpodobně nepřinesl mnoho nových voličů. Jejich voliči byli již rozhodnutí,“ stojí v analýze. Nejvíce pomohly debaty voličům Starostů a Motoristů – tedy subjektům, jejichž příznivci se rozhodovali později a častěji váhali.
Přes značnou sledovanost se však nepotvrdilo, že by televizní debaty primárně pomáhaly lídrům, kteří byli nejvíce vidět. „V podstatě lze z dat vidět, že táhli jen dva lídři – Andrej Babiš a Petr Fiala,“ konstatuje sice Burianec a zároveň dodává, že jejich efekt na nerozhodnuté voliče byl omezený. Jejich prostor v debatách sloužil spíše k mobilizaci vlastních řad.
Z průzkumu také vyplývá, že některé lídry lidé hodnotili negativně napříč spektrem. Například komunistka Kateřina Konečná, hlavní tvář hnutí Stačilo!, byla mezi diváky debat často zmiňována v negativním kontextu. A to v podstatě u všech věkových kategorií. Nesouzní s ní více než třetina seniorů, u mladých voličů lze mluvit o třech čtvrtinách.
Z celkového pohledu je tak možné říci, že televizní debaty stále hrají důležitou roli – nikoliv však v tom, že by dramaticky měnily výsledky voleb, ale spíše tím, že pomáhají váhajícím a utvrzují rozhodnuté. A právě u nerozhodnutých voličů menších stran může jejich dopad rozhodovat o zisku klíčových mandátů.
„Ukázalo se, že televizní debaty mají stále vliv. Alespoň na značnou část těch, co se rozhodují v posledním týdnu,“ uzavřel Burianec.
Cílem výzkumu STEM/MARK bylo zjistit příčiny výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, zmapování faktorů, které ovlivnily rozhodnutí voličů, určení rozhodujících momentů pro nerozhodné voliče a vliv předvolebních debat. Terénní šetření metodikou CAWI dotazování proběhlo 5. října. Realizováno bylo 1207 rozhovorů.
