Článek
Když vláda Petra Fialy schválila 6. ledna 2022 programové prohlášení, zavázala se k více než stovce slibů. Stěžejními prioritami současného kabinetu měly být například stabilizace veřejných financí, orientace na Evropskou unii a NATO, penzijní reforma, řešení krize bydlení skrze zrychlení stavebního řízení nebo vzdělávání.
„Chceme, aby malé a střední firmy tvořily páteř naší ekonomiky a aby je stát podpořil tam, kde je třeba. Chceme, aby inovace, věda a výzkum dokázaly významně posílit českou ekonomiku v mezinárodní konkurenci,“ stojí mimo jiné v původním dokumentu, který se vláda zavázala plnit.
Kvůli válce na Ukrajině se ale některé sliby změnily. Změny se nejvíce dotkly financí, energetiky a školství. Vláda také v aktualizovaném programovém prohlášení přislíbila, že upraví příjmy i výdaje rozpočtu, a zrušila závazek neměnit systém valorizace důchodů. Opozice tenkrát volala po tom, aby kabinet znovu žádal o důvěru, což se nestalo.
O důvěru voličů se ale v předvolebním klání uchází řada politických subjektů, ty vládní nevyjímaje. Organizace Demagog.cz se proto zaměřila na počínání současného kabinetu a připravila „vyúčtování“.
Z původního programového prohlášení vybrala celkem 50 konkrétních, měřitelných a splnitelných slibů, které podrobila detailní analýze. Seznam Zprávy dostaly data k dispozici.
„Vláda získává důvěru na základě toho původního vládního prohlášení. Každá vláda se v průběhu volebního období setkává s nějakými nečekanými událostmi,“ odůvodňuje koordinátor projektu Petr Gongala, proč Demagog vychází z původního prohlášení. Připomíná také, že zatímco Fialův kabinet musel řešit válku na Ukrajině, expremiér Andrej Babiš zase čelil covidové krizi.
Vzdělávání na druhé koleji?
Analýza se zaměřuje na šest oblastí – hospodářství, vzdělanost, bezpečnost, životní prostředí nebo právní a sociální stát. „Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná, úspěšná, nebo neúspěšná,“ dodává Gongala s tím, že finální obrázek si mají udělat voliči.
A jak si tedy vláda Petra Fialy vedla? Z 50 vybraných slibů splnila 32 procent. Mezi nimi například zrušení EET, prosazení korespondenční volby nebo zavedení automatické valorizace minimální mzdy.
Dalších 28 procent, tedy 14 slibů, splnila vláda jen částečně. „To volíme v případech, kdy kabinet podnikl praktické kroky k naplnění slibu, ale nenaplnil ho zcela. Vláda tak buď dokázala prosadit pouze část slibu, nebo v některých svých krocích slib částečně porušila. Tuto kategorii používáme také u závazků, které sice byly splněny, ale ne v termínu, který si vláda v programovém prohlášení stanovila,“ upřesňuje Gongala.
Ze šesti oblastí se vládě dařilo nejvíce v oblasti životního prostředí, kde splnila více než polovinu vybraných slibů. Mezi nimi například ten, že neprolomí ani neupraví limit těžby uhlí v severních Čechách, nebo že podpoří fotovoltaická zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025, na něž mohou domácnosti čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám. Co se naopak nepovedlo, je například vyhlášení národního parku Křivoklátsko.
Nejhůře si pak podle dat vedla v oblasti vzdělávání – již zmíněná změna programového prohlášení totiž počítala s tím, že některé sliby vláda kvůli válce na Ukrajině nezvládne. Namátkou jde třeba o platy pedagogických pracovníků, které nedosáhly původně slibovaných 130 procent průměrné mzdy. Vláda pak nezvládla naplnit ani závazek, že zvýší celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace.
Nominální výše výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací sice v roce 2024 oproti roku 2021 vzrostla, a dosahovala tak i vyšší částky než za Babišovy vlády. „Reálné výdaje očištěné o inflaci se ale v tomto období propadly zhruba o 17 procent,“ píše Demagog s tím, že výdaje klesly i v poměru k HDP – a to zhruba o 15 procent.
Babiš nesplnil méně slibů
Realizace cílů pak pokulhávala i v oblasti právního státu. Kabinet Petra Fialy například nezvládl prosadit obnovení působnosti lustračního zákona na členy vlády, stejně jako se nepovedlo vytvořit nový trestní řád a dokončit návrh věcného záměru civilního řádu soudního – od tohoto slibu ostatně vláda upustila už v roce 2023 v rámci aktualizovaného programového prohlášení.
Za připomínku nicméně stojí, že ačkoliv se nepodařilo vytvořit nový trestní řád, někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek se ještě před odchodem z vlády zasadil o to, že Sněmovnou prošla rozsáhlá novela trestního zákoníku.
Organizace se o podobné „vyúčtování“ slibů vlády pokusila už při dosluhování kabinetu expremiéra Andreje Babiše. Ten si v porovnání s Petrem Fialou vedl o něco lépe. „Ty sliby mají různou váhu a čtenář musí jejich důležitost vyhodnotit sám. Čistě na základě čísel ale dopadl lépe Andrej Babiš, který porušil patnáct slibů, zatímco současná vláda má porušených slibů dvacet,“ popisuje koordinátor projektu Demagog.
Mezi nesplněnými závazky je například zvýšení pozůstalostních důchodů nebo daňová brzda, od které vláda ustoupila už v roce 2023 v rámci zaktualizovaného programového prohlášení.
Opozice také často kabinetu připomíná předvolební slib, v rámci kterého vláda tvrdila, že nebude zvyšovat daně. Ten se ale do analýzy nedostal, protože finální znění závazku není podle Gongaly měřitelné. „Koalice Spolu slíbila nezvyšovat daně, ale do vládního prohlášení se dostala pouze vágní formulace, že zvyšování daňové zátěže není cestou ke stabilitě. Nešlo tedy o konkrétní závazek vlády, který by si Demagog vybral k hodnocení,“ doplňuje.
