Případ Plzeň jako trefa ODS. Do vlastní nohy

Tam, kde voliči musí, respektive mohou jít tento týden k senátním volbám znovu, se rozběhla tradiční anketa: koho ve finále podpoří ti, kteří do druhého kola nepostoupili?

Neúspěšný kandidát A podporuje kandidáta B, neúspěšná kandidátka C nepodpoří ve druhém kole nikoho, a tak dále. Význam takových prohlášení se většinou přeceňuje. Hlavně proto, že napodruhé obyčejně dorazí jen zlomek voličů a ani ne polovina těch, kdo hlasovali v prvním kole. Ani tento pátek a sobotu to nebude jiné.

Někdy to před druhým kolem málem vypadá, že zklamaní voliči fungují jako naprogramovaní a jen čekají na stisknutí knoflíku, aby plnili urny podle informace, kdo koho podporuje. Ale pro úspěch nebo porážku je důležitější, kolik lidí se vůbec druhého kola zúčastní. Nebo spíš nezúčastní. Sdělení, že A podporuje B anebo naopak, na to mívá jen nepatrný vliv.

A pak jsou tu speciální případy, které vyvolají pozornost i za hranicemi volebního obvodu. Jako ten v Plzni.

Obhajující senátor za ODS Lumír Aschenbrenner nepostoupil do druhého kola. A ze dvou šťastnějších rivalů si vybral podporu Lucie Kantorové (ANO), a ne Karla Řehky (STAN). Dá se rozebírat, jak moc je to podpora vřelá nebo alibistická. Každopádně existuje. Společný billboard je důkazem.

To překvapí z vícero důvodů. Kupříkladu proto, že Aschenbrenner je veteránem ODS s antikomunistickým backgroundem v životopise. A teď pravil: „Já jsem velký nepřítel ANO, a tohle není o ANO. Prostě podle mě ona je, protože je z Plzně, lepší kandidát.“

Takové vysvětlení už přechází z formátu překvapení do údivu s otevřenými ústy.

Vždyť partaj senátora Aschenbrennera oblepila města plakáty, na kterých předseda Kupka volá „Senát jim nedáme! Zásadní pojistka demokracie“. Jestli se tohle heslo vyskytlo i poblíž billboardu, na kterém Aschenbrenner a kandidátka ANO hlásí „Plzeň má v Senátu zastupovat člověk, který v Plzni žije!“, jak si to má volič přebrat?

A to ještě kolemjdoucí možná neví, že se dívá na reklamní plochy, které ODS po neúspěšném prvním kole neupotřebila. Prostě ty billboardy byly volné, řekl k zápůjčce Aschenbrenner. Tak na nich přistála reklama těch, co jim ODS „Senát nedá“. Snad to alespoň ODS neplatí.

„Být z Plzně“ je zkrátka pro Aschenbrennera rozhodující kvalita a kvůli ní popírá i to, s čím jde do voleb jeho strana. Správný senátor za Plzeň musí být do morku kostí Plzeňák - a pak možná něco dalšího. Možná.

To je nedorozumění. Ale nejde ho připisovat jen plzeňské kampani, ve které se mimochodem i Karel Řehka nazývá hrdým Plzeňákem, ačkoli pochází z Moravy a puncovaní patrioti by ho mohli častovat jako „náplavu“.

Smysl a popis práce Senátu mnohem víc odpovídají „pojistce demokracie“ než tomu, jak dobrý rodák ten který senátor je. Jenže časem politici pochopili, že říkat „budu bránit demokracii a svobodu“ nestačí a že je potřeba taky, nebo na prvním místě, kandidovat jako vyslanci regionálních zájmů. Dávat najevo, že budou „v Praze“ kopat za lidi „tam u nás“.

Ne že by senátoři nemohli někdy zafungovat i takhle - ale nemá se to přehánět a dělat z plzeňáctví a jiného -áctví alfu a omegu. Jinak hrozí úkazy hraničící s podivínstvím, jako je podpora kandidátky ANO proti opozičnímu příteli ze STAN.

Tak příteli… Řehka od začátku nebyl Aschenbrennerův politický přítel, ale hlavně konkurent, kohout objevivší se na stejném smetišti. A navíc si řekl o kandidaturu za STAN, což Aschenbrenner před volbami skousnul slovy: „Samozřejmě, že taková kanibalizace kandidátů z opozičních stran nahrává hnutí ANO.“ První kolo mu dalo za pravdu. Načež, vystrnaděn ze souboje, nahrál ANO pro jistotu ještě jednou sám.

Plzeňský příběh není dominantní zprávou těchto voleb. Pokud (i díky Aschenbrennerovi) překvapivě nevyhraje Lucie Kantorová, za hranicemi Plzně asi zapadá prachem. Ale znázorňuje problém ODS: srozumitelnost, co vlastně strana chce, za čím jde, a kde naopak leží její červené linie, jsou-li nějaké. Plus nějaká ta střelba do vlastní nohy jako bonus.