Článek
Předseda ANO a premiér Andrej Babiš výsledek svého hnutí v komunálních volbách prezentuje jako úspěch. Občané podle něj opět dokázali, že „ANO je nejsilnější politickou silou v Česku“. Částečně má pravdu: Ve volbách do obecních zastupitelstev získalo hnutí nejvíce hlasů a zároveň má nejsilnější zastoupení v druhém kole voleb do Senátu.
Jak ale ukazuje analýza Seznam Zpráv, ANO oslabilo ve všech krajských městech s výjimkou Plzně, kde získalo více než 31,5 procenta hlasů. V případě senátních voleb navíc Babišovo hnutí v druhých kolech moc úspěšné nebývá.
Úspěch ANO v Plzni
Co se týče Plzně, s 18 zastupiteli ze 45 bude ANO znovu cílit na post primátora. Doposud post zastával člen hnutí Roman Zarzycký, který se zatím nejviditelněji kloní k možné koalici s ODS.
Babišovo hnutí volby na plzeňský magistrát vyhrálo vůbec poprvé, jeho úspěch se navíc propsal také do jednotlivých městských částí. V celém obvodu Plzeň-město podpořila ANO více než čtvrtina voličů. Právě plzeňská buňka ale byla optikou krajských měst jediná, které se podařilo nejen zmobilizovat své stálé voliče, ale také získat nové podporovatele.
„Lidé tam jsou nejspíš spokojeni se současnou vládou na radnici, ať už s panem primátorem, nebo i s dalšími lidmi, kteří do vládnutí zasahovali. Pro voliče je důležité, aby mohli svou spokojenost potvrdit i ve volbách,“ odhadl pro redakci analytik agentury STEM/MARK Jan Burianec. Dosud radniční koalici s ANO tvořili SPD, Trikolora a nezařazení zastupitelé.
S hranicemi Plzně ale úspěch ANO končí. Ve zbylých 12 krajských městech hnutí zásadně oslabilo. Vůbec nejhlubšímu propadu čelí v Ústí nad Labem. V minulých volbách v něm suverénně zvítězilo s více než 28 procenty. Uplynuly čtyři roky a hnutí pokleslo na 16 procent, na magistrátu tak místo 13 zastupitelů usedne pouze šest.
Hnutí ANO kvůli neúspěchu ztrácí zastupitele napříč krajskými městy.
„V Ústí nad Labem musíme udělat reflexi. Už to není o tom, že automaticky vyhrajeme,“ řekl Andrej Babiš na povolební tiskové konferenci. Vzápětí dodal, že s tamním primátorem nebyl dlouhodobě spokojen a že ho snížená podpora „ani nepřekvapila“. Konkrétní důvody, které za neúspěchem mohly stát, ale nekomentoval.
Proč hnutí ANO propadlo
Výsledky v jednotlivých městech předběžně ukazují na tři problémy, které hnutí mohly dostihnout u volebních uren:
1. Opozice zmobilizovala své podporovatele. Právě v Ústí nad Labem vznikla liberální „megakoalice“ Jedno Ústí, v rámci které působí hned sedm stran a hnutí. V regionu, který byl dosud považován za baštu Andreje Babiše, získala přes 51 procent a v zastupitelstvu bude mít absolutní většinu.
V Ústí nad Labem ANO vládlo posledních osm let a drželo post primátora. To nyní končí, opozičním politikům se totiž podařilo namotivovat vysoký počet voličů i v místech, kde to ještě před čtyřmi lety bylo nemyslitelné.
„Spojilo se tam opravdu velké množství liberálních subjektů v jeden. To jenom ukazuje, že spojování může voliče spíše mobilizovat k účasti, tedy že se nerozmělní jejich hlasy. Zároveň nemusejí dlouze zvažovat, jestli budou volit subjekt A, B, nebo C,“ vysvětlil Burianec.
Celková volební účast v Ústí nad Labem letos dosáhla necelých 35 procent, od minulých voleb se tak prakticky nezměnila. Opozice přesto ve volbách vzrostla a získala mnohem vyšší podíl hlasů než minulý rok. Podle Buriance za tím může stát právě úspěšná mobilizace.
2. Část podporovatelů hnutí ANO k volbám nepřišla. Podle propočtů redakce podpořilo Babišovo hnutí před čtyřmi lety v Ústí nad Labem zhruba šest tisíc voličů. Letos se jejich počet pohybuje kolem 3755. Hnutí zde tak oproti roku 2022 ztratilo více než třetinu voličů. O přibližně 30 procent klesl také počet voličů, kteří podpořili ANO v magistrátních volbách ve Zlíně a v Českých Budějovicích.
Jak spočítat orientační počet voličů v komunálních volbách:
Přesný počet voličů, kteří ve volbách v krajských městech podpořili jednotlivé strany, nelze zjistit. K orientačnímu číslu se ale dá dopočítat. Jak na to, ukážeme na příkladu Ústí nad Labem:
V komunálních volbách mají voliči tolik hlasů, kolik je členů v zastupitelstvu. Ústecký magistrát čítá 37 zastupitelů, volič v Ústí nad Labem má tedy 37 hlasů. Český statistický úřad na svých stránkách přímo uvádí, že platných volebních lístků bylo 23 530. Počítejme tedy s tímto číslem jako s počtem voličů.
Hnutí ANO ve volbách na ústecký magistrát získalo 15,96 procenta. Pokud tedy počet platných volebních lístků vynásobíme procentuálním ziskem strany či hnutí (23 530 × 0,1596), získáme přibližný počet voličů, kteří hnutí dali jeden velký křížek, tedy všech svých 37 hlasů. Podle těchto propočtů tak hnutí ANO letos volilo přibližně 3755 voličů.
Co za strmým pádem stojí, nelze s jistotou říci. Příčinou může být například nespokojenost voličů s hnutím na místní úrovni. Popřípadě se zástupcům hnutí ANO například v Ústeckém kraji nemuselo podařit dostatečně namotivovat voliče, aby k volbám dorazili. Může jít ale také o kombinaci obojího.
„Část voličů ANO, která nepřišla, asi necítila potřebu jít ke komunálním volbám. A otázka je, z jakého důvodu,“ komentoval pro redakci Burianec. Připustil také, že může docházet k přesunu voličů napříč politickými stranami.
3. Konflikt mezi vládou a opozicí. Sám premiér Andrej Babiš ve svém povolebním projevu připustil, že občané se při vybírání obsazení radnic částečně řídili celostátními tématy. Tento trend potvrdil také Burianec. „Mobilizovanější jsou spíše opoziční voliči, kteří chtějí projevit nespokojenost i třeba prostřednictvím komunálních voleb,“ sdělil analytik. Doplnil ale, že efekt „referenda o vládě“ se spíše propisuje do výsledků senátních soubojů.
Ve Zlíně kleslo ANO o deset procentních bodů
I přes zásadní poklesy se podařilo hnutí ANO v šesti krajských městech zvítězit, konkrétně v Plzni, Ostravě, Olomouci, Karlových Varech, Pardubicích a ve Zlíně. V průměru ale ve všech těchto městech poklesl výsledek Babišova hnutí o 5,5 procentního bodu. Například ve Zlíně pozici vítěze voleb hnutí obhájilo i přesto, že ve volbách oproti roku 2022 spadlo z 32 procent na zhruba 21,5 procenta.
Hnutí ANO klesá podíl hlasů ve všech krajských městech kromě Plzně. Tam naopak letos uspělo.
V Brně hnutí ANO kleslo z druhého na třetí místo, stejně tak v Českých Budějovicích a v Liberci. Propad z prvního příčky hnutí potkal v Hradci Králové, Jihlavě a Ústí nad Labem. V hlavním městě se kandidátka pod vedením Jana Hušbauera propadla až na čtvrtou pozici.
Právě Hušbauer si přitom přál, aby procentuální výsledek hnutí začínal dvojkou. Místo toho zde hnutí podpořilo necelých 15 procent voličů. To je vůbec nejhorší výsledek v Praze, který kdy ANO mělo. „Myslel jsem si, že získáme body navíc tím, že máme pro Prahu plno dobrých věcí. Ale evidentně tu obrovská nenávist vůči mé osobě převažuje,“ vysvětloval si volební porážku předseda hnutí Babiš.
Analytik Burianec podotkl, že výsledky v krajských městech je potřeba brát s rezervou, protože se chovají socioekonomicky jinak než zbytek země. „Hnutí ANO mohlo narazit na limity voličské základny a méně atraktivní osobnosti v očích jeho voličů než před čtyřmi lety. V některých krajských městech žije spíše liberálnější a vzdělanější skupina obyvatel,“ upřesnil expert.
Právě kvůli těmto faktorům a také skutečnosti, že v krajských městech typicky žije jiný poměr seniorů než na venkově, mohou voliči spíše tíhnout k celostátně opozičním stranám. Burianec ale přesto podotkl, že poklesy v krajských městech jsou pro ANO zásadní.
