Hlavní obsah

„Jednou nohou ve vězení,“ hlásí starostové-veteráni. Radnice vedou i 30 let

Foto: Alexandr Satinský/MAFRA, Profimedia.cz

Starosta Bohumína Petr Vícha.

Reklama

Politika je často hlavně nevděčné povolání. Pro stovky radnic v Česku přitom pracují matadoři, kteří vedli úřady ještě bez mobilu nebo internetu. Tady jsou příběhy starostů, kteří práci na radnici zasvětili většinu života.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bojují o dotace, řeší běžné problémy sousedů. S nadsázkou říkají, že při všech povinnostech a pravidlech často stojí jednou nohou v kriminále. Přesto vytrvávají. „Chce to hlavně nekonečnou trpělivost,“ shodují se.

Oficiální statistiky neexistují, ale ve více než šesti tisících obcí v Česku najdete stovky starostek a starostů, kteří vedou radnici přes dvě desetiletí. A mezi nimi nechybí ani „nejotrlejší“, kteří vytrvali od roku 1990.

Redaktoři Seznam Zpráv popisují příběhy starostů, kteří se ve své funkci řadí mezi veterány.

V době, kdy slovo politik, znamená skoro sprosté slovo, působí trochu jako zjevení. Komunální volby vyhrávají s automatickou pravidelností. A letos se do boje pustí znova.

Třicetiletá služba obci, za 12 tisíc

Když krátce po revoluci jako starostka začínala, všechnu agendu zvládla na psacím stroji. Bez mobilu nebo internetu.

Čtyřiašedesátiletá Oldřiška Kořístková vede Stvolovou na Blanensku polovinu svého života. V čele malé vesnice se 163 obyvateli zůstává 32 let. Je nejdéle vládnoucí starostkou na jižní Moravě. „Baví mě práce s lidmi,“ říká bez rozmýšlení.

Oldřiška Kořístková

Věk: 64 let

Obec: Stvolová (Blanensko)

Politická příslušnost: nezávislý kandidát

Původní povolání: poštovní doručovatelka

Přestože na malém úřadě tráví několik hodin denně, má jej jako „bokovku“. Ze zákona je totiž v takzvaně neuvolněné funkci. „Člověk si musí umět poradit sám. Mám zástupkyni, ale ta je dost vytížená v zaměstnání, takže se tolik nevidíme. Pak už máme jen účetní, jinak musím vše zvládnout sama,“ vypočítává starostka, která je oficiálně v důchodu.

Ve funkci ji podobně jako většinu starostů malých obcí rozhodně nedrží „tučná“ výplata. Kořístková má 12 tisíc korun měsíčně. „Musíte to brát tak, že práci neděláte vyloženě pro peníze. Podle zákona máme tu nejnižší možnou odměnu. Kdybychom si jako zastupitelé odhlasovali tabulkově nejvyšší možnou částku, bude to kolem 20 tisíc korun. Jenže pak bychom spolkli polovinu ročního rozpočtu a pro vesnici nic neudělali,“ popisuje Seznam Zprávám tvrdou realitu.

Stvolová hospodaří asi se dvěma miliony korun ročně. „Jeden rok nic neinvestujeme, šetříme a v tom dalším něco uskutečníme. Snažíme se získat dotace. Úvěry si nebereme, protože z toho mám strach. Zvlášť v této době je to riziko,“ zdůrazňuje starostka. V malé dědině, k níž náleží ještě části Skřib a Vlkov, vybudovali nové části vodovodu, opravili sportovní areál a letos postavili další hřiště.

Za tři dekády podle starostky práce přibylo. „Agenda je široká. Když vyřizujete stavební povolení nebo dotace, zabere to spoustu času i papírování. Mohlo by to být jednodušší,“ zamýšlí se.

Volební kalkulačka pro komunální volby 2022

Plánujete jít k obecním volbám? S volební kalkulačkou Seznam Zpráv a sdružení KohoVolit.eu zjistíte, které strany či hnutí budou nejlépe reprezentovat vaše názory a postoje.

Velké volební kampaně politiků či jejich prezentaci na sociálních sítích sleduje s úsměvem. Na malé vsi prý fungují jiné „politické“ zákony. „Všichni se tady velmi dobře znají. Každý ví, co v daném člověku je a jestli má opravdový zájem pro obec něco udělat.“

Při volbách ve Stvolové pravidelně kandiduje každý sám za sebe. Letos se sešlo hned 13 kandidátů, na poměry obce překvapivě mnoho. „Ani jsme nepočítali, že nás bude tolik, jinak bychom možná udělali nějaké sdružení,“ říká Kořístková.

Podle ní na malém úřadě nejde o politikaření. I proto se u voličů uchází o deváté volební období. „Neberu to jako politiku, ale prostě chci pro dědinu něm udělat. Máme naplánovanou rekonstrukci stvolovské rychty a přestavbu na obecní dům. Chtěla bych pokračovat v rozvoji obce,“ dodává.

Vize a tlačítkový mobil

„Bohumín. Město, v němž stojí za to žít.“ Může to znít jako politická agitka, ale tamní starosta Petr Vícha (ČSSD) s touto formulkou vede 20tisícové město už 28 let.

Mezi většími sídly je v Česku suverénním rekordmanem. „Slogan se občas vymstí. Někdo vyfotí přeplněnou popelnici a kolem ní odpadky. Pak mi píšou, jestli heslo opravdu míním vážně. Podle mého názoru je vize důležitá a pro chápavé lidi je potřeba se o ni snažit,“ říká politik, který plány ve slezském městě naplňuje od roku 1994.

Petr Vícha

Věk: 58 let

Obec: Bohumín

Strana: ČSSD

Původní povolání: strojírenství

Region od revoluce prochází složitou transformací. Bohumín podle místních patří mezi premianty.

V obecním vlastnictví zůstaly přes čtyři tisíce bytů, podařilo se zachovat městskou nemocnici a na okraji Bohumína postupně vzniklo unikátní sportovně-relaxační centrum, do nějž ročně zavítá půl milionu návštěvníků.

„Neberu to jako svou zásluhu. Máme štěstí, že tu od začátku vznikl perfektní tým lidí, kteří táhnou za jeden provaz. Nyní dokončujme 52 nových bytů, třicítku parcel. Takové projekty chystáte osm deset let. Politici jinde musejí řešit jen akutní věci. Máme výhodu, že se připravujeme dlouhodobě,“ vysvětluje Vícha.

Sociální demokracie získala v roce 2018 v Bohumíně 57 procent hlasů. Na ostatní strany se teoreticky při sestavování rady nemusela ohlížet. „Ale snažíme se nepolitikařit. Pro vize získáváme i další politické kolegy. Ať už letošní volby dopadnou jakkoli, nemělo by to uškodit. Nepolitický tým na úřadě je velmi profesionální,“ chválí starosta úředníky.

Práce na radnici se v jeho éře výrazně změnila. „Když jsem začínal, bylo nás tu 43 a úřad měl jednu tiskárnu. Teď je nás 130, všichni mají počítače a mobily. Nejsem zpátečník, ale nové technologie nepřináší jen pozitiva. Někdy vypne server na ministerstvu a my tu s nadsázkou nemáme co dělat,“ vysvětluje Vícha.

Starostka zhmotnila vizi

Reportáž z obce v bývalém vojenském prostoru, kde už třetím obdobím vládne starostka z ČSSD. Na takových přitom chce stavět současné vedení strany, která loni vypadla ze Sněmovny.

Při komunikaci s voliči vyznává hlavně kontakt napřímo. „Mám tlačítkový mobil a v rámci zachování duševního zdraví nejsem na žádných sociálních sítích. Zavedli jsme pravidelné schůzky s občany městských částí. Spousta věcí se nám i nedaří. Třeba obchvat města, boj s vyloučenými lokalitami. Lidi nás často kritizují za věci, které nemůžeme ovlivnit, ale snad vnímají naši snahu,“ říká politik, který je také 16 let senátor za karvinský volební obvod.

Ve městě ho znají i díky odlehčeným novoročním přáním. Adresáti na nich viděli starostu třeba v montérkách při úklidu vyloučených lokalit nebo jako krále prosícího zubaře, ať si v Bohumíně zřídí ordinaci. „Někdy vás občané nebo státní instituce tak naštvou, že vám nezbývá nic jiného než si z toho udělat srandu,“ směje se.

Na zářijové volby se znovu těší, protože je to podle něj jediný víkend za čtyři roky, kdy dostane politik skutečné vysvědčení za svou práci.

Nadcházející období přitom nelakuje narůžovo. „Úspěšní ve volbách budou závidět těm, co neuspěli. Dopady energetické krize budou velké. Hněv lidí nedosáhne do Unie, nebo na Putina. Lidi budou chtít reakci od radnice, ale ta nemá řešení ve svých rukou. Nebude to jednouché,“ říká narovinu.

Brněnský rekordman

Starosta brněnských Jehnic Václav Šicha v nadsázce říká, že je na radnici jako praktický lékař. „Ve větších obcích a městech máte spoustu úředníků. Tady se vše sejde u mě. Je složité se orientovat v zákonech, neudělat chybu. Pak jdete k soudu a nikdo se vás nezastane. Jste jednou nohou ve vězení,“ potvrzuje 76letý starostenský veterán.

V Brně je mezi kolegy nedostižitelný. Žádná ze 27 městských částí nemá stejného starostu od roku 1990. „Chce to nekonečně pevné nervy a podporu rodiny. Kdyby manželka rodinu neodtáhla za mě, asi by to bylo špatné. A taky jsem měl vždy štěstí na kolegy v zastupitelstvu,“ děkuje starosta a zároveň říká, že jej práce s lidmi vždycky naplňovala.

Václav Šicha starší

Věk: 76 let

Obec: Brno-Jehnice

Strana: nezávislý kandidát

Pamatuje, že po revoluci byla tisícová obec hodně zanedbaná. „Tekla tady močůvka po ulici. Škola byla ve strašném technickém stavu. Chyběla pitná voda, kanalizace, telefon, plyn. Podařilo se nám dostat do Jehnic všechny sítě. A třeba přivést vodu dalo obrovské množství práce,“ vypočítává Šicha. Teď je to lukrativní adresa na kraji Brna.

Podle Šichy je starosta v malé obci vždy v předním zákopu a bojuje o peníze. „Samozřejmě se tu všichni známe odmalička a volby to ovlivňuje,“ říká.

V městské části pravidelně chodí k volbám až 70 procent místních. „Tady na malém úřadě jsme politiku v životě nedělali. Vždycky jsem se považoval za služebníka zastupitelstva. Starosta rozhoduje, jak se oni usnesou. Až v posledních čtyřech letech se tady našla skupina lidí, která se pasovala do role opozice,“ popisuje situaci.

Podle něj mezilidské vztahy v posledních letech zhrubly. „Kopíruje to velkou politiku. Když si pustím ráno záznam se sněmovny, jak ti lidi jednají, vyjadřují se? To je něco neuvěřitelného,“ říká Šicha.

Jeho jméno se na volebních lístcích v Jehnicích objeví hned dvakrát a není to chyba. V dresu lidovců se totiž pustí do boje o voliče i jeho stejnojmenný syn „Hecování jsem si zakázal a nechci o radnici doma ani slyšet. Vstup do politiky mu nedoporučuju, ale samozřejmě záleží na jeho osobním rozhodnutí. Dlouhé roky je aktivní ve skautu,“ říká o synovi.

Kdyby měl dát politickým nástupcům osobní radu, vzkazuje s úsměvem, ať tu práci nedělají. „Musíte snášet ústrky. Najde se pár jednotlivců, kteří se v tom vyžívají. Někdy si při pohledu na sociální sítě říkám, že skončím ve funkci jako největší zločinec. Pak mě lidi na ulici uklidňují, umějí být vděční za to, se pro ně dělá,“ dodává starosta.

V Jehnicích letos kandiduje hned sedm uskupení. „Je za tím asi zájem o dění v městské části. Nechť kandidují a lidi si vyberou. Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. A já? Rád bych se ještě do zastupitelstva dostal,“ říká Šicha starší, který kandidátku znovu vede jako lídr.

Starostou se může stát už podeváté. „Ale na funkcích nelpím. Netuším, jak se volby vyvinou. Pokud se najde schopný mladý starosta, ty nejvyšší ambice nemám.“

Další veteráni v Brně

Na radnicích městských částí v Brně figuruje více starostů s četnou řádkou volebních úspěchů. Vít Beran (KDU-ČSL) vede žebětínský úřad od roku 1998. Na okraji Brna vyrostl, před 24 lety navíc přebíral funkci od svého otce. „V šedesátých a sedmdesátých letech pomáhal stavět třetinu Brna. Byl praktik. Na začátku mě zasvětil do práce starosty, v tom jsem měl výhodu. Byl jsem tehdy nejmladší starosta,“ říká.

Jeho potomci však zatím k politickým rolím netíhnou. „Syn je lékař. Děcka odmala vyrůstala v tom, že nesmějí udělat průšvih. Byla pod drobnohledem ostatních,“ vzpomíná.

Také Beran má rád rušno na radnici, i když si jako vystudovaný zahradnický inženýr první roky zvykal. „Kytky vám nenadávají. Říkáte si, že máte vyhovět každému, ale s takovou skončíte v blázinci. Člověk si musel vytříbit potřeby lidí a nad některými se třeba jen pousmát. Pořád mě baví práce s lidmi a nové projekty. Teď jsme postavili novou ‚hasičku‘ za 35 milionů pro dobrovolní hasiče. Lidé často vidí v politice špínu, ale na komunále je to opravdu hlavně o práci,“ dodává.

Jiří Čejka (Jiří Čejka s občany pro Vinohrady) se jiným veteránům trochu vymyká, protože už 20 let stojí v čele Vinohrad, které patří k největším brněnským sídlištím. „Kouzlo spočívá v tom, že i Vinohrady jsou svým způsobem vesnicí. Sice tu žije okolo 13 tisíc lidí, ale rozloha není velká. Městskou část přejdete z jihu na sever asi za čtvrt hodiny,“ říká.

Přesto mu někdy cesta do práce zabere i hodiny tři. „Vycházím před sedmou. Zastavuji se s lidmi, povídají mi o svých problémech. Otec mi vždycky říkal, že se mám chovat k lidem slušně a oni mně to budou oplácet,“ pochvaluje si sedmašedesátiletý Čejka, který vystudoval historii. Baví jej třeba heraldika, pro městskou část mimo jiné navrhl znak i vlajku.

Zároveň je důkazem, že politická příslušnost na komunální úrovni nehraje roli. Vítězství pravidelně získával v barvách ČSSD, kterou po revoluci pomáhal obnovit. Před minulými komunálními volbami ji ještě s několika kolegy kvůli stranickým půtkám opustil.

S vlastním sdružením na radnici znovu uspěl, získal 37,5 procenta. Druhé ANO tehdy nepřekročilo ani 12 procent.

Reklama

Doporučované