Pražský neúspěch Pirátů: Jak se projevil „faktor“ Hřib

Piráti v pražských volbách pohořeli. S podporou přes devět procent zaznamenali nejhorší volební zisk od roku 2014, kdy do zastupitelstva hlavního města jen těsně prošli. Strana Zdeňka Hřiba navíc oslabí i v Senátu a některých velkých městech. Oproti minulým volbám ztratí zastupitele ve více než polovině krajských měst.

V Praze, kde měli jako jedničku nepříliš známou ekonomku Terezu Nislerovou, Piráti spadli oproti roku 2022 téměř o polovinu. Tehdy v komunálních volbách dosáhli skoro na 18 procent hlasů. Z 13 mandátů pak letos ztratili šest. Hlavní tváře strany prvotně svůj volební průšvih sváděly hlavně na dva faktory – nedostatek peněz na kampaň a efektivní útoky ze strany konkurence.

Takto pirátský neúspěch v metropoli rámovali během sobotní noci předseda Hřib i Nislerová. Na problém s penězi i online prostorem narážel i expředseda a výrazná tvář strany Ivan Bartoš. „Významně vnímám absenci Pirátů ve veřejném prostoru, co se týče billboardů a dalších reklamních prvků, kterými Praha už na začátku léta doslova rozkvetla,“ řekl Seznam Zprávám Bartoš. „V Praze jsme měli ve srovnání s ostatními stranami nejméně peněz na kampaň,“ dodal.

Postupně ale zevnitř strany vychází i hlubší vysvětlení a politici přiznávají i chyby ve vlastních řadách. Mimo záznam pak některé zdroje mluví o velkém zklamání z pražských výsledků.

Kritičtější začala být s odstupem i Nislerová. „Nejsem spokojená. Vnímám to jako prohru. Doufala jsem v dvouciferný výsledek, věřila jsem v to. Byli jsme realističtí, věděli jsme, že se nedostaneme na ta procenta, která jsme měli před čtyřmi lety i stejně tak před osmi lety, z různých důvodů,“ sdělila v neděli v pořadu Ptám se já.

A pesimističtější pohled nabídl v závěru víkendu i předseda strany Hřib, který ještě ve volebním štábu během soboty dával i přes ztráty najevo, že je s výsledkem spokojen. „Úspěch ve volbách vypadá jinak. Uděláme si interní analýzu a probereme ji se členskou základnou,“ řekl v neděli redakci.

Každopádně financování kampaně je podle Hřiba velká část problému. Piráti proto spustili novou fundraisingovou kampaň Stovka pro Česko, pomocí které chtějí přimět drobné dárce k příspěvkům.

O tom mluví i Jaromír Beránek, který byl v dosavadní pražské koalici náměstkem primátora pro dopravu. „Oproti Praze sobě jsme měli třetinový rozpočet a proti ostatním stranám byl rozdíl nejspíš ještě výrazně vyšší, ať už by to byl STAN, nebo Spolu,“ nastínil politik Pirátů.

Podle něj i Bartoše pak podobně hrálo roli to, že na stranu tradičně silnou v online komunikaci negativně dopadla regulace online reklamy ze strany společnosti Meta.

Od Pirátů nicméně zní i další důvody, proč Piráti neuspěli. „Asi nejsilnější faktor je teď celospolečenská popularita Starostů, kterým poslední rok až dva hodně rostou preference. Odrazilo se to i na výsledcích v Praze,“ míní například Beránek.

Za chabým výsledkem Pirátů v Praze je podle některých straníků i lepší kampaň Prahy sobě. „Povedlo se jim výsledky komunikace svým voličům doručit lépe než nám. Ale dodejme, že klub Prahy sobě fakticky také oslabil, protože zatímco ve volbách v roce 2022 získali 11 mandátů, tak nyní je mandátů pro Prahu sobě pouze devět, protože další dva mandáty na jejich kandidátce získali lidovci, jeden Zelení,“ doplňuje Beránek.

Právě souboj s Prahou sobě se podle některých členů v kampani nepovedl. V jejím závěru totiž z interních dat Pirátům vyšlo, že s Prahou sobě strana nemá moc velký voličský překryv. Proto údajně lídryně Nislerová v kampani a debatách tolik neútočila na šéfa Prahy sobě Adama Scheinherra. Zpětně mohla být tato strategie chybná.

Na výsledky Pirátů mohla mít vliv i celostátní politika. „Piráti nejsou v opozici úplně nejviditelnější tváří, oproti STAN jsou spíš ve stínu,“ komentuje politolog Daniel Šárovec. Podle něj proto nemuseli ve voličích vyvolávat pozitivní konotace v některých městech a obcích. „I tam může ležet jeden z důvodů, proč nezazářili tak, jak sami očekávali,“ nastiňuje politolog.

Nislerová během soboty zmínila i další možný důvod propadu. „Přišli jsme o Zdeňka Hřiba,“ prohlásila ve volebním štábu. U Pirátů ale není podle informací redakce shoda na tom, zda jim v pražské kampani exprimátor a předseda Hřib pomohl, nebo naopak uškodil.

Že Hřib dlouhodobě polarizuje, Piráti přiznávali i během kampaně, kdy si jim v Praze někteří voliči stěžovali na jeho nedostatky v oblasti dopravy. „Role Zdeňka Hřiba je dvousečná. Stále jsou voliči, kteří Piráty volí navzdory tomu, že je vede Hřib, a pak jsou tady voliči, kteří Piráty nevolí právě proto, že je vede,“ míní Šárovec.

Šárovec navíc připomíná, že Hřibův vliv může Pirátům komplikovat také povolební vyjednávání, jelikož například lídr druhého Spolu Tomáš Portlík (ODS) před volbami říkal, že by si rád odpočinul od Pirátů v koalici, přičemž často zmiňoval právě své antipatie ke Hřibovi.

Čísla z pražských voleb ale naznačují, že u části Pražanů bývalý primátor a náměstek pro dopravu stále poměrně populární je. Původně z desátého místa na kandidátce totiž dostal třetí nejvyšší počet hlasů napříč pirátskými kandidáty a dostal se do zastupitelstva. Podpořilo ho přes 40 tisíc lidí.

„Hřib by byl nepochybně pro voliče známější tváří ve srovnání s Terezou Nislerovou. Ale musíme si to zanalyzovat, jelikož on je současně do nějaké míry kontroverzní osobnost, je to fakt a pracujeme s tím,“ popisuje Beránek.

Piráti ale nemají po volbách problémy jen v Praze. „V rámci samostatných nebo koaličních kandidátek Piráti vstoupili do všech zastupitelstev krajských měst a do drtivé většiny statutárních měst. To je jednoznačně úspěch a já jsem za něj velice rád,“ zhodnotil výsledky v komunálních volbách v sobotu předseda Hřib.

Jenže Piráti například ve více než polovině krajských měst ztrácí mandáty oproti volbám z roku 2022. Kromě Prahy je to například Plzeň, kde ztratí čtyři zastupitele.

Právě na nevalné výsledky v krajských městech naráží i politolog Šárovec. „Hřib jako předseda mírní negativní reflexi, proto říká, že se udrželi v zastupitelstvech, ale už k tomu nedodává to B, a sice to, že mnohdy se tam udrželi s horším výsledkem,“ říká politolog.

Na neúspěch v regionech pak poukazuje i moravskoslezská poslankyně Pirátů Andrea Hoffmannová. Ta už dlouhodobě apeluje uvnitř klubu na to, aby strana nepodceňovala svoji sílu mimo Prahu. „Říkala jsem to. Není to jen o podpoře regionálních členů strany, ale i regionálních poslankyň, jako jsme my. Jenže kampaň bohužel jede stále centrálně, takže si myslím, že reflexe neproběhla,“ varuje poslankyně.

Piráti se například nedostali do zastupitelstva v Ostravě. V té souvislosti pak zdroj z blízkosti vedení Pirátů popisuje, že na vině propadu v některých městech může být nedostatečná soudržnost členské základny pod vlivem nepreferovaného lídra.

„Někde dopadly primárky tak, že část členů nebyla s výsledkem spokojená, a tak některé dobrovolnické výkony, na kterých pirátské kampaně stojí vždy nejvíc, mohly být méně motivované,“ uvažuje zdroj, který si nepřál být jmenován.

Poslankyně Hoffmannová pak rozporuje, že by neúspěch v komunálních volbách zapříčinily jen nedostatečné finance strany.

„Myslím, že to celé není jen o financích. Ale možná také o osobnostech, které za nás kandidují, o způsobu kampaně nebo možná celkové strategii. Když se podívám na Ostravu, kde jsem se na kampani podílela už minimálně třikrát, vždy jsme na ni měli stejné množství financí. A výsledky byly různé, od deseti procent až po nynějších necelých pět. Byla bych ráda, kdyby si strana přiznala, že to není jenom o penězích,“ míní poslankyně.

Za propadem strany pak vidí i neschopnost vést kampaň ve větším týmu, a ne jen centrálně. „Kampaň nemůže být postavena na jednom člověku. To je vždy špatně. Chce to zapojit více členů. Všichni říkají, že jsme tým, ale na konci dne všude vidíte jenom lídra,“ vytýká strategii Hoffmannová.