Trump bude muset udělat v Bílém domě pořádek, říká jeho dlouholetý přítel

Vítězství demokratů v amerických volbách do Kongresu je obrovské, řekl ve středu před odletem na návštěvu Polska novinářům premiér Andrej Babiš (ANO).

„Dopadlo to, jak se očekávalo, i když samozřejmě to vítězství demokratů je obrovské. Dokonce padla i bašta republikánů Texas, na některých místech získali demokraté pozice po desítkách let,“ uvedl. Znamená to podle něj, že do konce mandátu Donalda Trumpa to bude samý impeachment, tedy podávání ústavních žalob, a veto. „A určitá paralýza,“ míní.

Trump si však podle Babiše určitě bude dělat, co chce. „Doufejme, že se konečně vrátí ke slibu, že ukončí válku na Ukrajině a ukončí konflikt v Hormuzském průlivu,“ řekl.

Donald Trump „bude možná muset v Bílém domě udělat pořádek a vybrat si poradce, kteří mu ukážou jasnou cestu“, řekl britské stanici BBC jeden z jeho přátel a příznivců Christopher Ruddy, zakladatel konzervativní americké mediální sítě Newsmax.

Podle něj ale prezident „není člověkem reflexe“.

„Má v převodovce jen dva rychlostní stupně – rychlý a ještě rychlejší. Myslím, že se bude i nadále snažit prosazovat svou politiku prostřednictvím exekutivních nařízení a že nás čeká spousta bitev,“ předpokládá Ruddy, který zná Trumpa více než dvacet let.

Podle něj by šéf Bílého domu měl využít model jednoho ze svých předchůdců Billa Clintona: „Spolupracujte s demokraty, vypracujte politiku a programy, díky nimž se věci posunou kupředu.“

„Ale na tango jsou potřeba dva,“ dodal Ruddy pro BBC.

Trump už předtím v rozhovoru pro stanici Fox News naznačil ochotu spolupracovat s demokraty. Ocenil, že ve volbách odvedli „dobrou práci“, ale zároveň pohrozil četným využíváním prezidentského veta k zamítnutí zákonů přijatých demokratickým Kongresem.

Demokraté už si podle dosavadních projekcí zajistili v Senátu jasnou většinu 54 mandátů proti 44 republikánským. Stále ale ještě nejsou jasné výsledky ve dvou státech.

Na Aljašce momentálně vede dosavadní republikánský senátor Dan Sullivan. Zaostávání demokratky Mary Peltoly může být trochu překvapení, protože ve své straně dlouho platila za mírnou favoritku, zatímco spousta jejích kolegů s horší výchozí pozicí nakonec už jasně zvítězila.

Analytici přesto spíše předpokládají, že Peltola ještě Sullivana překoná. „Obecně se očekává, že Peltola upevní pozice, jakmile bude sečteno více hlasů. Hlasy se budou počítat ještě příští týden a očekává se, že budou nakloněné Peltole,“ napsal na síti X expert datového webu Zachary Donnini.

Za favoritku ji považuje i analytický projekt deníku The New York Times.

Složitější je situace v Mississippi, kde teď vede demokrat Scott Colom o 43 hlasů. „Nemyslím, že v tomto klání dostaneme vítěze někdy brzy. Senát v Mississippi můžou nakonec rozhodnout prozatímní hlasovací lístky napříč státem, které jsou nakloněné demokratům. Ale připravte se, že bude trvat dny, než Scott Colom nebo Cindy Hyde-Smithová zvítězí,“ poznamenal na X Lakshya Jain z projektu Split Ticket.

Nejbohatší muž světa Elon Musk podpořil republikány v letošní kampani více než 455 miliony dolarů (téměř 10 miliard korun), píše BBC s odkazem na analýzu zpracovanou projektem sledujícím financování kampaní OpenSecrets.

Jen do Texasu poslal přes 200 milionů, aby pomohl ohroženému kandidátovi Kenu Paxtonovi, který nakonec podlehl demokratu Jamesi Talaricovi.

„Vyslali jsme právě vzkaz každému miliardářskému megadárci, každému bilionářskému dárci a každému zkorumpovanému obránci tohoto rozbitého politického systému v tomto státě a v této zemi: moc patří lidu,“ prohlásil ve vítězném projevu Talarico.

Musk ještě předtím volby na síti X glosoval slovy: „Hádám, že moje vesmírné lasery na zásahy do voleb tentokrát nefungovaly.“

V Ohiu obhájila svůj mandát osmdesátiletá demokratická kongresmenka Marcy Kapturová. Republikáni její obvod během netradičního překreslování volebních map změnili, aby byl konzervativnější, ale Kapturová přesto zvítězila.

Byla zvolena už po třiadvacáté a těsná vítězství jí nejsou cizí. Ve Sněmovně reprezentantů zasedá od roku 1982 a je nejdéle sloužící ženou v historii Kongresu, připomněla stanice Fox News.

Michigan byl před volbami považovaný za nejohroženější senátní křeslo, které bylo i dosud pod kontrolou demokratů. Důvodem byla kandidatura progresivního Abdula El-Sayeda, proti kterému se v primárkách postavilo i vedení Demokratické strany. Později ho ale podpořilo.

I El-Sayed ale byl nakonec zvolen a stane se prvním muslimským senátorem.

Právě jeho víra se stala častým terčem republikánů v kampani. Prezident Trump ho označil za džihádistu, další republikáni za hrozbu pro národní bezpečnost, jeho soupeř Mike Rogers jeho příbuzné podezírá z podpory terorismu.

El-Sayedova poloviční sestra tvrdí, že jejich biologická matka byla v 70. letech v Egyptě aktivní v Muslimském bratrstvu. Politika ale od tří let vychovával otec a jeho druhá žena na předměstí Detroitu.

El-Sayed se opakovaně od spojení s islamistickými silami distancoval, slibuje obhajobu demokracie a ústavy. Rogers mu to nevěří: „Pokud půjdete do Senátu Spojených států, potřebujeme vědět: Jste pro Ameriku, nebo jste pro tyto teroristické skupiny v zámoří?“ prohlásil při nedávné televizní debatě.

Kromě toho se i v Michiganu samozřejmě řešila celostátní témata - i tento stát poškodila cla vůči Kanadě, kandidáti se přeli o rostoucí ceny potravin a paliv, zdravotní pojištění, budoucnost umělé inteligence nebo válku v Íránu.

„Dnes v noci vyslal americký lid jasný vzkaz - chtějí politiku, která lidi spojuje, než aby je rozdělovala, a lídry, kteří nabízí konkrétní řešení problémů, jimž čelí,“ napsal bývalý demokratický prezident Barack Obama na síti X.

Politický rival současného šéfa Bílého domu se silně angažoval v letošní kampani. Aktivně na mítincích podporoval řadu demokratických kandidátů, například v Michiganu nebo Georgii.

„Naší prací teď je vyhrnout si rukávy, prosadit změny, kdekoli budeme mít moc to udělat, zabránit dalším škodám a položit základy pro budoucnost,“ dodal Obama.

„Pokud jde o domácí politiku, čekají nás dva roky vyšetřování, vzájemného obviňování a legislativního patu,“ říká pro Seznam Zprávy americký politolog a bývalý republikánský stratég Dan Schnur.

Podrobně v analýze Anny Dohnalové:

Mississippi je další ze států, kde demokraté v senátní výhru příliš nedoufali. I když je nutné uznat, že jejich lídr Chuck Schumer tam v týdnech před volbami přesunul další peníze na kampaň. Řada analytiků to považovala za bláhové, ale možná se to nakonec vyplatilo.

Demokrat Scott Colom tam momentálně nad dosavadní republikánskou senátorkou Cindy Hyde-Smithovou vede o pouhých 28 hlasů. Ještě zbývá hodně hlasů sečíst, a tak určitě není rozhodnuto, ale už tak se jedná o další výsledek, který dokresluje velikost demokratického vítězství.

Triumf demokratů v Mississippi by byl o to zajímavější, že Colom je černoch a tento stát má bouřlivou rasistickou historii.

Demokraté tam i v minulosti někdy doufali v obrat, protože v tomto státě žije nejvyšší podíl černochů z celých USA (až 40 procent) a ti patří mezi nejvěrnější příznivce Demokratické strany. Tamní běloští voliči ale zase obvykle velmi disciplinovaně volí republikány.

Senátorka Susan Collinsová platila za republikánský fenomén. Zastupuje stát Maine, který jinak na federální úrovni volí demokraty, ale ona se tomu až doteď vymykala. Sílu ukázala před šesti lety, kdy navzdory většině průzkumů demokratickou soupeřku poměrně s přehledem porazila.

Tentokrát už to nezvládla. Místo ní zamíří do Washingtonu demokrat Troy Jackson.

Collinsová léta těžila ze své pověsti partajní rebelky. Na poměry Republikánské strany je to liberální politička, například hájí právo Američanek na interrupce. A také má pověst senátorky, která umí „doručit domů“ peníze, vždy zajišťovala finance pro nejrůznější projekty v Maine.

Jenže první část její pověsti se trochu rozpadla, což využíval v kampani i její soupeř. Podle analýzy nestranické společnosti CQ Roll Call loni podpořila Trumpovy postoje v 94,6 % sledovaných senátních hlasování. Během jeho prvního funkčního období s ním hlasovala přibližně v 90 % případů.

Letošní volby byly hodně právě o vztahu k Trumpovi.

Collinsová se proto v televizní debatě s Jacksonem znovu snažila distancovat od prezidentovy politiky. Zdůraznila, že byla hlasitou odpůrkyní cel na zboží z Kanady, se kterou Maine sousedí a čile obchoduje.

„Byla jsem úspěšná a dostala jsem beton, celulózu a posypovou sůl z celního seznamu,“ připomněla senátorka. „Nemůžeme jíst posypovou sůl,“ kontroval její soupeř s tím, že spousta položek clům stále podléhá.

Prezident Trump na své síti Truth Social po volbách zveřejnil červenou kšiltovku s nápisem „veto“ s odkazem na své plány vetovat budoucí legislativu schválenou demokratickým Kongresem.

V rozhovoru se stanicí Fox News prezident uvedl, že demokraté budou představovat legislativní návrhy, které považuje za „šílené“, a že je hodlá vetovat. „A po pár měsících vetování zavolají a řeknou: ‚Jak to uděláme, aby to prošlo?‘ A budeme spolupracovat,“ dodal.

V rozhovoru také připustil, že válka s Íránem hrála roli v republikánských ztrátách. I z průzkumů vychází, že Američanům u volebních uren vadilo zejména zdražování základního zboží, k čemuž přispěl nárůst cen paliv po americko-izraelském útoku na Írán.