Článek
Po vzoru těchto výjevů do ní umístil i vyříznutou obří lebku. Celá instalace je součástí výstavy Vanitas v pražském DOXu. Latinské slovo vanitas znamená prázdnotu, nicotu, marnost a ve výtvarném umění se tak nazývají díla, která nicotnost a pomíjivost tematizují. Epos chce svým dílem, pro které vyřezával části billboardů, kritizovat marnivost současného světa, ale i spletité pozadí reklamního byznysu v Česku. Upozorňuje také na zdlouhavou legislativu, která velké množství reklamy ve veřejném prostoru umožňuje.
„Stačí pouhá projížďka po Pražském okruhu, aby bylo každému jasné, že pravidla, která určují třeba Pražské stavební předpisy, nikdo nedodržuje. Billboardů, které hyzdí krajinu a kradou naši pozornost, jsou u silnic tisíce, ačkoli by dávno měly být od sebe minimálně 100 metrů, neměly by stát v zeleni,“ řekl dnes novinářům při zpřístupnění svého díla autor. „Billboardy u dálnic, které roky nezmizely, protože na ně majitelé vyvěsili státní vlajku - to už byl naprostý vrchol tohohle absurdního divadla,“ dodal.
Autor s odkazem na vyjádření pražského magistrátu uvedl, že více než 1000 billboardů a bigboardů stojí i na pozemcích vlastněných magistrátem. Ani u nich podle Epose z velké části neplatí, že splňují všechna potřebná nařízení.
Epos 257 vyšel z pražské graffiti scény, je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Věnuje se intervencím do veřejného prostoru i galerijnímu zprostředkování podobných postupů. K jeho nejznámějším kouskům patří rozestavění balíků sena po Praze nebo prodej výřezů z předvolebních billboardů. Autorsky zarámované portréty Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga si jejich nový vlastník pořídil za dva miliony korun.
Jeho práce je ovlivněna zájmem o grafický design a architekturu, její součástí je společenská tematika. Svou identitu neprozrazuje proto, že svou prací často porušuje zákon. Epos si říká proto, že chce vyprávět svůj příběh, a číslo znamená někdejší paragraf z trestního zákoníku, který se věnuje poškozování cizí věci - ten se vztahuje i na graffiti. U jména Epos 257 zůstal i poté, co se trestní zákoník změnil. Podle původního paragrafu 257 byl například odsouzen Roman Týc za své panáčky na semaforech.
