Hlavní obsah

Vznikne Evropská zdravotní unie? EK chce společnou zdravotní politiku posílit

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

11. 11. 2020 14:31

Evropská unie by měla lépe koordinovat zdravotní politiky členských států, aby byla připravena čelit hrozbám jako je pandemie covidu-19. Navrhla to Evropská komise, která počítá mimo jiné se vznikem nové zdravotnické agentury.

Článek

Evropská komise by kromě vzniku nové zdravotnické agentury chtěla rozšíření působnosti současných evropských úřadů. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je plán prvním krokem na cestě k „evropské zdravotní unii“.

Komise dlouhodobě usiluje o zlepšení celounijní koordinace boje proti šíření koronaviru, s jehož druhou vlnou se nyní většina členských států potýká. Státy se sice již shodly na společném hodnocení rizikových oblastí a nyní jednají o vzájemném uznávání testů a používání rychlotestů, ale ochrana zdraví obyvatel je stále výhradní pravomocí členských zemí. Ty však nejeví přílišnou ochotu k převedení části svých kompetencí na Brusel.

„V časech krize lidé oprávněně očekávají, že bude EU hrát aktivnější roli,“ zdůvodnila komisařka Kyriakidisová. Plán komise počítá mimo jiné s tím, že Unie bude moci vyhlásit stav nouze platný na celém svém území či přijímat společná opatření proti šíření nemocí přes hranice.

Unijní exekutiva by v jeho rámci chtěla do konce příštího roku předložit detailní návrh na vznik nového orgánu, který by zjišťoval nedostatky v připravenosti na společné zdravotní hrozby. Tato biomedicínská agentura má také zajišťovat, aby měly unijní země k dispozici nejnovější léčebné technologie.

Zároveň má být posílen mandát Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které má v reálném čase monitorovat epidemickou situaci ve všech členských zemích. Středisko bude také podle návrhu komise moci vydávat nezávazná doporučení státům či mobilizovat krizové zdroje EU na pomoc v zasažených členských zemích.

Výraznější roli má hrát i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), jejímž úkolem bude monitorovat stav zásadních léků a předejít jejich možnému nedostatku. Podle návrhu komise bude také moci koordinovat vývoj a testování vakcín.

„Potřebujeme zlepšit komunikaci nejen o lécích a lékařském vybavení, ale mimo jiné také i o různých nemocech a přeshraničních zdravotních hrozbách. Věříme, že se nám pro tento plán dostane dostatečné podpory ze strany členských států,“ podotkla česká místopředsedkyně komise Věra Jourová. Vládní politici některých zemí dávají najevo, že nechtějí svěřovat Bruselu více zdravotnických pravomocí či financovat rozšiřování unijních agentur. Podle Kyriakidisové by do ECDC a EMA měla v rámci jejich posílení přibýt celkem zhruba stovka lidí.

Významným krokem v celounijní zdravotní koordinaci je podle eurokomisařky také společný nákup vakcín, v jehož rámci dnes komise schválila podpis již čtvrté rámcové smlouvy. Díky zmíněnému kontraktu získá EU 200 milionů dávek s možností rozšířit nákup o dalších 100 milionů. Americká firma Pfizer ve spolupráci s německou BioNTech jako první doložila úspěšná data z rozsáhlé klinické studie. Na základě průběžné analýzy v pondělí firmy oznámily, že jejich vakcína má více než 90procentní účinnost, a je tak velká šance na její schválení i první aplikování do konce roku.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované