Hlavní obsah

Z šesti korun dluh za 150 tisíc. Jak rodiče narkomani přivedli dceru do exekucí

V Česku stále žije přes 3500 dětí v exekuci (ilustrační foto).Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Seznam Zprávy

 

Reklama

Poslanci chtějí vyřešit problém dětských dlužníků v březnu.

Článek

V dětství si často prošli peklem. Když se trochu oklepali z poměrů v ústavech nebo bídné situace v rodině, s osmnáctým rokem přišel další šok. Statisícové dluhy a exekuce. Česko dál řeší zoufalé případy zadlužených dětí, které západní Evropa nezná.

Žije tu okolo 3500 dětí v exekuci, nejčastěji vzniklé vinou nezaplacených jízdenek nebo poplatku za popelnice. Další desítky tisíc se dluhy snaží splatit. Pro Seznam Zprávy se rozhodla promluvit Aneta Tišerová z Rokycan, které dal nedávno třikrát za pravdu Ústavní soud. Její případ může pomoci dalším.

Dnes jedenadvacetiletá žena se dostala do problémů už jako žákyně prvního stupně na základce v Plzni. Revizoři ji několikrát chytili při jízdě na černo. Neměla tehdy na šestikorunové jízdenky. „Jsem ze šesti sourozenců. Rodiče byli narkomani a nedávali nám na lístky. Museli jsme nějak jezdit do školy,“ vypráví.

Později řešila závažnější problémy. Úřady ji z nefunkční rodiny poslaly do ústavu. Když se po završení dospělosti oklepala z největších existenčních potíží, našla si přítele a narodila se jim dcera. „Brala jsem příspěvek 7500 korun, ale najednou mně začali každý měsíc strhávat dva a půl tisíce,“ popsala Tišerová.

O tom, že je v exekuci, se dozvěděla letos v srpnu, dvanáct let po přestupcích. Dluhy za několik jízdenek v hodnotě šesti korun narostly ke 150 tisícům. „Přišli exekutoři, chtěli nám všechno zabavit. Polepili páskami sedačku, postel, nábytkovou stěnu, pračku, všechno. Chtěli to vzít, pokud do dvou dnů neseženu dvacet tisíc,“ rozkrývá dlužnice nejtěžší okamžiky.

Její advokátka Kristýna Dolejšová Kabelová potvrzuje, že jde o typický případ. „Je pro ně shodné, že dlužníkům v dětství nefungovala rodina. Rodiče jim nedávali peníze,“ upřesňuje.

Takovým rodičům se navíc často hodí, že jsou dluhy psané na potomky. „Nemusejí nic platit a exekuce se ještě nějakou dobu nemohou uskutečnit, protože děti neměly příjem,“ doplňuje.

Další problém? O svých dluzích se děti – podobně jako Tišerová – ani nemusely dozvědět. „Soudy často nepřezkoumávaly, jestli je zastoupení zákonnými zástupci řádné a efektivní,“ uvedla advokátka, která má asi dvacítku podobných klientů.

Třeba Tišerovou u soudu zastupoval justiční čekatel, na jednání vůbec nechodil. „Byla porušena celá řada práv stěžovatelky jako právo na spravedlivý proces, právo na přístup k soudu a další. Okresní soud v Plzni toleroval úplnou pasivitu justičního čekatele a učinil tak v době, kdy trvalý pobyt stěžovatelky nebyl neznámý,“ řekl nedávno soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček a zrušil deset let staré usnesení plzeňského soudu.

Soudci se za ni postavili také v dalších nálezech. „V tom druhém případě Ústavní soud jasně řekl, že proti nezletilému nemají být vydávány platební rozkazy. To je velký úspěch. Tyto nálezy pomohou sjednotit praxi ve vymáhání dluhů po dětech,“ sdělila Vlasta Feistingerová. Pracuje jako dluhová poradkyně organizace Člověk v tísni.

Děsivé příběhy dětských exekucí dobře zná Alena Vlachová, advokátka, která za svou práci právě pro tyto klienty dostala titul právník roku.Video: Adam Junek, Seznam Zprávy

A právě verdikty Ústavního soudu mohou řešit tisíce dalších podobných případů.

Stejně jako letošní novela insolvenčního zákona, podle níž se ve zrychleném režimu oddluží ti, kterým dluh vznikl ze dvou třetin před dosažením osmnácti let. „Doporučuji jim obrátit se na nějakou poradnu, kde sepíší návrh na oddlužení. Neznamená to, že se škrtnou všechny dluhy, ale není tam stanovená žádná minimální splátka. Nemusíte splatit ani třicet procent dluhů,“ vysvětlila poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD), která se také o novelu zasadila.

Poslanci se shodují, že je třeba zajít ještě dál. „Dětské dluhy do 21. století nepatří. Musíme s nimi zamést,“ zdůraznila Valachová.

Na schválení Sněmovnou teď čekají dva návrhy. Jeden z dílny Ministerstva spravedlnosti, druhý poslanecký, který předložila Kateřina Valachová (ČSSD) s dalšími zákonodárci. „První část změn se týká pravidel, jak soudy mají přistupovat k případům, když se vyskytne nějaký závazek, a jak mají komunikovat s dítětem, se zástupcem rodiče, protože v tom je spousta chyb, nedotažení. Druhá část je složitější. Zasahuje do svéprávnosti dítěte: Co můžete, v jakém věku získat, nabýt, jaká jsou práva a povinnosti. Prosazuji jednoduché pravidlo, tedy, že v osmnácti letech nemůžete mít víc dluhů než majetku. Věřím, že toto ve Sněmovně prosadíme do března,“ sdělila Valachová.

Usiluje o to, aby schválená novela nesla i nepravou retroaktivitu, tedy, že zákon odmaže i již vzniklé dluhy. „Pokud by se někomu podařilo prolobbovat jen dluhy do budoucna, tak čtyřem tisícům dětem, co problém už mají, nijak nepomůžeme,“ dodala Valachová.

Změna je také navázaná na novelu občanského soudního řádu. „Vylučuje možnost vydávání platebních rozkazů, v případě nezletilých. Omezuje tedy možnost užívání zkrácených řízení ve vztahu nezletilých,“ doplnila Dolejšová Kabelová.

Případ Tišerové ukazuje, že se situace obrací k lepšímu. „Jeden věřitel, Český inkasní kapitál, nám nabídl smír. Stáhne žalobu a vrátí peníze, které už vymohl. Doufám, že se domluvíme s dalšími věřiteli, včetně plzeňských dopravních podniků,“ popsala advokátka.

Na straně věřitelů jsou ale často lichvářské firmy, které pohledávky skoupily a nemají k dlužníkům žádný vztah.

Na restart se těší i Tišerová. „Jsem nejšťastnější člověk. Zabydleli jsme se s přítelem v novém bytě. Věříme v nový začátek,“ dodala.

Reklama

Související témata:

Doporučované