Hlavní obsah

Američané posilují schopnost odstrašit Moskvu, říká expert

Foto: Alones, Shutterstock.com

Jaderný test, ilustrační snímek.

Reklama

Washington rozmístěním jaderných zbraní ve Velké Británii reaguje na rostoucí hrozbu ze strany Moskvy. Podle bezpečnostního experta Lukáše Visingra by další zemí mohlo být Polsko.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Spojené státy rozmístí kvůli hrozbě ze strany Moskvy jaderné zbraně v další evropské zemi. Velká Británie by tak měla svůj arzenál podle Pentagonu rozšířit o hlavice, které jsou třikrát silnější než bomba shozená na Hirošimu.

Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit, ovšem o možném přesunu jaderných zbraní do země se mluví už déle.

Londýn má také s rozmístěním amerických jaderných zbraní na svém území již zkušenosti z dob studené války. Spojené státy pak ale rakety v roce 2008 stáhly, protože usoudily, že hrozba ze strany Moskvy se zmenšila. V posledních týdnech ovšem zaznívají z USA i Británie výzvy,  aby se Spojené království připravilo na možnou válku mezi silami NATO a Ruskem.

„V praxi to funguje tak, že letectva těch hostitelských zemí s těmi zbraněmi umí zacházet, ale ty zbraně zůstávají vlastnictvím Ameriky a teprve v případě války nebo nějaké krize by tyhle jaderné pumy byly předány hostitelským zemím,“ vysvětluje rozmístění zbraní v rozhovoru pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Spojené státy zřejmě plánují přesunutí jaderných zbraní do Velké Británie. Co to v praxi znamená a jak by se to promítlo do schopností NATO?

Znamenalo by to vlastně rozšíření toho systému Nuclear sharing (v překladu Program sdílení jaderných zbraní), který vlastně znamená, že v několika evropských zemích jsou umístěné americké jaderné pumy na amerických základnách.

V praxi to funguje tak, že letectva hostitelských zemí s těmi zbraněmi umí zacházet, ale zůstávají vlastnictvím Ameriky a teprve v případě války nebo nějaké krize by tyhle jaderné pumy byly předány těm hostitelským zemím.

Rusko a jaderné zbraně

„Putin sám připomněl Hirošimu a Nagasaki,“ dokládá expertka na jaderné odzbrojení z Harvardu Mariana Budjerynová změnu ruské doktríny.

Ty pumy jsou mimo jiné asi v pěti dalších státech, včetně Německa a Itálie. Velká Británie by se na ten seznam zemí spíše vrátila, protože za studené války zde ty americké zbraně také byly.

Američanům by to poskytlo nějakou větší operační volnost v tom systému odstrašování, protože by to znamenalo, že by přibyla vlastně další lokace pro jejich jaderné zbraně v Evropě. Zároveň jde rovněž o posílení vazeb mezi USA a Británií.

Proč k tomu dochází zrovna nyní, když se zdá, že ta válka na Ukrajině je v takovém slepém bodě a vlastně i to jaderné odstrašení v posledních měsících trochu utichlo z obou stran.

Pochopitelně to reaguje na tu bezpečnostní situaci v Evropě, která zůstává napjatá. Je sice pravda, že se o tom hypotetickém použití jaderných zbraní oficiálně mluví méně, ale když budete sledovat ruská média, tak tam jsou stále přítomná prohlášení o tom, že Rusko by válku mohlo ukončit jaderným úderem.

Je tedy celkem logické, že se Američané snaží nějakým způsobem ty své odstrašující schopnosti posilovat.

Ono to také samozřejmě poskytuje větší operační volnost i Britům. Velká Británie je totiž v dost problematické situaci, protože má k dispozici jenom jeden typ svých vlastních jaderných zbraní - což jsou balistické rakety na ponorkách. To může být potíž, protože pokud máte jenom jeden typ jaderné zbraně, a to ještě navíc tento hodně silný, tak v praxi máte výběr pouze mezi tím a ničím.

V tomhle smyslu mají třeba Francouzi operační volnost mnohem větší, protože Francie má jednak letecké řízené střely s jadernými hlavicemi a potom ty balistické rakety na ponorkách. Podle toho vypadá i francouzská jaderná doktrína, která říká, že by země nejdříve provedla varovný jaderný úder pomocí těch letecky řízených raket a až pak by sáhla po balistických raketách na ponorkách.

Dá se říct, jakých dalších států by se přesun jaderných zbraní mohl týkat? Protože o  Velké Británii se mluvilo už delší dobu…

Jasně přichází v úvahu Polsko, které už i samo oznámilo, že by se do programu sdílení jaderných zbraní chtělo zapojit. Tohle rozhodnutí přišlo v reakci na oznámení Moskvy, že přesune jaderné zbraně do Běloruska. Takže u Polska počítám s tím, že k tomu v dohledné době dojde.

Ten program má smysl ve chvíli, kdy máte letadla, která jsou schopná jaderné zbraně nést, což budou v blízké budoucnosti zejména letouny F-35. Tudíž každá země, která jimi bude disponovat, by připadala v úvahu. Tenhle nápad se občas objevuje i u nás, převážně tedy v kuloárních debatách.

Teď se vlastně už ani nebavíme o tom, jestli počet jaderných mocností vzroste, jako spíš o tom kdy. Kromě zemí v Evropě je na to docela horkým kandidátem i Jižní Korea, už nějakou dobu se také mluví o tom, že tam Američané opět vrátili svoje zbraně. Jihokorejský prezident je jednoznačně pro a podle průzkumů jejich přítomnost podporují i víc jak dvě třetiny Jihokorejců. V Polsku jsou mimochodem ta čísla velmi podobná.

Rusko už vlastně dříve varovalo před eskalací, pokud se k tomuto přesunu Spojené státy uchýlí, tak jakou reakci teď můžeme od Moskvy očekávat? Jaké ona má prostředky na to reagovat?

Ono tenhle krok Spojených států už můžeme chápat do určité míry jako reakci na ruské umístění jaderných zbraní v Bělorusku. Není sice jasné, jestli k němu opravdu došlo, ale Moskva to oznámila už v létě.

Rusové by v reakci teď nicméně mohli třeba zintenzivnit vyhlídkové lety svých strategických bombardérů s jadernými zbraněmi na palubě. Mohli by třeba zintenzivnit výcvik svých jaderných odstrašujících sil. Ale ve výsledku si nemyslím, že by měli nějakou větší páku. Rusko nemá moc žádnou další zemi kromě Běloruska, kam by mohlo přesunout jaderné zbraně.

Reklama

Doporučované