Hlavní obsah

USA rozmístí jaderné zbraně v Británii. Sílí prý hrozba ze strany Ruska

Foto: GAS-photo, Shutterstock.com

Jaderné zbraně (ilustrační snímek).

Reklama

USA v roce 2008 jaderné rakety z Velké Británie stáhly, protože usoudily, že hrozba studené války ze strany Moskvy se zmenšila. Podle informací, které přinesl deník The Telegraph, americká administrativa tuto pozici přehodnotila.

Článek

Spojené státy plánují poprvé po 15 letech umístit jaderné zbraně ve Velké Británii, protože hrozba ze strany Ruska se zvyšuje, vyplývá z dokumentů Pentagonu, na které odkazuje deník The Telegraph.

Dokumenty odhalují, že hlavice budou poprvé po 15 letech umístěny na základně RAF Lakenheath v Suffolku. Bude se jednat o zbraně o síle třikrát větší než hirošimská bomba.

Britská strana ale dohodu s USA na rozmístění jaderných hlavic ani nepotvrdila, ani nevyvrátila. Mluvčí ministerstva obrany podle The Guardian uvedl: „Dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO je nepotvrzovat ani nepopírat přítomnost jaderných zbraní na daném místě.“

USA v roce 2008 jaderné rakety z Velké Británie stáhly, protože usoudily, že hrozba studené války ze strany Moskvy se zmenšila. V posledních týdnech ale zaznívaly hlasy, že se státy Severoatlantické aliance musí připravit na válku s Ruskem.

Například šéf britské armády, generál sir Patrick Sanders, varoval, že v případě války s Ruskem bude třeba povolat do boje veřejnost, protože armáda je příliš malá. Jeho komentáře přiměly Downing Street, aby vyloučila odvody.

Návrat amerických zbraní do Spojeného království je součástí programu rozvoje a modernizace jaderných zařízení v reakci na zvýšené napětí s Kremlem po invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Rusko uvedlo, že umístění amerických zbraní v Británii by Moskva vnímala jako „eskalaci“ a reagovala by na něj „kompenzačními protiopatřeními“.

Kromě konfliktu na Ukrajině čelí Západ rostoucím výzvám ze strany Íránu a Severní Koreje, které se v posledních letech sblížily s Moskvou.

USA mají v současnosti v rámci dohody NATO rozmístěné jaderné hlavice v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku či Turecku, dodává The Telegraph.

Kromě toho Spojené státy posilují obranu evropských států NATO i jinak. Americká vláda podle BBC v pátek večer schválila prodej 40 nových stíhaček F-16 do Turecka v hodnotě 23 miliard dolarů (zhruba 520 miliard korun). Součástí dohody jsou modernizační sady pro 79 stávajících tureckých letounů F-16.

USA dohodu dlouho odkládaly a schválily ji až v reakci na to, že Ankara v týdnu ratifikovala vstup Švédska do NATO.

Čtyřicet nových letounů, ale typu F-35, pak kupuje od USA i Řecko. Dá za ně v přepočtu necelých 200 miliard korun.

Reklama

Doporučované