Článek
V americkém státě Georgia se odehrává případ, který v USA vyvolává debatu o etice, zákonech a lidské důstojnosti. U třicetileté zdravotní sestry Adriany Smithové byla v únoru tohoto roku konstatována mozková smrt. Na vině bylo krvácení do mozku způsobené krevními sraženinami. V té době byla Adriana v devátém týdnu těhotenství.
Navzdory tomu, že je de iure považována za mrtvou, je její tělo udržováno na přístrojích, aby bylo možné donosit plod do doby, než bude možné provést porod císařským řezem. Rodina ženy uvedla, že nemocnice tak postupuje kvůli protipotratovému zákonu platnému v tomto státě, informuje agentura AP.
Tento případ je nejnovějším důsledkem zákazů potratů zavedených v některých státech poté, co Nejvyšší soud USA v roce 2022 zrušil národní právo na potrat, která byla zaručena historickým rozsudkem ve věci Roe vs. Wade.
Podle April Newkirkové, matky Smithové, se rodina ocitla v těžké situaci bez možnosti rozhodnout o odpojení z přístrojů. Do termínu porodu zbývají ještě měsíce a podle Newkirkové není jisté, zda se dítě narodí s postižením nebo zda vůbec přežije. Nemocnice má v plánu udržovat tělo Adriany Smithové na přístrojích, dokud plod nedosáhne alespoň 32. týdne těhotenství. Newkirková to uvedla pro atlantskou televizní stanici 11Alive, která jako první upozornila na příběh její dcery.
Poté, co rodina Adriany Smithové její případ zveřejnila v médiích, zástupci Republikánské strany v Georgii odmítli, že by při její lékařské péči měl hrát roli státní potratový zákon, píše deník The Washington Post.
Jaký je zákon?
Zdravotnické zařízení Emory Healthcare, které provozuje nemocnici, dosud nevysvětlilo, na základě čeho se lékaři rozhodli udržovat Smithovou na přístrojích. Ve svém prohlášení pouze uvedlo, že při rozhodování brali v úvahu „protipotratové zákony státu Georgia a všechny další platné předpisy“.
Stát Georgia přijal v roce 2019 zákon, který zakazuje potraty od chvíle, kdy lze detekovat srdeční aktivitu plodu, tedy přibližně od šestého týdne těhotenství. Tento zákon vstoupil v platnost po zrušení zmíněné federální ochrany potratového práva v rámci případu Roe vs. Wade.
Ačkoliv zákon výslovně neřeší situaci, v jaké se ocitla Smithová, připouští výjimku v případech, kdy je potrat nezbytný k ochraně života nebo fyzického zdraví těhotné ženy. Podobné restrikce platí ve třech dalších státech, zatímco dvanáct států zakazuje potraty ve všech fázích těhotenství. Stejně jako ostatní státy i Georgia má výjimku, pokud je potrat nezbytný pro zachování života ženy.
„Ochrana druhu Homo sapiens“
Podle právního experta Davida S. Cohena z právnické fakulty Thomas R. Kline na Drexel University se nemocnice zřejmě obává zejména části zákona, která přiznává plodům právní status jako „členům druhu Homo sapiens“, řekl agentuře AP.
Stejně tak Monica Simpsonová, výkonná ředitelka organizace SisterSong, která je hlavním žalobcem v soudním sporu proti protipotratovému zákonu v Georgii, označila situaci za velmi problematickou.
„Její rodina měla mít právo rozhodovat o jejím zdravotním stavu,“ uvedla Simpsonová v prohlášení. „Místo toho už více než 90 dní musí znovu procházet traumatickými emocemi, čelí vysokým nákladům na lékařskou péči a kruté skutečnosti, že nemůže tuto situaci uzavřít a začít se léčit,“ dodala Simpsonová.
V prohlášení pro deník The Washington Post v pondělí uvedl mluvčí Sněmovny reprezentantů státu Georgia, kde mají většinu republikáni, že zákon o potratech je v případě Adriany Smithové „zcela irelevantní“. Dodal, že „jakékoli jiné tvrzení je pouze dalším hrubým překroucením záměru tohoto zákona ze strany liberálních médií a levicových aktivistů“.
S tímto tvrzením však nesouhlasil republikánský senátor Ed Setzler, který je autorem potratového zákona z roku 2019. Podle agentury Associated Press uvedl, že nemocnice Emory jedná „v souladu se zákonem“.
„Myslím, že jde o mimořádnou situaci, ale zároveň podle mě ukazuje hodnotu nevinného lidského života,“ řekl Setzler.
