Článek
„Takovou sbírku jizev, jakou měl prezident Roosevelt, neměl žádný americký prezident před ním. Je to ‚nejzraněnější‘ prezident Spojených států,“ napsal kdysi deník Boston Post.
Americký prezident Theodor Roosevelt byl známý pro svou energickou a sportovní povahu. Během svých necelých osmi let v úřadu si do prezidentské rezidence často zval své spolupracovníky, přátele, ale dokonce i profesionální sportovce, aby se zde účastnili nejrůznějších sportovních soubojů a zápasů. Při těchto sportovních utkáních se také několikrát zranil, píše deník The Washington Post.
Zranění levého oka, o kterém Roosevelt informoval po odchodu z prezidentské funkce, si nejspíše přivodil při boxu s jedním ze svých vojenských poradců. Známý oční lékař William H. Wilmer údajně Roosevelta ošetřoval 12. prosince 1904 právě kvůli poranění oka.
Dopis s popisem vyšetření Wilmer poskytl Rooseveltovu životopisci Henrymu F. Pringleovi před 96 lety. The Washington Post zveřejnil informace z Wilmerova původního dopisu, nalezeného v archivu Harvardské univerzity. Podrobně se v něm popisuje přibližný čas a rozsah Rooseveltova zranění.
„Prezident tehdy uvedl, že již delší dobu pociťuje po zápasech něco jako zamlžení v levém oku, a dále popsal, že před asi dvěma týdny byl při boxu zasažen do levého oka,“ píše se v dopise.
„Následně si všiml černých skvrn ve vidění. Zpočátku se zdálo, že jsou spíše uprostřed a zhoršují vidění, ale později se spíš zdálo, že se posunuly asi o dva palce doleva. (…) Vyšetření v té době odhalilo několik krvácivých skvrn na sítnici levého oka a některé plovoucí zákaly ve sklivci,“ stojí v dopise. Podle tehdejšího tisku si o rok dříve při šermu v Bílém domě málem vypíchl to samé oko a o pouhý týden později si vážně poranil pravé zápěstí.
Wilmer sice tvrdí, že krvácení do Rooseveltova oka se zahojilo, později se u něj však objevil šedý zákal, „který omezil zrak na levém oku na pouhé vnímání světla“, což mohlo podle lékaře být důsledkem předešlého zranění.
Záhadný viník Rooseveltova zranění
O Rooseveltově zdravotním stavu v té době vědělo jen několik lidí. Pravda vyšla najevo až v říjnu 1917. Roosevelt se tehdy přihlásil do léčebného střediska ve Stamfordu v Connecticutu s úmyslem zhubnout. V období, kdy byl ve funkci, byl známý pro svůj fyzicky aktivní život. Tisk ho tenkrát označoval jako „nejvytrvalejšího občana Ameriky“, přesto se v 58 letech cítil vyčerpaný a oteklý.
Po programu rychlého hubnutí Roosevelt shromáždil novináře a při svém vzpomínání na slavné časy, kdy byl ve funkci i aktivním sportovcem, oznámil stav svého zraku. „Naposledy jsem boxoval ve Washingtonu. Většinu času jsem boxoval se svými asistenty, ale jednoho dne přišel mladý kapitán dělostřelectva a praskly mi cévky v levém oku. Od té doby na něj nevidím, i když si nemyslím, že to mnoho lidí vědělo.“
Když ho novináři nabádali k dalším podrobnostem, Roosevelt odmítl. „K této záležitosti už není co dodat,“ řekl. Novináři měli při hledání „mladého velitele dělostřelectva“ svůj tip, kdo by jím mohl být. Podle tehdejšího pátrání žurnalistů mohlo jít o plukovníka Dana T. Moora, bratrance první dámy Edith Rooseveltové. Ten později uvedl, že se o Rooseveltově zranění z boxu dozvěděl až z novin.
Jednou z otázek zůstává, kde Roosevelt trénoval. Podle historických pramenů se zdá, že zápasil po celém Bílém domě. Vyprávějí se prý i příběhy o tom, jak v suterénu zápasil a šermoval, v knihovně cvičil jiu-jitsu a v podkroví boxoval. Celý dům mu sloužil jako tělocvična, doplňuje The Washington Post.
Rooseveltova renovace Bílého domu
Během Rooseveltova funkčního období prošel Bílý dům rozsáhlou rekonstrukcí. Po celá staletí různí prezidenti a první dámy přetvářeli jednotlivé místnosti podle vlastního uvážení. Rooseveltovi se rozhodli, že renovaci potřebuje celý dům. „Výzdoba byla jakousi směsicí stylu Zlatého věku, viktoriánského hotelu a takzvané parníkové gotiky,“ uvedl Matthew Costello, vedoucí oddělení vzdělávání v Historické asociaci Bílého domu.
Během Rooseveltovy renovace byla postavena jak západní, tak východní křídla a mnoho ikonických prostor sídla prošlo proměnou. Ne všichni však byli spokojeni.
A stavební úpravy v podobě nového tanečního sálu či výstavba údajně dočasné arény pro zápasy s kapacitou až pěti tisíc diváků jsou tématem také v dnešních dnech. V neděli se právě v aréně mají konat zápasy UFC. Přesně na ten den připadají osmdesáté narozeniny Donalda Trumpa. Akce UFC „UFC Freedom 250“ se má konat v rámci oslav 250. výročí americké nezávislosti. Čtrnáct bojovníků se utká v sedmi samostatných zápasech.
Dva obyvatelé státu Virginie se konání zápasů snaží zabránit, v žalobě uvádějí, že aréna pro soutěž Ultimate Fighting Championship (UFC) vztyčená na pozemcích Bílého domu nemá dostatečná povolení. Rovněž se podle nich jedná o mimořádné využití veřejného pozemku s cílem obohacení Trumpa a jeho spojenců, píše ČTK. Žalující strana odmítá tvrzení Trumpovy administrativy, že na soutěž UFC se vztahuje povolení Kongresu pro akce pořádané na oslavu 250. výročí založení Spojených států. Náklady na utkání se odhadují na 60 milionů dolarů (1,3 miliardy korun). Bílý dům uvedl, že je zcela pokryje UFC a daňové poplatníky akce nebude stát nic, uvádí ČTK.
