Článek
Evropské země hrozí Rusku sankcemi, pokud nepřijme nabídku měsíčního příměří na Ukrajině, a tvrdí, že v tom mají podporu Donalda Trumpa.
Polský analytik Bartlomiej Kot z Varšavského bezpečnostního fóra ovšem pro Seznam Zprávy podotýká, že americký prezident nejspíš nebude spěchat s přitvrzením postoje k Rusku, pokud se vůbec k něčemu takovému rozhodne.
Vladimir Putin dlouho otálel s vyjádřením, zda přijede ve čtvrtek do Istanbulu na schůzku, k níž ho vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nakonec Kreml ve středu pozdě večer informoval, že se ruský prezident do Turecka nevydá. Putin nepřijal ani příměří a ruská armáda dál na Ukrajině útočí.
„Trumpovi může dojít trpělivost, pokud Putin něčím poškodí jeho image, ale k tomu jsme zatím dost daleko,“ říká polský expert v rozhovoru, který vznikl ještě před oznámením Kremlu.
Donald Trump a dokonce i viceprezident J. D.Vance, který je známý dost chladným postojem k Ukrajině, se nedávno vyjádřili kriticky k Vladimiru Putinovi a Rusku. V tom smyslu, že si dávají na čas s příměřím a mají přehnané podmínky. Je možné, že se Trumpova administrativa postupně kloní k většímu pochopení pro názory a pozice Ukrajiny?
Myslím si, že Trump a jeho lidé chápou názory a pozice Ukrajinců i proč žádají to, co žádají. Jde ale o to, že Trumpova administrativa chápe americké zájmy zásadně jinak než ta předchozí.
Joe Biden přemýšlel transantlanticky a díval se na to tak, že Rusko válkou ohrožuje americké zájmy a postavení ve světě. Pro Trumpa není Ukrajina věcí prioritní důležitosti.
Trump vidí zahraniční politiku čistě ekonomickým pohledem a v něm považuje za podstatnou interakci s globálními mocnostmi. Rusko považuje za jednu z nich a otázka války na Ukrajině v tomto pohledu není tak podstatná.
Ostatně podobný model vidíme i v Trumpově politice na Blízkém východě. Jak teď podepisuje obchodní dohody se Saúdskou Arábií a Katarem. V zájmu byznysu nechce být jednoznačně, absolutně na straně Izraele.
Takže by nikdo neměl čekat, že Trump půjde cestou větší kritiky Putina a Ruska, ať se na Ukrajině stane cokoliv?
Samozřejmě může více kritizovat Putina - a už to do jisté míry dělá -, ale pokud se mu nepodaří žádným způsobem s Ruskem pohnout a dosáhnout dohody, odprezentuje to tak, že byl jen prostředníkem v jednání a není na žádné straně konfliktu. A že nemůže být zodpovědný za něco, co udělá Ukrajina nebo Rusko.
Byli jsme v Evropě zvyklí, že Amerika je vždy na naší straně, je náš spojenec. Je to tak pořád do té míry, že je naším spojencem v NATO, ale Ukrajina není v NATO a Trump definuje americké zájmy tak, že nemusí nutně ladit s těmi evropskými.
Trumpovi může dojít trpělivost, pokud Putin něčím poškodí jeho image, ale k tomu jsme zatím dost daleko - k nějakému takovému rozhodnutí nebo přehodnocení dosavadní politiky.
Víme, že Bílý dům má seznam možností a scénářů, jak přitvrdit sankce vůči Rusku, ale neřekl bych, že se v tomto směru blíží nějaké zásadní Trumpovo rozhodnutí.
Lídři Velké Británie, Francie, Německa a Polska se dohodli, že pokud Putin nepřijme příměří, přitvrdí sankce. Mají ale v ruce něco, co může Rusko výrazně zabolet?
Pořád je možné sankce přitvrdit, zejména proti ruským ropným těžařským společnostem. Problémem je, že tento pohled nesdílí jednotně všechny členské státy Evropské unie. Nevím, zda Slovensko a Maďarsko budou souhlasit se zpřísněním sankčního režimu. Jakékoliv sankce, aby by byly účinné, by musely společně zpřísnit Evropa i Spojené státy, ale Trump zatím nedospěl k rozhodnutí to udělat.
Je také stále možné převést Ukrajině zmrazená ruská aktiva v Evropě. Ani v tom ale nejsou země jednotné a zaznívají argumenty, že by to bylo právně složité. Třeba postoj Velké Británie není jednoznačný, protože součástí zmrazených aktiv jsou ruské státní dluhopisy držené v Británii. Musela by souhlasit Belgie, protože formálně geograficky jsou ta aktiva na území Belgie.
Německo může poslat Ukrajině střely s dlouhým doletem Taurus, ale podle mne je už příliš pozdě na to, aby změnily situaci na bojišti.
Mluví se o tom, že na Ukrajině by na příměří měly v demilitarizované zóně dohlížet mezinárodní jednotky. Mohou být součástí těchto jednotek polští vojáci? Američané Polsko zmiňují jako jednu ze zemí, která přichází v úvahu.
To je naprosto vyloučené. Polští vojáci jsou potřeba na obranu domu, sousedíme s Ruskem a Běloruskem. Polsko je logistickým zázemím pro Ukrajinu a v budoucnosti bude určitě ještě více terčem nepřátelských aktivit Ruska. Polákům je jasné, že pokud válka přesáhne hranice Ukrajiny, budou první, kdo půjde bojovat. Británie nebo Francie mají benefit větší vzdálenosti od Ruska.
Jde také o historické důvody. Vztahy mezi Ukrajinou a Polskem mají problematickou minulost a přítomnosti polských vojáků na Ukrajině by se s gustem chytila ruská propaganda. Navíc se nedomnívám, že by pro polskou veřejnost byly přijatelné finanční náklady, které by taková mise měla.
