Článek
Ukrajina ubrání svoji nezávislost, nestane se ruským satelitem a ruská armáda nevstoupí do Kyjeva, Oděsy nebo Charkova. Ale zároveň se bude muset smířit se ztrátou části svého území, pravděpodobně nevratnou.
Ve své nové analýze to uvádí expertní panel americké banky JPMorgan Chase. Studii vypracovali odborníci z Centra pro geopolitiku, které spadá pod newyorskou banku.
Konec války Ruska proti Ukrajině bude podle JPMorgan Chase podobný jako konec sovětské agrese proti Finsku ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Finsko tehdy uhájilo svůj stát, ale ztratilo část území, stalo se neutrálním státem a zaplatilo reparace Sovětskému svazu.
„V loňské zprávě jsme napsali, že pokud klesne pomoc Západu Ukrajině, výsledkem války bude takzvaný gruzínský scénář. Tedy že se Ukrajina pomalu vrátí do ruské sféry vlivu podobně jako Gruzie po válce s Ruskem v roce 2008. Ale situace se změnila. Letos se jako nejpravděpodobnější výsledek jeví finský scénář,“ uvádí se v úvodu analýzy nazvané Ukraine Endgame: Cesta k nedokonalému míru.
Studie uvádí, že evropské země jako celek navýšily loni zbrojní pomoc Ukrajině ve srovnání s roky 2022 až 2024 o 59 procent. Tato zvýšená pomoc nahradila výpadek amerických dodávek po nástupu prezidenta Donalda Trumpa.
Nejoptimističtější vize od začátku války
Letošní studie JPMorgan Chase je nejoptimističtější pro Ukrajinu od začátku ruské agrese. Ruské ztráty od začátku války odhaduje na 325 tisíc mrtvých a 875 tisíc zraněných.
„Ukrajina letos získala část okupovaného území zpět. Rusko na některých úsecích fronty pomalu postupuje, ale za cenu ztrát a vyčerpání a bez šance na výrazný průlom,“ uvádí se v analýze.
Experti ale dodávají, že z ekonomického hlediska hraje čas stále pro Rusko, protože ukrajinské problémy s financováním války jsou větší.
„Evropská unie schválila pomoc ve výši 90 miliard eur poté, co Maďarsko stáhlo své veto. Ale i tak zůstává ekonomická situace Ukrajiny křehká, letošní deficit rozpočtu bude zřejmě činit v přepočtu 50 miliard eur,“ uvádí banka.
Finsko po podpisu dohody se Sovětským svazem v roce 1944 ztratilo deset procent území, na Ukrajině nyní Rusové okupují 19,4 procenta jejího území. Moskva jako minimum požaduje zbytek Donbasu, ale tam mají Ukrajinci obrannou linii, které se odmítají vzdát.
„Loni jsme předpokládali, že válka skončí během letošního roku. Nyní to vypadá, že až v roce 2027,“ napsali experti.
Sovětsko-finská válka
Stalin v roce 1939 poslal na Finsko 425 tisíc vojáků, Finové dali dohromady jen 250 tisíc vojáků. Měli pouhých 30 tanků a 114 letadel, oproti sovětským 2500 tankům a více než dvěma tisícům letadel.
Protitankové střely Finové na některých místech fronty nahrazovali zápalnými lahvemi. Rudá armáda narazila na dobře připravené finské ostřelovače a obránce v Karelské šíji, na takzvané Mannerheimově linii. Ve sněhu a extrémních teplotách Sověti nedokázali příliš postoupit.
Moskva a Helsinky podepsaly dohodu o konci války poprvé v březnu 1940. Finové se museli vzdát zhruba 11 procent svého území.
Kvůli přetrvávající hrozbě se dohodli na spolupráci s nacistickým Německem, ve kterém viděli menší nebezpečí než ve Stalinově Sovětském svazu. Německý útok na Sovětský svaz 22. června 1941 ale znamenal i obnovení bojů mezi Finskem a SSSR. Dohoda z roku 1944 znamenala pro Finsko ztrátu dalších území a placení reparací Moskvě.
„Finsko bylo neutrální v rámci takzvané finlandizace, což byl výraz pro to, že nebudeme zbrojit proti Sovětskému svazu a ten nás nechá na pokoji. Jenže tehdy vládl v Moskvě strnulý sovětský režim a jeho vůdce Leonid Brežněv byl předvídatelný. Věděli jsme, že některé linie nepřekročí. To se o současném Putinově Rusku vůbec říci nedá, v tomto směru je vlastně současnost horší,“ řekl nedávno Seznam Zprávám finský historik Vesa Vares.
