Článek
Není mnoho důležitých témat, která by členské země Evropské unie tolik názorově rozdělovala jako jaderná energetika. Když Evropská komise ve středu potvrdila, že ve své klasifikaci pro investory zařadí jádro a zemní plyn mezi udržitelné zdroje, státům jako Česko, Francie nebo Polsko se ulevilo. V zemích, které jádro odmítají, však rozhodnutí Bruselu vyvolalo nesouhlasné reakce.
Podle očekávání se proti takzvané taxonomii EU vehementně ohradilo v první řadě Rakousko. Ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová na tiskové konferenci prohlásila, že její země dostojí už dříve vyslovené hrozbě, a pokud začne rozčlenění udržitelných investic platit, zažaluje jej u Soudního dvora EU.
„Atomová energie není žádným přínosem pro ochranu klimatu,“ prohlásila Gewesslerová, která v rakouské vládě zastupuje zelené. Evropská komise podle ministryně ignorovala názory expertů i některých členských zemí a vyšla vstříc jaderné lobby.
Gewesslerovou bezvýhradně podpořil i rakouský kancléř a šéf lidové strany Karl Nehammer. „Nemohu se s rozhodnutím EU ztotožnit,“ uvedl kancléř, podle kterého není jaderná energie ani „zelená“, ani udržitelná.
K rakouské žalobě se chce přidat rovněž protijaderně naladěné Lucembursko. K dalším odpůrcům výsledné verze taxonomie se řadí také Španělsko, Dánsko, Nizozemsko nebo Švédsko, které už dříve protestovaly i proti zařazení zemního plynu.
Dvojznačně vnímají taxonomii Němci. Současná vláda, v níž sedí také zelení, je na jednu stranu odpůrcem jádra, právě kvůli odstavení vlastních atomových elektráren však země musí o to více spoléhat na zemní plyn. Zřejmě i proto německý spolkový kabinet na dokument z Bruselu bezprostředně nereagoval, podle mluvčího se s ním chce nejprve podrobněji seznámit.
I když jsou protesty z některých zemí poměrně hlasité, s možností, že by taxonomie v následném schvalovacím procesu v příštích měsících ztroskotala, se v Bruselu příliš nepočítá.
Jde totiž o takzvaný akt v přenesené pravomoci. To je druh právního předpisu, jehož příprava je výhradně v pravomoci Komise a zároveň je možné ho odmítnout pouze silnou většinou. Buď to musí být aspoň 20 ze 27 členských zemí, které reprezentují nejméně 65 procent obyvatel EU, nebo absolutní většina Evropského parlamentu, tedy 353 z celkem 705 europoslanců.
Že by taxonomii odmítly dvě třetiny členských států na společném jednání, se považuje za velmi nepravděpodobné. Hlasování v Evropském parlamentu by ale mohlo být napínavější, aspoň podle některých poslanců.
Atomkraft ist weder "grün" noch nachhaltig. Ich kann die Entscheidung der EU nicht nachvollziehen. Umweltministerin @lgewessler hat meine volle Unterstützung bei der Prüfung rechtlicher Schritte. Klar ist: Österreich setzt weiterhin auf den Ausbau erneuerbarer Energieträger.
— Karl Nehammer (@karlnehammer) February 2, 2022
Například europoslanec za německou SPD Joachim Schuster pro deník Süddeutsche Zeitung řekl, že hlavně mezi levicovými europoslanci panuje velká nespokojenost. Největší odpor se dá očekávat z frakce zelených, která chce podle europoslance Rasmuse Andresena „tvrdě bojovat“ za získání parlamentní většiny pro odmítnutí taxonomie.
S českými europoslanci však odpůrci taxonomie počítat příliš nemohou. Většina z nich výslednou podobu klasifikace jednoznačně vítá.
„Před dvěma lety by se nám o zařazení jádra a plynu ani nezdálo,“ reagovala například místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová (za ANO). Podle Alexandra Vondry z ODS jde o „velký úspěch a výsledek intenzívní práce“. Další europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL psal na sociálních sítích o „vítězství rozumu nad zelenou ideologií“.
Zatím nerozhodnutí jsou čeští piráti, kteří sdílejí stejnou frakci se zelenými. „Ještě jsme neviděli konkrétní text možné parlamentní námitky a nediskutovali ho v delegaci, takže definitivní závěr nemůžu říct,“ odpověděl na dotaz Seznam Zpráv europoslanec Mikuláš Peksa.
Už před středečním oznámením finální podoby regulace se proti uznávání jádra i zemního plynu ohradili zástupci ekologických organizací nebo vědci, včetně odborných poradců Evropské komise, kteří své odmítavé argumenty sepsali ve více než čtyřicetistránkové oficiální zprávě.
Jednotný názor na taxonomii zřejmě neměla ani samotná Evropská komise. Podle serveru Politico.eu hlasovali ve středu proti návrhu rakouský eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn, portugalská eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreirová a vysoký představitel EU pro zahraničí a bezpečnost Josep Borrell.
Obecně ale platí, že Komise předvedla v tak choulostivém tématu maximum možného. Zdaleka nevyšla úplně vstříc ani „jaderným“ státům, jako je Česko, které neprosadilo většinu svých požadavků na zmírnění podmínek.
Důležitým předpokladem k tomu, aby Brusel návrh taxonomie poměrně rychle doladil a představil, byla zřejmě nepsaná dohoda mezi dvěma největšími státy EU s rozdílnými zájmy – Francií, která většinu energie získává z jádra, a Německem, které potřebovalo mírnější podmínky pro zemní plyn. Patrně není náhoda, že eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnesová, která měla přípravu taxonomie na starosti, minulý týden navštívila právě tyto dvě země.
