Ani ponižující změny asi nestačí. Trussové by ve funkci mohly zbývat jen dny

Británie se dlouhé týdny zmítá v chaosu, který jen umocnil původní plán z dílny nového kabinetu Liz Trussové. Ekonomická opatření vyděsila trhy, způsobila pád britské libry a v politických kruzích vyvolala nedůvěru ve vedení státu. Události nakonec vedly k tomu, že britská premiérka požádala svého ministra financí Kwasiho Kwartenga, aby odstoupil.

Ještě před tím než minulý pátek výzvě vyhověl, stihl politik začátkem října oznámit první obrat, ke kterému se nová vláda rozhodla uchýlit a který mnozí označovali jako ponižující. Kabinet totiž upustil od plánovaného zrušení 45% daně z příjmů nad 150 000 liber ročně, tedy téměř 4,3 milionu Kč.

Seznam veletočů však tímto krokem zdaleka neskončil. Kwartengův nástupce Jeremy Hunt totiž v pondělí oznámil radikální změny, podle kterých britská vláda zruší téměř všechna plánovaná daňová opatření, která byla před třemi týdny představena a která ještě nestihl projednat parlament. Ministr zároveň naznačil, že se chystají škrty ve veřejných výdajích.

„Vládní program Trussové je mrtvý. Nový kancléř právě rozmetal téměř všechny prvky jejího programu,“ okomentoval Huntův výstup Chris Mason, politický redaktor webu BBC News. „Nejenže bylo vyhozeno do koše plánované snížení základní sazby daně z příjmu, ale letěl tam i plán Rishiho Sunaka na její snížení v roce 2024.“

V platnostni i nadále zůstává třeba snížení daně z nákupu nemovitosti nebo škrty týkající se národního pojištění. V pondělí večer bude ministr nové změny, které mají zajistit důvěru a stabilitu v zemi, hájit i v Dolní sněmovně, kde ho ohledně nich budou moci vyzpovídat britští poslanci. Místo Trussové bude politikům odpovídat Penny Mordauntová, vůdkyně konzervativců v dolní komoře parlamentu.

Pondělí a brzké otevření trhů bylo již předem považováno za klíčový test dosavadních kroků nové britské vlády. Kladný výsledek nebyl předem zaručený a dopady nových změn původního vládního plánu ukáže až čas. Ještě před odvysíláním Huntova pondělního prohlášení ale finanční trhy reagovaly pozitivně a stejně tomu bylo i po něm.

Pětapadesátiletý politik je výraznou osobou Konzervativní strany a v jejím dresu dosáhl značných politických úspěchů - zastával mimo jiné funkci ministra zdravotnictví či ministra zahraničí a dvakrát se také pokusil získat funkci předsedy strany. Jeho boj o premiérské křeslo však v obou případech skončil neúspěšně, naposledy v červenci tohoto roku.

Poté, co z letošního klání vypadl, se Hunt postavil za bývalého kancléře Rishiho Sunaka, a upřednostnil ho tak před Trussovou, se kterou si nikdy nebyl příliš blízký. Za vládní stůl spolu dvojice sice zasedla již v roce 2014 a oba byli během brexitové kampaně zastánci setrvání v EU, Hunt se ale - na rozdíl od premiérky - k brexitu nikdy plně nepřihlásil.

Vzdělání Hunt získal na prestižní Oxfordské univerzitě, a to na poli filozofie, politologie a ekonomie. Politice se věnoval již během studií a do parlamentu byl poprvé zvolen v roce 2005. Ještě před tím ovšem působil jako učitel angličtiny v Japonsku či jako podnikatel. S manželkou Luciou, která pochází z Číny, mají tři děti.

Politik je v tomto roce již čtvrtým britským kancléřem a přestože nyní dohlíží na dramatické změny ve stěžejní politice Trussové, v nedávném rozhovoru s BBC trval na tom, že velení je stále v rukou premiérky. Jeho pondělní vystoupení, které mnozí přirovnávají k téměř „premiérskému“, však jen podpořilo spekulace médií, že se s nástupem do funkce stal nejmocnějším členem vlády.

„Poslouchala. Změnila se. Byla ochotna udělat tu nejtěžší věc v politice - změnit kurz,“ sdělil v rozhovoru Hunt a vyloučil, že by se v budoucnu opět zúčastnil souboje o vedení strany. Místo toho apeloval na kolegy, aby se sjednotili a Trussovou podpořili. Podle nového ministra by totiž další zdlouhavá volební kampaň byla tím nejhorším, co by se nyní mohlo stát.

Pravda je však taková, že budoucnost Trussové není vůbec jistá. Pondělní dění tento fakt jen podpořilo a nejen v Británii nyní ožívá otázka, jaký význam vlastně premiérka má, když její vítězné plány šly ke dnu. Kromě opozičních představitelů kritizují předsedkyni vlády dokonce i poslanci z její vlastní strany.

V posledních dnech se proto rozběhla debata o tom, jak dlouho ještě Trussová může v Downing Street 10 vydržet. Malý počet konzervativních poslanců už ji veřejně vyzval k odchodu a další by mohli brzy následovat. Deník Daily Mail dokonce informoval o tom, že se britští zákonodárci pokusí premiérku sesadit již tento týden.

Takový krok by mohl vyvolat všeobecné volby, které se v zemi měly konat až v roce 2024. I když vítězství Trussové nyní nevypadá zrovna pravděpodobně, upevnit pozici by si mohla právě jeho prostřednictvím. Její nynější mandát totiž není silný už ode dne, kdy funkci získala - do klína jí totiž spadl ten, který ve volbách získal její předchůdce Boris Johnson.

Zatímco je tak autorita Trussové pod velkým tlakem, lidé už spekulují o tom, kdo by ji měl nahradit. Favoritem sázkových kanceláří je momentálně premiérčin bývalý rival v boji o post lídra strany Rishi Sunak a mezi další potenciální náhrady patří třeba již zmiňovaná Mordauntová, ministr obrany Ben Wallace nebo i samotný Hunt.

Nad Konzervativní stranou se ale mračna stahují i z širšího pohledu. Průzkum společnosti YouGov z konce září ukázal, že labouristé mají před vládnoucími konzervativci náskok v podobě 33 procentních bodů, čímž se jejich vedení za velmi krátkou dobu zdvojnásobilo a strana je nyní blíže k získání vládní moci po celkem čtyřech volebních porážkách.

Například konzervativní poslanec Charles Walker se již dříve nechal slyšet, že pokud se náskok z průzkumu zopakuje i ve volbách, konzervativci „přestanou jako politická strana existovat“. Je navíc také toho názoru, že jeho strana příští všeobecné volby už prohrála, a otázkou je nyní jen to, s jakým rozdílem.