Hlavní obsah

Bělorusko se v norštině přejmenovalo, Oslo chce podpořit Lukašenkovy odpůrce

Foto: Profimedia.cz

Symbol běloruské opozice, historická vlajka Běloruska, na protestu před Bílým domem během návštěvy Svjatlany Cichanouské v USA.

Reklama

Bělorusko se přejmenuje, alespoň tedy v norštině. Politici v Oslu tím chtějí symbolicky podpořit odpůrce běloruského režimu, kteří čelí ve své vlasti rozsáhlým represím.

Článek

Norsko rozhodlo o změně oficiálního názvu Běloruska ve svém jazyce. Nyní se v zemi tento stát nebude jmenovat „Hviterussland“ (v překladu Bílé Rusko), ale „Belarus“.

„Rozhodli jsme se tak v solidaritě s běloruským demokratickým hnutím. Nepůjde tak o prodlouženou ruku Ruska,“ cituje norská stanice VG norskou ministryni zahraničí Anniken Huitfeldtovou.

Huitfeldtová i premiér Jonas Gahr Støre se při té příležitosti setkali s vůdkyní demokratického hnutí Svjatlanou Cichanouskou, která už dříve vyzvala mezinárodní společenství ke změně názvu její země.

Cichanouská byla prezidentskou kandidátkou během běloruských voleb v roce 2020, za jejichž vítěze se prohlásil úřadující prezident Alexandr Lukašenko, označovaný za posledního diktátora Evropy. Po prokázaných volebních podvodech následovaly rozsáhlé demonstrace po celé zemi, které Lukašenkův režim brutálně potlačil. Cichanouská je aktuálně v litevském exilu.

Ministryně zahraničí o změně názvu informovala Cichanouskou po telefonu. Stanici VG Huitfeldtová řekla, že Cichanouská změnu ocenila. „Bylo to něco, na čem jsme už nějakou dobu pracovali. Je důležité uvést pravé jméno země a jasně udělat rozdíl mezi Ruskem a Běloruskem,“ dodala ministryně.

Bělorusko se osamostatnilo v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu. Dnes má úzké vztahy s Ruskem, a to jak ekonomické, tak vojenské, dokonce spolu chystají formální soustátí. Ruské jednotky opakovaně z Běloruska útočily na Ukrajinu a na běloruském území má Rusko také rozmístěné raketové systémy, které využívá během invaze na Ukrajinu.

Reklama

Doporučované