Pro státní úředníky se výrazně mění pravidla. Začal platit kontroverzní zákon

O zákonu o státních zaměstnancích se bouřlivě diskutovalo. Nelíbil se současné opozici ani Senátu. V obou případech politici upozorňovali na to, že vláda bude moci snadno vyhazovat nepohodlné úředníky.

Zákon, který se stal náhradou služebního zákona z roku 2015, vetoval také prezident republiky Petr Pavel. Podle něj jde materiál proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. A také podle odborů je zákon vážným zásahem do podoby české státní správy. „Úředník nemá být člověk jedné vlády. Má sloužit státu, zákonu a veřejnosti,“ upozorňovaly odbory.

Současná vládní koalice i přes kritiku zákon prosadila a od 1. listopadu platí. Změny obhajovala větší flexibilitou a možností aplikovat i ve státní sféře moderní personální postupy. Týkají se zhruba 70 tisíc úředníků, především na ministerstvech a státních úřadech.

Jejich služební místa se stala pracovními místy a právní poměry se nově budou řídit zákoníkem práce. Úřady se tak stanou zaměstnavateli podle soukromého práva.

Co to pro zaměstnance státu konkrétně znamená v personálních otázkách?

Místo správního řízení, které se ruší, bude nově úřad s uchazečem o volné pracovní místo komunikovat podle pracovního práva, jako je to běžné v soukromých firmách. Nicméně postup výběrového řízení, včetně předpokladů požadovaných po uchazeči, bude kvůli transparentnímu obsazování míst ve státní správě stanoven nadále vlastním zákonem. Tedy nově platným zákonem o státních zaměstnancích.

Doposud o kandidátech rozhodovala vícečlenná výběrová komise jmenovaná vedoucím úřadu, která měla minimálně tři členy. Nově u pozic v šesté až dvanácté platové třídě bude možné výběr udělat i bez této komise. Zjednoduší se také interní obsazování míst bez výběrového řízení.

„Výběrové řízení trvalo od jeho vyhlášení do doby, než státní zaměstnanec usedl na pracovní místo, v průměru 110 dní. Nově to úřady mohou stihnout i za 14 dní,“ říká expert na pracovní právo Petr Hůrka z CEVRO Univerzity.

Podle něj státní správa potřebuje rychlejší a méně těžkopádné personální procesy, které řadu zájemců o práci ve státní správě odrazují.

„Dnes je věkový průměr zaměstnanců ve státní správě přes 50 let a mladí uchazeči se do služeb státu nehrnou. Vést s vlastními zaměstnanci správní řízení a správně rozhodovat o jejich služebním poměru bylo skutečně zdlouhavé a administrativně zatěžující. Poměry státních úředníků se nově přibližují poměrům úředníků samosprávních celků,“ uvádí právník.

Jenže jak upozornil Odborový svaz státních orgánů a organizací (OSSOO), zjednodušení nesmí znamenat netransparentnost. Podle nich byla výběrová komise pojistkou proti tomu, aby o obsazení místa rozhodoval jeden člověk bez dostatečné kontroly. „U interního obsazování míst pak hrozí, že bez jasných pravidel vznikne prostor pro předem vybrané kandidáty, osobní vazby nebo tlak ze strany vedení,“ uvádí odbory ve svém vyjádření k zákonu.

Nově budou mít státní úředníci také klasickou pracovní smlouvu a případné spory budou moci řešit běžnou soukromoprávní žalobou u soudu.

„Dosud neměli žádné smlouvy, nebyli partnerem pro jednání, o jejich právech úřad vrchnostensky rozhodoval ve správním řízení a oni se proti rozhodnutí mohli toliko odvolat,“ doplňuje právník Hůrka.

Druh práce i platová třída bude dál vycházet z organizační struktury úřadu a státnímu zaměstnanci bude obojí garantováno. U odměňování státních zaměstnanců se ale chystají velké změny, které připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Předložený materiál, který povede ke zvýšení tarifní složky platu a ke snížení počtu platových stupňů, se nyní řeší ve Sněmovně. Pokud se materiál stihne schválit, měl by být účinný už od ledna příštího roku.

V oblasti odměňování odbory upozornily na jednu problematickou změnu. Jde o zrušení zákonného ročního limitu odměn. Vedení úřadu tak bude mít větší možnost ocenit zaměstnance, kteří odvádějí mimořádnou práci, zvládají náročné agendy nebo dlouhodobě nesou vyšší zátěž.

„Ve státní správě, kde jsou tarify často nízké a rozdíly mezi odpovědností a platem značné, může být odměna důležitým nástrojem. Jenže čím větší prostor pro individuální odměny, tím větší riziko, že se odměny stanou nástrojem nerovného zacházení, osobních preferencí nebo tlaku na zaměstnance,“ varují odbory, které chtějí postupy podle nového zákona nyní více hlídat.

Nově bude možné ukončit pracovní poměr se státním zaměstnancem stejně jako v pracovním právu – dohodou, výpovědí, zrušením ve zkušební době a okamžitým zrušením pracovního poměru.

„Výpovědní doba je přitom stejná jako v zákoníku práce. Státní zaměstnanci a zejména vedoucí státní zaměstnanci však budou mít nad rámec zákoníku práce zvýšenou ochranu. Správní úřad bude muset organizační změny zdůvodnit jejich účelností, hospodárností a efektivností, což by mělo omezit jejich zneužívání. Odvolat vedoucího státního zaměstnance půjde, na rozdíl od soukromé sféry, stále jen ze zákonných důvodů,“ přibližuje nová pravidla Petr Hůrka.

U odvolávání vedoucích úředníků odbory kritizují snížené pravomoce služební komise, která doposud měla zásadní roli u sporů, kárných řízení a také výpovědí. Nyní bude jen poradním hlasem. Zaměstnavatel už nebude jejím stanoviskem vázán, bude muset své rozhodnutí pouze odůvodnit.

„To je určitá pojistka, ale slabá. Právě u nejvyšších vedoucích míst je přitom ochrana před účelovým odvoláváním mimořádně důležitá. Tito lidé často zajišťují odbornou kontinuitu úřadu, nesou odpovědnost za agendy a mají být protiváhou krátkodobých politických zájmů. Pokud je bude možné relativně snadno měnit, oslabí se stabilita celé státní správy,“ varují odbory.

S listopadem skončil také takzvaný „bazén“. Pokud byl úředník z organizačních důvodů postaven mimo výkon služby, byl zařazen do „bazénu“, a to až na tři měsíce. Bez možnosti volby. Po tuto dobu pobíral 80 procent svého měsíčního platu, nevykonával práci a čekal, zda mu úřad najde jiné místo ve státní správě. Když ho nenašel, služební poměr skončil a zaměstnanec dostal odbytné, což je obdoba klasického odstupného.

Smyslem „bazénu“ byla podle Petra Hůrky snaha, aby člověk státem přijatý a proškolený v práci nadále zůstal. Státní zaměstnanec tak byl de facto na překážce, pobíral větší část platu a čekal na nové uplatnění. „Myšlenka to podle mě nebyla špatná. Ale v praxi se to neosvědčilo. Většinou to bylo tak, že se místo nepodařilo najít,“ uvádí Hůrka.

Úředníci, kteří byli v „bazénu“ nyní například od září či od října, v něm skončili kvůli pravidlům nově přijatým k 1. listopadu. S tím, že mají právo na náhradu ve výši 2,4násobku platu, která se poměrně snižuje podle doby již strávené v bazénu.

Odbytné, které se nově nazývá odstupné, tito zaměstnanci dostanou, pokud měli služební poměr na dobu neurčitou. „Odstupné činí jedno– až sedminásobek průměrného výdělku podle doby trvání zaměstnání. Odstupné se vyplácelo i vyplácí jen v případě skončení pracovního poměru z organizačních důvodů,“ dodává právník.

Pro státní zaměstnance vydala Kancelář ombudsmana návodný leták. Shrnuje nejen informace, co pro ně nově platí, ale i jaké mají možnosti v případě, kdy vedou s úřadem spor.

K zajímavostem nového zákona ještě patří například to, že doručování písemností bude výhradně elektronické, například do datové schránky nebo do pracovního e-mailu. To v běžném pracovněprávním vztahu v soukromé sféře není. Vedoucí místo ve státní správě mohou také nově zastávat i lidé, kteří dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům postačí středoškolské vzdělání.