Článek
Sněmovna v úterý znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto předlohy, jež má nahradit od listopadu nynější zákon o státní službě. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy.
Dolní komora přehlasovala senátní veto hlasy 104 poslanců vládního tábora ANO, SPD a Motoristů ze 173 přítomných zákonodárců. Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
„Návrh zakládá bezprostřední riziko politizace státní správy a otvírá prostor pro účelové personální změny,“ řekla za Senát Adéla Sucharda Šípová z klubu SEN21 a Piráti. Protože jde o poslaneckou předlohu, vyhnula se plnohodnotnému hodnocení dopadů a senátoři nemohli posoudit reálná rizika, výhrady ani rozpočtové náklady, uvedla. Šípová kritizovala mimo jiné zrušení nejvyššího státního tajemníka, oslabení služebních komisí a posílení pravomocí ministrů nad úředníky.
Nynější služební zákon není podle Šípové bezchybný, mělo by se podle ní upravit odměňování a záruky kariérního postupu úředníků. Návrh zákona o státních zaměstnancích tyto potíže podle ní jen prohlubuje.
Návrh zákona oslabuje pojistky, míní opozice
„Respektuji Senát a jeho výhrady, ale jsem přesvědčen o tom, že Česká republika potřebuje modernější a pružnější státní správu, ne další zakonzervování současného systému,“ řekl za předkladatele návrhu zákona Radek Vondráček (ANO). Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Přechod z veřejnoprávního na soukromoprávní režim je podle Vondráčka jediný možný způsob, jak státní správu zefektivnit.
„Způsob, jakým jste přistoupili k reformě státní správy, není důvěryhodný. Výsledná podoba vyvolává opravdu vážné obavy z politizace naší státní správy,“ prohlásila Pirátka Kateřina Stojanová. Ústavnost předlohy by podle ní měl posoudit Ústavní soud. Senátní důvody zamítnutí podpořil v debatě Karel Dvořák (STAN), byť státní správa podle něho modernizaci potřebuje. Koaliční předloha podle Dvořáka oslabuje některé pojistky k ochraně profesionality a stability státní služby.
Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.
Dát výpověď státnímu zaměstnanci, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů z důvodů vymezených zákonem. Ochrany před nezákonným postupem se bude moci úředník domáhat soudní žalobou.
Vedoucí místo ve státní správě budou moci podle zákona zastávat i lidé, kteří dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům má stačit středoškolské vzdělání.
Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu.
Sněmovna stvrdila i omezení něktrých prezidentských pravomocí
Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala v úterý hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.
Úpravu, která je součástí norem souvisejících s kontroverzním zákonem o státních úřednících, nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již v březnu uvedl, že k takové změně nevidí důvod.
Po přehlasování senátního veta byla schůze Sněmovny přerušena do středy, kdy by se poslanci měli zabývat senátním vetem novely stavebního zákona a úpravami zákona o obnovení elektronické evidence tržeb.
Odpůrci už předem avizovali, že normu v případě přijetí napadnou u Ústavního soudu. Iniciovat to chtějí mimo jiné hnutí STAN, Piráti i kritici z řad senátorů, kteří normě vytýkali „terminologický chaos“ nebo zavedení pětiletého funkčního období pro tajemníky obecních úřadů. Změna, která má platit od 1. listopadu, má podle kritiků usnadnit na obcích povolební výměnu úředníků.
Koalice se navrhovanou úpravou podle kritiků snaží vytvořit místečka pro souvěrce, když chce jako kvalifikaci zavést i působení v zákonodárném sboru. Změna podle odpůrců povede k pracovně-právním sporům. Terčem kritiky bylo také zamýšlené zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury, které je podle odpůrců motivováno snahou o politické ovládnutí NSA a získáním vlivu na rozdělování dotací sportovním organizacím.
Pravomoci hlavy státu k vedoucím stálých misí zakotvil zákon o zahraniční službě teprve před devíti lety s odvoláním na dosavadní ústavní praxi. Úpravu k omezení prezidentovy kompetence nyní prosadil poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní).
Poslanec STAN Karel Dvořák uvedl, že úprava je nazývána „lex pomsta“ kvůli tomu, že prezident Pavel odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Označil ji za nepřípustný přílepek.
Vondráček obhajoval změnu zejména některými zahraničními úpravami a zdůrazňoval, že Česko je parlamentní, nikoli prezidentská republika. Nezastíral ale, že za pozměňovacím návrhem stojí i to, že si prezident Pavel vykládá své pravomoci navzdory původním slibům široce.
Nově by měl podle koaliční vize vedoucí stálých misí pověřovat a odvolávat ministr zahraničí, který jim už nyní vydává pověřovací dopis na rozdíl od velvyslanců, kterým vystavuje pověření prezident.
Prezident Pavel už na jaře uvedl, že ke změně nynější praxe v pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí nevidí důvod. Hrad následně oznámil, že se jedná o další pokus o omezení ústavních kompetencí hlavy státu.
„Prezident republiky bude proto zvažovat další kroky,“ napsal ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář. Dodal, že pokusy koaliční většiny o porušování ústavy a narušování zažitých ústavních zvyklostí už vedly prezidenta k rozhodnutí obrátit se na Ústavní soud ve věci zastupování státu navenek v souvislosti s obstrukcemi s cestou na červencový summit NATO v Ankaře.
