Bílý dům teď ani nepřemýšlí o další pomoci Ukrajině. Úvahy míří jinam

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Bílém domě ani v americkém Kongresu aktuálně neprobíhají žádné vážné diskuze o nové vojenské či finanční pomoci Ukrajině, napsal americký deník The New York Times (NYT) s odkazem na členy Kongresu, kteří podporují Ukrajinu, i evropské diplomaty. Aktuální americká pomoc putuje na Ukrajinu ještě z balíčků schválených za předchozí administrativy Joea Bidena a už je téměř vyčerpaná.

Podle zdrojů NYT v Kongresu neexistují v tuto chvíli žádné konkrétní plány na navazující podporu. Evropští diplomaté oslovení deníkem pak tvrdí, že nedostali ani ujištění o tom, že Spojené státy budou nadále poskytovat Ukrajině zpravodajské informace. Ty jsou klíčové pro její schopnost útočit na ruské jednotky a infrastrukturu.

Současný prezident Donald Trump už jejich sdílení s Ukrajinou jednou pozastavil, a to po roztržce v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským z konce února.

„Pokud Bílý dům v těchto dnech mluví o vztazích s Ukrajinou, je to obvykle ve smyslu toho, co může získat, ne o tom, co se chystá dát,“ poznamenal zkušený politický zpravodaj NYT David E. Sanger.

Od zmíněné schůzky prezidentů USA a Ukrajiny obě země dále vyjednávají o podobě dohody o sdílení ukrajinských nerostných surovin. Ve čtvrtek podepsaly memorandum o jejím uzavření, jakousi smlouvu o smlouvě budoucí. Detaily má příští týden přijet do Washingtonu dojednat ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Podle některých informací by dokonce mohl podepsat konečnou dohodu.

Co mohlo působit jako náznak rostoucí vstřícnosti současné administrativy ve Washingtonu vůči Kyjevu, později zkalila prohlášení ministra zahraničí Marca Rubia i samotného prezidenta Trumpa.

Oba v pátek naznačili, že Spojené státy by se mohly zcela stáhnout z mírového procesu s Ukrajinou.„Pokud nebude možné válku na Ukrajině ukončit, musíme to nechat být,“ prohlásil Rubio při odjezdu z konference spojenců v Paříži.

Rubio varoval, že dohoda o příměří, kterou Trump opakovaně sliboval vyjednat „do 24 hodin“, nemusí být dosažitelná. Zdůraznil, že „to není naše válka“ a že Spojené státy mají „jiné priority“.

Americká diplomacie podle informací agentury Bloomberg v týdnu předložila spojencům návrhy na uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, včetně náčrtu podmínek pro ukončení bojů a zmírnění sankcí vůči Moskvě v případě trvalého příměří.

Návrh by fakticky zmrazil válku v současných frontových liniích, přičemž ukrajinská území, která nyní Rusko okupuje, by zůstala pod kontrolou Moskvy. Kyjev by se rovněž musel vzdát svých snah o vstup do NATO.

Na Rubiovo vyjádření pak navázal přímo Trump, když řekl, že USA mohou konflikt opustit – podobně jako v minulosti rezignovaly na angažmá ve Vietnamu, Iráku nebo Afghánistánu. „Pokud některá ze stran všechno jen ztěžuje, prostě řekneme: ‚Jste blázni, jste hrozní lidé,‘ a půjdeme dál,“ uvedl prezident.

Ani jednou nezmínil ruského vůdce Vladimira Putina. A přitom Ukrajina už v březnu přijala americký návrh na okamžité příměří, ale právě Moskva si kladla další podmínky.

Americký deník připomíná, že od nástupu Trumpovy administrativy zazněla řada prohlášení, která vyhovují ruské strategii: Spojené státy opakovaně odmítly možnost vstupu Ukrajiny do NATO, hovořily o nutnosti vzdát se části jejího území a obvinily samotnou Ukrajinu z vyprovokování války.

Aktuálně dokonce podle informací agentury Bloomberg ve Washingtonu uvažují o uznání ruské anexe Krymu, tedy ukrajinského poloostrova, který Moskva připojila už v roce 2014 na základě zmanipulovaného referenda, jež proběhlo za přítomnosti ruských vojáků. Agentura ale zároveň poznamenává, že o ničem zatím není rozhodnuto.

Fiona Hillová, která v minulosti pracovala v ruské sekci Národně bezpečnostní rady Bílého domu, se domnívá, že Trumpova administrativa postupuje přesně tak, jak si Putin přeje.

„Trumpovým cílem je jednat přímo s Ruskem, odsunout Ukrajinu stranou a pokračovat v byznysu,“ poznamenala pro NYT. Podle ní se Trump nikdy netajil preferencí pro užší vztahy s Kremlem, a to již od své první kampaně v roce 2016.

Během svého prvního funkčního období Trump zadržel vojenskou pomoc Ukrajině s cílem přimět její vedení ke zveřejnění kompromitujících informací o Joeu Bidenovi, což vedlo k Trumpovu prvnímu impeachmentu.

Nyní jeho tým naznačuje, že podmínkou jakéhokoliv příměří je faktické uznání ruské okupace přibližně 20 % ukrajinského území. Ministr obrany Pete Hegseth v únoru uvedl, že Ukrajina nemá šanci vstoupit do NATO a že žádné mezinárodní mírové síly se americké účasti nedočkají.

Evropští diplomaté potvrdili, že Spojené státy v Paříži jednaly s Ruskem o příměří, které Ukrajina v březnu přijala. Podle nich ale Rusko klade nové podmínky, včetně požadavku na „denacifikaci“ ukrajinské vlády – což má v překladu znamenat požadavek na odstoupení prezidenta Zelenského.

Viceprezident J. D. Vance sice během návštěvy Itálie prohlásil, že Spojené státy „doufají v brzké ukončení války“, avšak tento optimismus podle NYT nesdílí žádný další člen Trumpova bezpečnostního týmu.

Dlouhodobým cílem Trumpovy diplomacie zůstává dohoda s Ruskem. Podle hlavního vyjednavače Stevea Witkoffa má smysl „normalizovat vztahy“ s Kremlem, přičemž Putin podle něj „rozhodně nechce obsadit celou Ukrajinu“.

„Proč by to dělali? Bylo by to jako okupovat Gazu,“ řekl Witkoff nedávno v jednom z rozhovorů. Jeho výrok zarazil evropské představitele, protože sám Putin opakovaně deklaroval, že Ukrajinu vnímá jako součást historického „ruského impéria“ a že usiluje o její připojení.

Zásadní otázkou po pátečních prohlášeních Trumpa a Rubia tak zůstává, zda Spojené státy neplánují ponechat obranu Ukrajiny plně na Evropě.

„I kdyby Trumpovo sbližování s Putinem vedlo k povrchnímu oteplení vztahů, Putinova hluboká nedůvěra k Západu znemožní jakékoliv skutečné usmíření,“ napsal tento týden Alexander Gabuev z Carnegie Russia Eurasia Center. „Putin ví, že v roce 2028 může ve Washingtonu přijít další obrat o 180 stupňů.“