Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Chaos, tisíce lidí snažící se dostat k jídlu, nakonec i varovné výstřely. Tak vypadala atmosféra v úterý odpoledne na jednom z míst pro rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy. Američany podporovaná Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) organizaci distribuce zjevně nezvládá (více zde).
„Situace byla extrémně obtížná. Najednou povolili příchod pouze 50 lidem,“ řekl britské stanici BBC jeden z přítomných. „Nakonec vypukl chaos – lidé přelézali brány, napadali ostatní a brali veškerou [pomoc]. Byla to ponižující zkušenost,“ líčil situaci na místě.
Jedna z žen doplnila, že lidé jsou unavení a jsou ochotni riskovat třeba i své životy, jen aby se dostali k jídlu a mohli nakrmit své děti. Pomoc do Pásma Gazy dorazila po téměř tříměsíční izraelské blokádě celé enklávy.
Chaos na místě nebyl nijak velkým překvapením. Pozici GHF už dříve kritizovala OSN a různé mezinárodní organizace, podle nichž izraelský plán, kterým se organizace řídí, nemůže plnit své poslání tak, aby dodržoval „humanitární principy“. Organizace sídlící v Ženevě přitom slíbila, že Gazanům dodá během prvních tří měsíců na 300 milionů porcí jídla.
„Výjevy, které se objevují v počátečním období zavádění tohoto plánu, jsou velmi znepokojivé. OSN před takovými důsledky důsledně varovala. Obyvatelé Gazy nepotřebují nový plán - potřebují ten, který fungoval během příměří, kdy pomoc proudila ve velkém,“ řekl Seznam Zprávám Martin Frick, ředitel berlínské kanceláře Světového potravinového programu (WFP).
Podcast 5:59 k situaci v Pásmu Gazy:
Nejistotu do celé akce vnesla i nedělní rezignace ředitele GHF Jakea Wooda.
„Před dvěma měsíci mě oslovili s žádostí o vedení GHF vzhledem k mým zkušenostem s humanitárními operacemi. Stejně jako další lidé po celém světě jsem byl zděšen kvůli hladové krizi v Gaze…ukázalo se ale, že není možné realizovat plán a zároveň striktně dodržovat humanitární principy lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti, kterých se nevzdám,“ napsal v prohlášení.
Organizace bez historie, plán s mezerami
Wood zároveň vyzval Izrael, aby „výrazně rozšířil plány nadace na poskytování pomoci všemi mechanismy“.
Zástupci OSN přitom tvrdí, že plán pomoci GHF má jen podnítit nucené přesídlení Palestinců i další násilí. Poukazují i na to, že pomoc byla svěřena nedávno vzniklé soukromé organizaci místo desítky let zaběhlých humanitárních organizací a OSN. GHF dosud nemá ani internetové stránky, na webu lze dohledat jen její zakládající listinu.
Plán, který má nadace realizovat, má zjevné nedostatky už na první pohled. Zástupci gazanských rodin si například mají vyzvednout krabice o hmotnosti až 20 kilogramů s několikadenní zásobou jídla a hygienických potřeb. Na osoby, které jsou příliš nemocné nebo oslabené hladem, nikdo nemyslel. I takoví lidé by měli přecházet zničenou krajinou Gazy s těžkým břemenem.
„Jak má matka čtyř dětí, která ztratila manžela, odnést 20 kilogramů do svého provizorního stanu, ležícího někdy i několik kilometrů daleko?“ citoval deník The Guardian Jonathana Crickxe z Dětského fondu OSN.
Nejzranitelnější lidé včetně starších osob, postižených, zraněných a sirotků budou čelit obrovským problémům při přístupu k pomoci, argumentoval Crickx.
Člověk v tísni: hrozí vojenské zneužití pomoci
„Nevhodně zabalená nebo těžce dostupná pomoc je spíše jen detail, hlavní problém je jinde. Tím, jak se Izrael snaží pomoc nadesignovat, tak to odporuje všem principům, jak se ve světě pomoc distribuuje, tedy nezávisle a nestranně. Hrozí zde militarizace humanitární pomoci a její využití k vojenským účelům,“ řekl Seznam Zprávám Marek Štys, vedoucí humanitární sekce organizace Člověk v tísni.
Naplánovaná distribuce má podle něj za účel i filtraci obyvatelstva a odhalení teroristů z Hamásu. „Když se podíváme, jakým způsobem fungovaly filtrační tábory v Čečensku, na okupovaných územích Ukrajiny nebo na Srí Lance, je taková militarizace humanitární pomoci naprosto neakceptovatelná,“ dodává.
Izrael dlouhodobě tvrdí, že Hamás humanitární pomoc rozkrádá a obohacuje se na ní.
GHF si na distribuci pomoci najala soukromé dodavatele, jeden z nich vede bývalý důstojník CIA, informoval list The New York Times. Pomoc mají distribuovat ve čtyřech různých lokalitách na jihu Pásma Gazy. Všechna tato místa jsou pod izraelskou vojenskou kontrolou.
Jak zjistil americký deník, celý plán pomoci pod taktovkou GHF navrhli izraelští představitelé a pracovali na něm spolu s důstojníkem CIA Philippem F. Reillym už od začátku války v Gaze v roce 2023.
Bývalý ředitel Wood, který dříve sloužil v americké námořní pěchotě, na začátku svého angažmá řekl, že se nebude účastnit plánu, který by vedl k vystěhovávání lidí z Gazy.
Plán byl podle NYT navržen tak, aby zabránil tomu, aby se potraviny dostaly do rukou ozbrojenců Hamásu nebo na černý trh. Měl ale také obejít Organizaci spojených národů, které izraelští představitelé nedůvěřují a obviňují ji z protiizraelské zaujatosti. Jako dodavatelé měly být najaty soukromé společnosti zabývající se „bezpečností, pomocí a službami“ - do této definice mohou spadat i klasické žoldnéřské skupiny.
Hned první den avizované pomoci GHF se objevily problémy. „Humanitární nadace pro Gazu nechala Palestince bez jídla. Lidé, kteří ji vytvořili, jsou sobečtí,“ napsal na síti X José Andres, zakladatel organizace World Central Kitchen. Ta působila v Gaze po celou dobu války a následkem izraelských náletů přišla o několik svých zaměstnanců.
Bývalý izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman ve středu prohlásil, že nadace je skrytě financována z prostředků ministerstva obrany a požádal nejvyšší státní zástupkyni, aby v této věci zahájila vyšetřování.