Článek
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala v pondělí vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není, dle Ministerstva zahraničních věcí nebylo k připojení osloveno. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě. Dokument zmiňuje také utrpení civilistů v Pásmu Gazy, které se podle signatářů ještě zhoršilo. Izrael prohlášení odmítl.
Současný způsob distribuce humanitární pomoci je podle ministrů zahraničí signatářských zemí a eurokomisařky „nebezpečný, podněcuje k nestabilitě a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti“. Od konce května, kdy zajišťuje distribuci potravin a další pomoci v Pásmu Gazy Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele, bylo v blízkosti těchto středisek zabito nejméně 875 Palestinců. Případy střelby u středisek GHF v Pásmu Gazy místní úřady hlásí v posledních týdnech téměř denně, izraelská armáda obvykle tvrdí, že důvodem střelby bývá pohyb podezřelých osob.
„Izrael odmítá společné prohlášení skupiny zemí, protože je odtržené od reality a vysílá chybný signál Hamásu,“ uvedla izraelská diplomacie. Podle ní je jediným zodpovědným za pokračování války palestinské hnutí Hamás, protože zatím nepřistoupilo na návrh příměří a úmyslně vyvíjí činnost, která ubližuje civilistům čekajícím na pomoc.
Izrael kritizoval signatáře, že jejich stanovisko nevyvíjí tlak na Hamás, se kterým vede nepřímá jednání o příměří na 60 dnů a propuštění části rukojmí. Izrael tvrdí, že Hamás návrh na klid zbraní odmítá, čímž prodlužuje boje v Pásmu Gazy. Palestinské hnutí v jednání žádá změnit některá z jeho hlediska nepřijatelná ustanovení. „V těchto citlivých okamžicích stávajících jednání je lepší se vyhnout tomuto druhu prohlášení,“ uvedla izraelská diplomacie.
Výzva k ukončení války a kritika způsobu, jakým Izrael dodává pomoc, přichází z několika zemí, které jsou spojenci Izraele i jeho nejdůležitějšího podporovatele Spojených států. Výzvu podepsali ministři zahraničí Austrálie, Rakouska, Belgie, Kanady, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Islandu, Irska, Itálie, Japonska, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Nizozemska, Nového Zélandu, Norska, Polska, Portugalska, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Británie.
„Jsme připraveni podniknout další kroky na podporu okamžitého příměří a politické cesty k bezpečnosti a míru pro Izraelce, Palestince a celý region,“ stojí ve společném prohlášení.
Výzva k ukončení války přichází po více než 21 měsících války, která si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala životy už více než 59 tisíc Palestinců. Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 teroristickým útokem Hamásu na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Většinu z nich propustili při dvou příměřích výměnou za stovky palestinských vězňů.
Česko dle Ministerstva zahraničních věcí nebylo k připojení osloveno
Česká diplomacie nebyla oslovena s nabídkou, aby se připojila ke společnému prohlášení o okamžitém zastavení války v Pásmu Gazy. S nutností řešit kritickou humanitární situaci souhlasí. ČTK to v pondělí sdělil mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.
„Česká diplomacie nebyla s nabídkou připojení k danému vyjádření oslovena. Určitě můžeme souhlasit s tím, že je potřeba řešit kritickou humanitární situaci v Gaze,“ uvedl Drake.
Česko se podle něj aktivně podílí na zajištění humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu. „Jen od ledna 2025 byla schválena potravinová pomoc ve výši deseti milionů korun pro civilní obyvatele Gazy prostřednictvím Světového potravinového programu (WFP),“ podotkl.
V dotačním řízení na humanitární pomoc letos byly schváleny dva projekty v Gaze za deset milionů korun a dále projekt na podporu zdravotní péče ve spolupráci s Maltézskou pomocí ve výši dvou milionů korun.
„Zároveň platí, že humanitární pomoc nesmí sloužit podpoře teroristického hnutí Hamás. Skutečné řešení pro Gazu přinese propuštění rukojmích, živých i mrtvých, a příměří v Gaze, o kterém jedná mezinárodní společenství v čele s USA, Egyptem a Katarem,“ dodal mluvčí.
Generální tajemník OSN Guterres je situací zděšen
Generální tajemník OSN António Guterres je zděšen zrychlujícím se kolapsem humanitární situace v Pásmu Gazy, kde se podle něj hroutí poslední záchranné sítě udržující lidi při životě. Uvedl to v pondělí podle agentury Reuters jeho mluvčí Stéphane Dujarric. Zdůraznil, že Izrael má povinnost umožnit a usnadnit humanitární pomoc poskytovanou OSN a dalšími humanitárními organizacemi.
„Odsuzuje rostoucí počet zpráv o dětech a dospělých trpících podvýživou,“ uvedl také mluvčí. Zároveň důrazně odsoudil pokračující násilí, včetně zabíjení lidí, kteří se snaží zajistit jídlo pro své rodiny. Narážel tak na téměř každodenní zprávy úřadů v Gaze o střelbě izraelských vojáků do Palestinců poblíž středisek na distribuci humanitární pomoci.
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření generálního tajemníka OSN.
