Hlavní obsah

„Budeme muset krýt náš jižní bok,“ řekl Lukašenko před cvičením s Ruskem

Foto: Profimedia.cz

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko.

Reklama

Potenciální konflikt v regionu by podle Alexandra Lukašenka mohl vypuknout, pokud by bylo napadeno Bělorusko nebo spojenecké Rusko, řekl. Bělorusko se podle něj každopádně musí zaměřit na posilování své armády.

Článek

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko ve svém pátečním projevu k národu vyzdvihl důležitost společných armádních cvičení, která Bělorusko v únoru uspořádá s Ruskem na jihu země. Bělorusko tyto manévry podle Lukašenka potřebuje, aby v případě potřeby mohlo chránit své jižní pohraniční oblasti sousedící s Ukrajinou. Lukašenkovy výroky přicházejí v situaci, kdy kvůli zvyšujícímu se napětí v ukrajinsko-ruských vztazích Západ bedlivě sleduje pohyby ruské armády, která v poslední době soustředila své síly u ukrajinských hranic i v Bělorusku.

„Budeme muset krýt náš jižní bok,“ předestřel Lukašenko jeden z důvodů, proč jsou společná armádní cvičení s Ruskem pro Minsk klíčová. Výhodnost spolupráce v oblasti bezpečnosti s Ruskem se podle Lukašenka ukázala na nedávných nepokojích v Kazachstánu, kam byly na podporu kazachstánských úřadů vyslány síly Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s ruskými vojáky. Cvičení s názvem Spojenecké odhodlání se bude konat také v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou - členskými státy NATO.

Lukašenko zdůraznil, že Bělorusko si nepřeje „válku“. Potenciální konflikt by však podle něj mohl vypuknout, pokud by bylo napadeno Bělorusko nebo spojenecké Rusko. Bělorusko se podle Lukašenka v každém případě musí zaměřit na posilování své armády, například v oblasti výroby střel, zajištění bezpilotních letounů i výcviku.

„Základních zbraní musíme mít vždy dostatek. Jeden a půl milionu nebo dva miliony našich lidí je musí umět používat,“ zdůraznil Lukašenko.

Tvrdou rétoriku běloruský autoritářský lídr použil na adresu západních sousedů země, Litvy a Polska. Litevcům pohrozil, že pokud „zahájí společně s dalšími baltskými státy válku, bude to znamenat konec pro jejich státnost i rozvoj“. V Polsku podle něj nyní dochází k militarizaci státu a Varšava se dopouští eskalace u hranic s Běloruskem. Vztahy Běloruska s Litvou a Polskem byly v posledních měsících napjaté kvůli migrační krizi na hranicích, z jejíhož rozpoutání Evropská unie viní právě Lukašenka.

Ve svém projevu se Lukašenko věnoval i západním sankcím, kterým čelí Bělorusko po předloňských prezidentských volbách kvůli porušování lidských práv. Cílem Minsku je podle něj udělat vše pro to, aby „obyčejní lidé“ nepocítili negativní dopady vnějšího tlaku. V případě vyostření situace se Bělorusko může přeorientovat na asijský a africký trh, prohlásil Lukašenko a pohrozil, že Bělorusové, kteří sami k přijetí sankcí vyzývají, ponesou následky. Běloruský lídr si také pogratuloval, že Bělorusko zvládlo pandemii covidu-19 „bez hysterie“ a „mimořádných kroků“.

Reklama

Doporučované