České speciální jednotky opustí saharské Mali spolu s Francouzi

Jednání o misi v Mali mělo být na programu středeční schůzky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s českým premiérem Petrem Fialou, k té ale nakonec nedošlo. Fiala musel zůstat kvůli pandemickému zákonu v Praze. Jisté nicméně je, že francouzská mise Barkhane v severoafrickém Mali končí. Pod Barkhane spadá i mise Takuba, v níž působí několik desítek českých vojáků, členů speciálních jednotek. Ti budou muset pouštní zemi opustit spolu s Francouzi. Neoficiálně se spekuluje o termínu do konce března.

„Estonci už oznámili na stránkách ministerstva obrany, že bylo přijato rozhodnutí o stahování koalice z Mali. Je to otevřené tajemství. Původní dohoda ale byla, že to všechny země oznámí společně,“ potvrdil Seznam Zprávám Jan Daniel, analytik z Ústavu mezinárodních vztahů, který se oblasti Sahelu dlouhodobě věnuje.

„V případě, že bude ukončeno působení Francouzi vedeného úkolového uskupení Takuba, reakce partnerských zemí bude výsledkem kolektivního rozhodnutí,“ potvrdilo na dotaz Seznam Zpráv ministerstvo obrany. „V případě českých vojáků by se to netýkalo výcvikové mise Evropské unie EUTM a mise MINUSMA pod hlavičkou OSN, kde české zapojení není navázáno na francouzské partnery. Jakékoliv případné utlumení činnosti v misi Takuba by bylo reakcí na dlouhodobý vývoj, kdy malijská přechodná vláda zásadním způsobem omezuje a znemožňuje výkon operačních aktivit mezinárodních jednotek v zemi.“

Ve čtvrtek ráno pak francouzský prezident oznámil, že pokračování vojenského angažmá v Mali už „není možné z důvodů obstrukcí úřadů malijské přechodné vlády“.

Právě situace v Mali je tím důvodem, o němž mluvil francouzský prezident Macron už v loňském roce. V zemi proběhly v posledních dvou letech dva převraty, po tom loňském se malijská vojenská junta dostala do sporů s francouzskou vládou. Jádrem sporu je délka přechodného období, v němž měla malijská junta vládnout – zatímco Francouzi ho chtěli mít co nejkratší, vládnoucí malijští generálové si představují až pětileté období.

Mali dokonce vypovědělo francouzského velvyslance a do země pozvalo ruské žoldnéře z takzvané Vágnerovy armády, kteří by měli vládě pomoci v boji s tamními džihádisty – v Mali je aktivní tamní odnož Islámského státu i několik dalších islamistických skupin.

Francouzi už v září malijskou vládu varovali, že pokud do země přijedou Vágnerovci, tak mise Barkhane v Mali skončí (psali jsme o tom zde). V lednu pak francouzská televize France24 informovala o prvním zapojení ruských žoldnéřů do bojové akce.

Roli mohou hrát podle diplomatických zdrojů i francouzské prezidentské volby – Sahel je tradiční oblastí francouzských zájmů a francouzská veřejnost očekává od prezidenta jasný postoj. Důležitost, kterou osudu mise Barkhane přikládá, byla znát i na stránkách velkých francouzských médií.

Francie nicméně zdůrazňuje, že ukončení misí Barkhane a Takuba (dohromady v nich působí na 2500 francouzských vojáků) je kolektivní. I proto prezident Macron pozval na středeční večeři v Elysejském paláci početné partnery – kromě států podílejících se na misi Takuba nebudou chybět ani prezidenti okolních afrických států Nigeru, Mauritánie a Čadu. Pozváni podle rádia RFI naopak nebyli generálové vzešlí z nedávných vojenských převratů v Mali a Burkině Faso.

Večeře se zúčastnil i Macky Sal, prezident Senegalu, který nyní předsedá Africké unii, šéf Evropské rady Charles Michel, předsedkyně evropské exekutivy Ursula von der Leyenová a šéf evropské diplomacie Josep Borrell.

Paříž sice zavelela k ústupu, trvá nicméně na tom, že by evropské angažmá v citlivé oblasti Sahelu mělo po reorganizaci pokračovat. „Všechny ostatní země regionu požádají hlubší partnerství,“ citovala francouzská média zdroj z Elysejského paláce.

Důvodů je hned několik: Mali leží v oblasti citlivé z hlediska migrace, která ohrožuje jižní křídlo Evropské unie. Evropané také nechtějí dopustit, aby se saharská země stala rejdištěm džihádistů a semeništěm terorismu. Konkrétně čeští vojáci si díky svému angažmá v zemi vydobyli respekt u evropských partnerů a zvláště Francouzi nyní kontaktují české partnery více než dříve.

Kromě výše zmíněných Francouzy vedených misí působí v zemi i mise EUTM, kterou už v minulosti vedli i Češi - jejím cílem je výcvik malijských bezpečnostních složek. Jaký bude její další osud, není v tuto chvíli jasné.

Mise, v níž působí více než osm desítek Čechů, v zemi zatím zůstává, do budoucna je ale možné její přesunutí do některé z okolních zemí. Nejvíce se v této souvislosti hovoří o Nigeru, s nímž si Evropané spolupráci například v oblasti migrace pochvalují.

„Cizí armáda v cizí zemi nemůže zdolat nepřítele, který je propleten s domácí populací,“ citovalo rádio RFI nejmenovaného francouzského člena mise Barkhane.

Obrazem: Francouzské jednotky v Sahelu