Hlavní obsah

Čína schválila „neválečné vojenské operace“ za hranicemi

Foto: Profimedia.cz

Vojenské cvičení tchajwanské armády v lednu 2022 (ilustrační snímek).

Reklama

15. 6. 19:30

Čínský prezident Si Ťin-pching podepsal nařízení, podle něhož čínská armáda může za hranicemi Číny provádět „jiné než válečné vojenské operace“. Tchaj-wan se obává, že Čína zákon zneužije.

Článek

V pondělí mluvčí ministerstva zahraničních věcí Wang Wen-pin prohlásil, že Čína má „svrchovanost nad Tchajwanským průlivem“, který odděluje pevninskou Čínu a ostrov Tchaj-wan. Wen-pin obvinil ostatní země, které úžinu označují za mezinárodní vody, že „hledají záminku k manipulaci s otázkami týkajícími se Tchaj-wanu a ohrožení svrchovanosti a bezpečnosti Číny“.

Prohlášení vyvolalo nevoli. Mluvčí tchajwanského ministerstva zahraničí označila postoj Číny za „mylný“ a zdůraznila, že Tchaj-wan nemůže akceptovat překrucování mezinárodního práva ze strany Číny. Wen-pinova slova podle ní odkrývají záměr Číny anektovat Tchaj-wan.

Čínský prezident Si Ťin-pching zároveň podepsal právní příkaz, který umožňuje provádět vojenské operace za hranicemi Číny. Nařízení vstupuje v platnost ve středu 15. června, informovala čínská státní média. Podle webu Global Times nařízení rovněž Číně umožní provádět „vojenské mise v oblastech, kde je nutné pomoci při katastrofách, humanitární pomoci a udržování míru“.

Inspirace v Rusku?

„Právní změny čínské armádě umožňují zajistit důležité dopravní trasy pro strategické suroviny, jako je ropa, nebo ochránit čínské zahraniční investice, projekty a personál“, uvádí se ve zprávě podle webu The Guardian.

Příkaz „systematicky upravuje především základní principy, organizaci a velení, druhy operací, operační podporu a politickou práci a jejich provádění vojsky“, uvedla v pondělí ve stručné zprávě státní tisková agentura Sin-chua.

Někteří analytici dále uvedli, že krok zřejmě napodobuje označení ruské invaze na Ukrajinu Vladimirem Putinem za „zvláštní vojenskou operaci“. Ruská invaze vyvolala na Tchaj-wanu, který Peking prohlašuje za čínskou provincii, obavy. Čína totiž nevylučuje, že provincii připojí silou.

Člen tchajwanské vládnoucí Demokratické pokrokové strany Čchen Ou-po podle The Guardianu vyjádřil obavy, že Čína nové zákony zneužije k „nevybíravému jednání a invazi do jiných zemí“.

Posílení vojenské spolupráce Austrálie a Japonska

Kvůli čínským vojenským aktivitám se na častější vojenské spolupráci dohodla i Austrálie s Japonskem. Země budou po prohlášení, které proběhlo po setkání ministrů obrany, provádět sofistikovanější společná vojenská cvičení.

„Dohoda otevírá Japonsku a Austrálii spoustu příležitostí a možností, které jsme dosud neměli,“ řekl australský ministr obrany Richard Marles novinářům v Tokiu.

Australský ministr obrany Richard Marles uvedl, že Čína se snaží „utvářet svět kolem sebe způsobem, jakým to dosud nedělala“. „Náš národní zájem spočívá v prosazování úmluvy OSN o mořském právu, svobodě plavby, svobodě přeletu v mezinárodních vodách, v místech, jako je Jihočínské moře,“ řekl.

Podobně se vyjádřil i mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Ten agentuře Reuters řekl, že Tchajwanský průliv je mezinárodní námořní cestou, kde platí svobody zaručené mezinárodním právem. Dodal, že USA „budou i nadále létat, plout a operovat všude tam, kde to mezinárodní právo umožňuje, a to zahrnuje i průjezd Tchajwanským průlivem“.

Vyostřený vztah Číny s USA

Kvůli situaci na Tchaj-wanu se vztahy mezi USA a Čínou vyostřily. Kontroverzi vyvolal zejména výrok prezidenta Joea Bidena o případné vojenské obraně Tchaj-wanu. „Ano, jsme ochotni se vojensky zapojit do obrany Tchaj-wanu. Je to závazek, který jsme přijali,“ řekl prezident Joe Biden na konci května v Tokiu při společné tiskové konferenci s japonským premiérem.

Poté, co Biden pronesl, že by USA Tchaj-wan bránily, opakovaně od něj nebo od představitelů Pentagonu zaznívalo, že tím nebyla myšlena změna politiky jedné Číny. Podobně se vyjadřuje i americký ministr obrany Lloyd Austin. Ten později prohlášení korigoval s tím, že USA oficiálně Tchaj-wan jako samostatný stát uznat nehodlají, ale zároveň nechtějí dopustit vojenské napadení ostrova Čínou.

Vedoucí pracovník think tanku Carnegie Endowment for International Peace Tchung Čao uvedl, že nedávné aktivity Číny vyvolaly obavy, že se chystá si zajistit kontrolu nad Tchaj-wanem, ale že je „příliš brzy na činění ukvapených závěrů“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované