Článek
Čína v letech 2008 až 2021 poskytla rozvojovým zemím záchranné úvěry ve výši 240 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 5,2 bilionu korun). Téměř 80 procent půjček poskytl Peking až po roce 2016.
Celkem pak Čína půjčila dvěma desítkám zemí. Jde o státy, které jsou součástí Nové hedvábné stezky, masivního čínského investičního projektu (o české účasti například zde). Řada z nich ale není schopná splácet závazky, které kvůli projektům vznikly, poznamenala agentura Reuters.
Nejvíce si od Číny půjčila Argentina, dále pak Pákistán nebo Egypt, vyplývá z dat shromážděných týmem mezinárodních výzkumníků ze Světové banky, Harvard Kennedy School, AidData a Kielského institutu pro světovou ekonomiku.
Zpráva uvádí, že většina zemí, které čerpají z čínských úvěrů, se nachází v hluboké finanční krizi a jejich problémy se ještě zhoršily v důsledku pandemie nemoci covid-19.
Objem půjček, které Čína poskytla zemím v dluhové tísni, loni dokonce vzrostl na 60 procent jejího zahraničního úvěrového portfolia, napsala stanice CNN. Země se na Peking obracejí podle analýzy častěji než třeba na Mezinárodní měnový fond, který pro tyto potřeby vznikl a jehož půjčky by byly pro státy levnější.
Čína si půjčováním peněz podmaňuje svět
Zdá se, že jakmile se země zatíží čínskými půjčkami, stává se z ní nešťastný gambler. Loutka Pekingu, které hrozí, že přijde o končetinu. A že si čínských peněz Srí Lanka nepůjčila zrovna málo.
Většina operací a transakcí týkajících se čínských záchranných úvěrů zůstává navíc utajená. To vede k tomu, že světový finanční systém se stává „méně institucionalizovaným, méně transparentním a více roztříštěným“, uvedla studie.
Peking taktéž velkou část půjček poskytuje zemím s průměrnými příjmy, které jsou považovány za přínosnější pro čínský bankovní sektor, zatímco země s nízkými příjmy dostávají jen málo, nebo žádné peníze a místo toho je jim nabízena restrukturalizace dluhu - o té Peking jedná třeba se Zambií, Ghanou nebo Srí Lankou.
Kvůli zdržování restrukturalizace se Čína stala podle Reuters terčem kritiky. V reakci na to Peking vyzval Světovou banku a Mezinárodní měnový fond, aby rovněž nabídly odpuštění dluhů.
„Peking se v konečném důsledku snaží zachránit své vlastní banky. Proto se pustil do riskantního podnikání v oblasti mezinárodních záchranných úvěrů,“ podotkla spoluautorka studie Carmen Reinhartová v příspěvku AidData.
