Článek
Čchin Kchang byl do funkce čínského ministra zahraničí povýšen před dvěma měsíci a už plní titulky světových médií. Před ním funkci deset let zastával Wang I a teď není pochyb, že jeho post převzal se vším všudy. Také Čchin patří k nejtvrdším hlasům čínského ministerstva zahraničí.
Čchin na letošních „dvou zasedáních“ uspořádal svou první výroční tiskovou konferenci, během které zaznělo několik silných výroků směřovaných k Západu. Čchin Kchang během konference odpovídal na 14 otázek.
Čchinovy výroky v bodech:
- Čína prý nedodala zbraně Rusku.
- Za řadu globálních problémů mohou Spojené státy.
- Krizi na Ukrajině eskaluje čísi „neviditelná ruka“.
- Region nepotřebuje asijsko-pacifickou verzi NATO.
- Vztahy Číny a Ruska jsou „dobrým příkladem pro mezinárodní společenství“.
- Čína a Rusko by mohly prohloubit měnovou spolupráci.
- Čína a Japonsko „jsou blízcí sousedé“ a navzájem se potřebují.
- Na obranu čínských diplomatů Čchin uvedl, že slova o „vlčích bojovnících“ jsou past, kterou Číně nastražil Západ. (Na vysvětlenou: Výraz „vlčí diplomacie“ odkazuje na silně asertivní až agresivní komunikační styl, jehož součástí bylo i přímé vyhrožování a napadání těch, kteří v očích čínského režimu ohrožovali jeho zájmy – například podporou Tchaj-wanu nebo kritikou čínské politiky v Sin-ťiangu a Hongkongu.)
Pro západní svět jsou nejaktuálnější a nejzajímavější body týkající se války na Ukrajině a vztahů s Evropskou unií a Spojenými státy.
Co se týče čínských vztahů s Evropou, ty dle Čchina nezávisí na žádné třetí straně, čímž narážel na vliv zhoršujících se vztahů mezi Pekingem a Washingtonem. Prohlášení směřujících přímo k USA ale měl na srdci daleko více.
Nejdřív zopakoval návrh na mírové řešení války na Ukrajině, se kterým Peking přišel v minulých dnech a který západní země přijaly poměrně skepticky.
„Zdá se, že existuje neviditelná ruka, která tlačí na vyostření a eskalaci krize,“ řekl ministr a dodal, že se ukrajinská krize nachází v „kritickém bodě“ a je zapotřebí klidu, rozumu a dialogu. „Proces mírových rozhovorů by měl být okamžitě zahájen a měly by být respektovány zájmy všech stran,“ dodal zástupce země, která doposud invazi Ruska na Ukrajinu jednoznačně neodsoudila.
Čína dle USA už válku sponzoruje
Rusko podle americké vlády dostává vojenské vybavení z Číny. Washington už s tím podle agentury Bloomberg konfrontoval představitele v Pekingu. Zatím si prý ale není jistý, jestli dodávky posvětila přímo centrální vláda.
Peking invazi nejenže neodsoudil – jeho jménem Čchin nyní uvedl, že Čína a Rusko „dávají dobrý příklad mezinárodním vztahům“.
„Čínsko-ruské vztahy jsou neangažované, nekonfrontační, nejsou zaměřeny proti třetím stranám a nepředstavují hrozbu pro třetí strany,“ řekl s tím, že jsou „vztahy mezi oběma zeměmi hnací silou větší demokracie v mezinárodních vztazích“.
Čínský prezident Si Ťin-pching od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru několikrát jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ale zatím nemluvil. „Tento fakt je v rozporu s tvrzením, že Čína zastává neutrální postoj,“ řekla ukrajinská chargé d'affaires v Pekingu Žanna Leščynská na výročí invaze.
Američtí představitelé nedávno rovněž varovali, že Peking zvažuje poskytnutí vojenské pomoci Moskvě, včetně zbraní a munice. Čína označuje tato tvrzení za očerňující kampaň.
Čchin obvinil USA, že diplomatickou krizi vyvolaly ságou se špionážním balonem. Podle něj Washington „porušil mezinárodní právo a zvyklosti a zneužil sílu“, přestože Bílý dům souhlasil, že šlo o nehodu.
V ostrém útoku proti strategii Bidenovy administrativy zaměřené na spojenectví s Čínou Čchin uvedl, že vnímání Číny ze strany USA je vážně zkreslené.
Balonová sága
Čínský balon, který USA sestřelily nad Jižní Karolínou, se do amerického vnitrozemí možná dostal omylem. Peking mezitím přišel s verzí, že Washington zcela záměrně využívá podobné balony ke špehování Sin-ťiangu a Tibetu. Světové vlády řeší, jak se k narušení územního prostoru balony stavět.
„Pokud USA nezabrzdí, ale budou pokračovat na špatné cestě, určitě dojde ke konfliktu a konfrontaci. Kdo ponese katastrofální následky?“ nadhodil. „Americké vnímání Číny je pokřivené. Spojené státy považují Čínu za hlavního rivala a nejvážnější geopolitickou výzvu,“ řekl Čchin, podle nějž se „americko-čínské vztahy zcela odchýlily od rozumného směřování“. „USA se snaží Čínu omezovat a potlačovat, místo aby s ní zdravě soutěžily,“ uvedl Čchin.
V přímém apelu na Američany připomněl své zkušenosti z doby, kdy působil jako čínský velvyslanec v USA, a konstatoval, že „stále více lidí v USA se obává o bilaterální vztahy“. Vyzval Washington, aby dbal na obavy lidí na obou stranách a opustil mentalitu studené války, „vyhnul se novému mccarthismu“ a spolupracoval s Čínou na prosazování zájmů obou zemí a světa.
Tématem byl i Tchaj-wan, samosprávný ostrov, který Čínská lidová republika považuje za svou vzbouřeneckou provincii. „Obě strany Tchajwanské úžiny patří do jedné rodiny, která se jmenuje Čína,“ řekl a dodal, že lidé na obou stranách jsou „bratři a sestry“.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
Z čínského pohledu to jsou právě Spojené státy, které se pokouší o „zničení Tchaj-wanu“. Narážel tak na komentáře Garlanda Nixona, moderátora amerického rozhlasového pořadu, který minulý měsíc s odvoláním na údajně zasvěceného pracovníka Bílého domu uvedl, že americký prezident Joe Biden má plán na zničení Tchaj-wanu.
„Proč mohou Spojené státy mluvit o svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, ale nerespektují svrchovanost a územní celistvost Číny v souvislosti s Tchaj-wanem?“ Zeptal se také, proč USA brání jiným zemím dodávat zbraně Rusku, zatímco samy vyzbrojují Tchaj-wan. Právě otázku Tchaj-wanu označil za klíčovou pro budoucí vývoj čínsko-amerických vztahů.
