Článek
Čínské firmy prodávají Rusku například neprůstřelné vesty nebo vojenské helmy. Píše o tom zpravodajský server CNN s odkazem na své zdroje v americké a evropské zpravodajské komunitě. Podniky tak podle nich podporovaly válečnou agresi na Ukrajině, i když Rusku neprodávají přímo zbraně.
Podle jednoho z amerických úředníků jsou převody vybavení znepokojující, zatím ale není jasné, zda čínská centrální vláda o prodejích ví. Přestože v čínské ekonomice dominují státní podniky, ne všechny podléhají každodennímu dohledu Pekingu, podotýká stanice.
Jiný americký představitel ale CNN sdělil, že část administrativy prezidenta Joea Bidena je přesvědčena, že čínská vláda o přesunech vybavení věděla a měla by podniknout kroky, aby dodávky zastavila.
O dopadu a celkovém významu čínské podpory Bidenova administrativa stále přemýšlí, američtí představitelé ale CNN odmítli poskytnout podrobnosti o komunikaci mezi Washingtonem a Pekingem.
Podle agentury Bloomberg už Američané Číňany konfrontovali s důkazy, které svědčí o jejich pomoci Rusku. CNN píše, že v nadcházejících týdnech se do Číny chystá americký ministr zahraničí Antony Blinken a podle zdrojů stanice lze očekávat, že přesuny vybavení se dostanou na pořad jednání.
Čínská energetická závislost na Rusku
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 810 miliard Kč). Na zasedání vlády to podle médií dnes řekl ruský vicepremiér Alexandr Novak.
Pokud by americká vláda usoudila, že čínská ústřední vláda poskytuje pomoc Rusům záměrně, nebo ji minimálně vědomě povoluje, bude se muset Amerika rozhodnout, jak ostře na to reagovat. Už od začátku války totiž přední spolupracovníci prezidenta Bidena Peking varují před možnými důsledky čínské podpory Rusku.
Taková přímá materiální pomoc – ačkoli zdaleka nedosahuje toho, co by si Rusko přálo – by také znamenala prohloubení partnerství mezi Pekingem a Moskvou, které už před začátkem konfliktu na Ukrajině deklarovaly „přátelství bez omezení“ (partnerství mezi velmocemi jsme analyzovali například v tomto textu).
Čína, která je na rozdíl od Ruska ekonomicky hluboce propojená se Západem, se ale podle zdrojů obeznámených s informacemi amerických zpravodajských služeb chtěla vyhnout hněvu globální komunity, a tak přestala Rusku nabízet zásadní pomoc.
Podle Spojených států Čína na začátku války dokonce plánovala Rusku prodat i smrtící zbraně, jež by se daly použít na Ukrajině, od té doby ale tyto plány výrazně omezila. Ukazuje se tak, že i v tomto čínsko-ruském přátelství existují limity. „Hlavně co se týká neochoty prezidenta Si Ťin-pchinga poskytnout Putinovi takovou vojenskou pomoc, o kterou v průběhu války na Ukrajině žádal,“ vysvětlil ředitel CIA Bill Burns.
Přesto ale Čína odmítla veřejně kritizovat ruskou invazi a obě země opakovaně zdůrazňují své partnerství: v prosinci po virtuálním setkání obou prezidentů Vladimir Putin uvedl, že země posílí spolupráci mezi ozbrojenými silami.
