Hlavní obsah

Hladová Čína a opatrný Západ. Příjmy Moskvy z ropy a plynu vyletěly vzhůru

Foto: SPF, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 810 miliard Kč). Na zasedání vlády to podle médií dnes řekl ruský vicepremiér Alexandr Novak.

Článek

Těžba ropy v Rusku se loni zvýšila o dvě procenta na 535 milionů tun, zatímco export se zvýšil o sedm procent. Podle ruského vicepremiéra Alexandra Novaka loni země dodala 15,5 miliardy krychlových metrů zemního plynu potrubím Síla Sibiře do Číny. Předloni tyto dodávky činily zhruba 10,5 miliardy krychlových metrů.

Ruský prezident Vladimir Putin už koncem prosince uvedl, že Rusko se stalo pro Čínu druhým největším dodavatelem plynu prostřednictvím plynovodů a čtvrtým největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG).

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v loňském roce zvýšily o 28 procent, respektive o 2,5 bilionu rublů (zhruba 810 miliard Kč).

Rusko se zvyšováním dodávek plynu do Číny snaží kompenzovat pokles exportu do Evropy, který nastal po ruské invazi na Ukrajinu. Agentura Reuters už dříve s odvoláním na údaje ruské plynárenské společnosti Gazprom a vlastní výpočty uvedla, že ruský vývoz plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů se vloni propadl na postsovětské minimum.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (zhruba 8400 Kč) za megawatthodinu (MWh). Od té doby již ale výrazně klesla a nyní se pohybuje v blízkosti 60 eur (zhruba 1440 Kč) za MWh.

Začátkem prosince skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Austrálie a Evropská unie zavedly cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy. Stalo se tak současně s krokem EU a Británie, které zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři. Výjimku má ropovod Družba, který zásobuje ropou vnitrozemské státy EU včetně České republiky.

Rychle do zásob

Před blížícím se začátkem platnosti embarga na dovoz ropných produktů z Ruska pak evropští obchodníci výrazně zvýšili nákupy ruské nafty. Očekává se, že embargo, které vstoupí v platnost 5. února, povede k omezení dodávek, překreslí globální přepravní trasy a zesílí cenové výkyvy. Evropa doufá, že předpokládané výpadky v dodávkách ruské nafty bude kompenzovat dodávkami nafty z Číny. Část této nafty ale bude vyrobena z ruské ropy. S odvoláním na vyjádření analytiků o tom dnes informovala agentura Reuters.

Podle analytika Marka Williamse z poradenské společnosti Wood Mackenzie by vývoz nafty z Číny mohl v letošním prvním pololetí činit 400 000 až 600 000 barelů denně. „Bez čínského vývozu je nepravděpodobné, že by Evropa dokázala nahradit ztrátu půl milionu barelů ruské nafty denně v důsledku embarga,“ uvedli analytici společnosti Energy Aspects.

Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) minulý týden odhadlo, že Moskva kvůli embargu na ruskou ropu v prosinci přicházela zhruba o 160 milionů eur (téměř čtyři miliardy Kč) denně. Rusko však podle CREA na vývozu fosilních paliv stále vydělává odhadem 640 milionů eur (přes 15 miliard Kč) denně.

Reklama

Doporučované