Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obří haly s nekonečnými řadami dveří. Za každými z nich se skrývá nepotřebný nábytek, krabice plné starého oblečení, lyže, kola, surfovací prkna nebo dětské věci, které možná ještě přijdou vhod. Skladové kóje si dnes může pronajmout prakticky kdokoli – od lidí, kteří se zrovna stěhují, přes nadšence do hobby až po rodiny, co prostě doma už nemají kam dát další věci.
Důvod je jednoduchý - v bytech není dost místa. Zvlášť ve větších městech, jako je Praha, jsou kvůli vysokým cenám nemovitostí i nájmů nové byty často „kompaktní“. Najít tedy místo pro vše, co člověk potřebuje k životu, často není snadné. Kdo nechce bydlet mezi krabicemi, musí si prostě pomoct jinak. Ne vše navíc musí být neustále po ruce a některé věci se jednoduše hodí uskladnit někde jinde.
Jak takové sklady vypadají? Zpravidla jde o jednoduchou betonovou stavbu o několika patrech. V každém jsou desítky ale spíše stovky standardizovaných zamykatelných kójí několika velikostí. Vše je jednoduché, úsporné, ale funkční. Klíčová je bezpečnost, takže zámky, kódy i ostraha a například i zajištění stálé teploty, aby se uskladněné věci nepoškodily. Provozovatel také musí zajistit, aby se zákazník dostal co nejblíže autem, ideálně vjezdem až do jednotlivých pater skladů. A to kdykoliv ho napadne.
Existují ale i sklady v podobě naskládaných kontejnerů na hlídaném pozemku, které si zájemce pronajímá.
„V posledních letech sledujeme více poptávek. Vysvětlujeme si to hlavně větším povědomím klientů o službě self storage. Určitě faktorů je více, pro příklad mohu uvést stálý zájem lidí o bydlení ve větších městech nebo vyšší počet cizinců hlavně z Ukrajiny. Procentuálně je nárůst poptávek o 15 procent oproti minulému roku,“ popisuje Jan Žambůrek, jednatel společnosti Skladuju.cz.
Zákazníky, kteří si ve skladech ukládají věci, lze podle něj rozdělit do dvou skupin - na privátní a firemní klientelu. „V posledních dvou letech se zvyšuje zájem fyzických osob, hlavně v Praze a Brně, kde jsou vyšší platy. V menších městech je zastoupení firem vyšší nebo je to padesát na padesát,“ vysvětluje.
Podle Blanky Štěpánkové ze společnosti Perfect storage se o skladování v kójích zvýšil zájem po pandemii koronaviru. Nejčastěji jejich služby vyhledávají lidé během stěhování nebo rekonstrukcí a pak ti, kteří nemají prostorný byt.
„Zájem o smart úložné systémy, sklady a komunitní prostory dlouhodobě roste již po několik let. Lidé hledají způsoby, jak udržet pohodlný život na malém prostoru – skládací nábytek, sdílené pračky, kolárny, skladové boxy apod. Trend je rovněž výrazně viditelnější i u obchodů s nábytkem, které nabízí čím dál více produktů jdoucích právě tímto směrem,“ potvrzuje Jakub Žižka z realitní kanceláře RE/MAX Alfa.
Podobnou situaci popisuje také Dominika Dudová ze Super Storage, podle které lidé kójemi často nahrazují absenci sklepa. Využívají je ale také malé a středně velké firmy pro skladování zboží nebo nábytku.
Co lidé nejčastěji skladují
Ve skladech podle podnikatelů z oboru končí různé věci - záleží, co se zrovna komu nehodí nebo co potřebuje mít po kupě na jednom místě. Může se jednat o různé sezónní vybavení, jako jsou jízdní kola, lyže nebo pneumatiky. Lidé ale skladují také starý nábytek, oblečení nebo různé sbírky.
Cena za pronájem kóje se liší - v závislosti na velikosti a délce uskladnění. Začínat může na několika stovkách za měsíc, vyšplhat se může ale i do řádu tisíců. Například společnost Perfect storage nabízí kóje o velikostech od 0,5 až do 20 m2. Nejlevnější stojí něco přes 600 korun, ale mezi společnostmi jsou velké rozdíly.
Podle Štěpánkové si zákazníci věci odkládají klidně na pouhých několik měsíců, pronajímat si sklad mohou ale i roky. „Jednou si zde uskladnila firma na měsíc ledovou plochu, jednalo se o nějakou stavebnici z umělé hmoty,“ popisuje, jakou nejzajímavější věc si v jejich kóji někdo uskladnil.
„Do kójí nevidíme, takže neumíme říct, co přesně klienti skladují, samozřejmě máme pravidla, co lze a nelze. Ale občas se něco dozvíme od klientů, například jeden klient skladoval obrovskou kolekci starých rozbitých rádií anebo vycpaného žraloka,“ popisuje Dudová, co za rarity se v jejich skladech objevilo.
Ukládat v kójích podle ní není možné například jídlo, hořlaviny, výbušniny, věci z trestné činnosti a ilegální zboží, živá ani mrtvá zvířata či hotovost nebo šperky.
Podle Žambůrka má jeho firma největší poptávku od dubna do června, kdy podle něj lidé plánují stěhování a rekonstrukce. Důvody pro ukládání věcí se podle něj ale různí.
„U osobních skladů to bývá rekonstrukce, stěhování, skladování sezónních věcí, cestování, studium, archivace nebo třeba i odloučení partnerů. U firem a živnostníků je zájem o celoroční skladování jako o klasický sklad materiálu pro provoz podnikání, například instalatéři, elektrikáři, webové obchody a podobně, nebo jako o dočasný sklad při realizaci zakázek v okolí, čehož využívají například stavební firmy,“ popisuje.
Situace na poli pronajímání úložných prostor se podle něj poslední dobou mění. „Klienti více dbají na bezpečnost, dostupnost, osobní přístup v případě problémů a samozřejmě na cenu. Obecně už je více zajímá, kam věci ukládají,“ popisuje.
Zároveň i toto odvětví se začalo digitalizovat. Je možné udělat si online rezervaci, prohlédnout si sklad pomocí virtuální 3D prohlídky a mít ke skladu mobilní aplikaci. Zároveň je možné ovládat telefonem chytré zámky.
Menší byty, méně místa
Větší poptávka po externích úložných prostorách může souviset mimo jiné s trendem menších bytů, který potvrzují i odborníci z realitního trhu. Byty v novostavbách se zmenšují a zájem o ně je veliký.
„Na trhu jasně vidíme trend směrem k menším bytům – byty v nových projektech se často pohybují kolem 30 m² nebo i méně. V Praze už se mnohdy objevují i mikrobyty o velikosti 9–18 m², o které je mezi investory a mladými lidmi rovněž velký zájem,“ říká Žižka.
Právě v hlavním městě je podle něj tlak na mikrobyty nejsilnější v celé republice. Nejenže zde vznikají nejmenší jednotky na trhu, ale zároveň i nejvíce developerských projektů, které na tento formát cíleně sázejí. V menších městech se naopak častěji staví větší dispozice jako 2+kk nebo 3+kk – a byty do 20 m² tam zůstávají spíš výjimkou.
Popularita menších bytů je podle něj spíš výsledkem trhu než tím, že by si lidé cíleně vybírali takto malé byty. Lidé se s menšími prostory podle něj smiřují, protože jiných možností není tolik.
„Je to spíše kompromis, který ale lidé postupně přijímají. To, co se zdálo ještě před pár lety nemyslitelné, tak se postupně stává pro určitou skupinu obyvatel standardem. Menší byty nejsou většinou pro lidi tím vysněným místem, kde by chtěli žít. Pokud ale například preferují bydlení blízko centra, tak pro mnohé jednoduše není jiná varianta,“ dodává.
Podle Žambůrka není ale souvislost mezi popularitou kójí a menších bytů tak jasná. Lidí, kteří v těchto bytech žijí, mezi jejich klienty tolik není.
„Naši službu využilo tisíce klientů a z nových bytů jich je nepatrné procento. Z našeho pohledu prostě lidé zjistili, že je lepší mít sklad jinde než doma. Při ceně metru čtverečního za byt to dává i smysl,“ myslí si.
