Článek
Bydlení bez denního světla, výhled do světlíku nebo kuchyně s oknem přímo nad popelnicemi. Taková nemovitost by ještě zhruba před deseti lety neměla na realitním trhu šanci, dnes se byty pod úrovní terénu stávají stále běžnější součástí nabídky.
Podle dat portálu Sreality.cz se takových bytů v první polovině letošního roku v celém Česku nabízely stovky. „Největší procento bytů pod úrovní terénu nebo v přízemí se nacházelo v hlavním městě a šlo o 43 % ze všech inzerovaných bytů v této kategorii,“ říká Štěpán Matějka, datový analytik Sreality.cz.
„Obecně platí, že zájem o tento typ nemovitostí roste ve chvíli, kdy je trh zahřátý, a nejvíce, když je přehřátý. Před rokem tahali za výrazně delší kus provazu zájemci, zhruba od přelomu roku se to začíná obracet. Z toho vyplývá, že v posledních měsících zájem o méně kvalitní byty roste,“ potvrzuje František Brož, mluvčí portálu Bezrealitky.cz.
O třetinu delší čas
Navzdory rostoucí poptávce absence denního světla a horší poloha v rámci budovy prodlužují dobu, po kterou zůstávají tyto byty v nabídce. „Zatímco mediánová doba inzerce běžného bytu se pohybuje okolo čtyřiceti dní, u těch pod úrovní terénu je to v průměru 64 dní,“ říká Štěpán Matějka, datový analytik portálu Sreality.cz.
Jde ale zároveň o jeden z mála parametrů, kterým se trh s byty pod úrovní terénu liší od běžného trhu. Naopak cena za metr čtvereční je oproti ostatním nemovitostem takřka stejná.
„Už to není tak, že by šlo automaticky o výrazně levnější nabídku,“ dodává Matějka. V Praze se například průměrná nabídková cena za metr čtvereční u těchto jednotek pohybuje kolem 132 000 korun. Byty v nadzemních patrech jsou nabízeny v průměru jen zhruba o deset tisíc korun dráž.
Jen malý rozdíl v nabídkové ceně potvrzuje také František Brož z Bezrealitky. „V době rostoucích cenových hladin se majitelé podobných nemovitostí snaží dorovnávat cenu na úroveň bytů, které podobný hendikep nemají,“ říká mluvčí realitního portálu.
Sklep jako investice
Byty v suterénech, polosuterénech nebo jiných atypických prostorách nejsou na trhu pouze alternativou pro levnější vlastní bydlení. Podle odborníků jde často o cílené investice – ale nikoli vždy s cílem vytvořit rezidenční jednotku.
„U prostor, jako jsou bývalé sklepy, kryty nebo jiné nebytové jednotky, které nesplňují standardní podmínky pro trvalé bydlení, často nakupují soukromí investoři. A jejich plány bývají různorodé – rozhodně nejde výhradně o přestavbu na bydlení,“ říká František Brož, mluvčí portálu Bezrealitky.
„Setkáváme se s případy, kdy se tyto prostory mění na ateliéry, klubové místnosti, sklady nebo například hobby dílny,“ dodává.
Jinou skupinu tvoří investoři, kteří cílí na jednotky s nevyhovující dispozicí, často pozměněnou během minulých dekád. „Řada takových bytů prošla v 90. letech necitlivou přestavbou – například rozdělením většího bytu na dvě menší jednotky nebo přidáním vnitřního schodiště, což vedlo ke ztrátě přirozeného členění prostoru,“ vysvětluje Brož.
„V těchto případech se kupující nebojí větší rekonstrukce – takzvané generálky, která může výrazně zvýšit hodnotu nemovitosti.“ Právě v takových případech bývají tyto byty atraktivní i pro komerční investory, kteří je buď dlouhodobě pronajímají, nebo je po úpravách znovu uvádějí na trh.
A to se podle Františka Brože promítá i do jejich cen. „U těchto jednotek často nebývá sleva tak výrazná jako v případě bytů, které jsou zcela technicky nevhodné nebo ve špatné lokalitě. Potenciál růstu hodnoty je totiž zřejmý.“
Celkově tak platí, že u netypických prostor záleží na lokalitě, účelu a také míře stavebních úprav, které bude potřeba provést.
