Žebříček měst, kde se dá pořídit nejlevnější bydlení. Tady Češi nechtějí žít

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V realitní inzerci vypadají takové položky na první pohled lákavě. Cenově dostupné bydlení, výhodná investice a klidná lokalita. V praxi ale často jde o adresy, o které většina kupujících projeví jen minimální zájem.

Podle dat realitního portálu Sreality.cz byla v prvním pololetí letošního roku průměrná nabídková cena starších bytů v Česku 83 300 korun za metr čtvereční. Přesto existují regiony, kde se byty nabízejí i třikrát levněji.

„Mezi města, v nichž byl tento typ bytů nabízen nejlevněji, patří Horní Slavkov, Habartov, Bílina či Kraslice,“ vyjmenovává Štěpán Matějka, datový analytik Sreality.cz.

Všechny tyto adresy se nacházejí v Ústeckém a Karlovarském kraji, tedy v regionech dlouhodobě zatížených vyšší nezaměstnaností, průmyslovou zátěží i slabší občanskou vybaveností.

V době, kdy poptávka dlouhodobě převyšuje nabídku a situace během prodeje tak nahrává spíše prodávajícím, tak nízká cena podle odborníků obvykle naznačuje, že jde o problémovou nabídku.

„Pokud při hledání narazíte na lokality, které místní označují za problematické nebo upadající, vyřadíte je z hledáčku. V takovém případě pak klesá celkové množství poptávky a to samozřejmě sráží ceny dolů,“ upozorňuje František Brož, mluvčí portálu Bezrealitky.cz.

Důvody, proč se některým částem měst kupující vyhýbají, jsou různorodé. „V některé z povodňových zón je v Česku každá čtvrtá nemovitost,“ upozorňuje na jedno z rizik Jan Záhora, šéf společnosti Nemo Report, zaměřující se na prověřování rizik při koupi nemovitosti.

Podle něj je důležité brát v potaz i další faktory, od špatného ovzduší a průmyslové zátěže až po hlučnost nebo dopravní bariéry. „Nelze podcenit ani oblasti s vyšší hodnotou radonu. Patříme k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě. Jde především o Vysočinu a oblast na hranici Jihočeského a Středočeského kraje kolem Příbrami,“ uvádí Jan Záhora.

„Každý z těchto faktorů snižuje hodnotu nemovitosti o jednotky procent, ale pokud se jich sejde více, cena jde dolů výrazně,“ dodává šéf Nemo Report.

Na konkrétních rozdílech to ilustruje i František Brož, mluvčí Bezrealitky.cz. Podle něj může cena v méně atraktivních lokalitách klesat oproti průměru o desítky procent nebo i více.

„Pokud bychom brali lokality s vysokým zatížením, ale nemovitosti, které mají samy o sobě kvalitu, pak nemusí být rozdíl oproti průměru zas tak závratný a můžeme se bavit o slevě 20–50 procent za lokalitu. Pokud bychom problematické lokality poměřovali s nadprůměrně zajímavými, tak tam už bude rozdíl markantnější a bude se jednat o násobky,“ vysvětluje.

Není proto výjimkou, že se nemovitost v problematických lokalitách prodá i o polovinu levněji, než jaká byla původně požadovaná cena. „Pověst lokality a z ní vyplývající reálný počet vážných zájemců se totiž nedá do ocenění promítnout úplně spolehlivě,“ dodává František Brož.

Vedle objektivních rizik hraje velkou roli i renomé místa. „Z mého pohledu nejzásadněji zájem formuje celková pověst lokality a z toho vyplývající změny obyvatel. Pokud se nedaří udržet mladé rodiny a lokalita stárne, případně se potýká s obchodováním s chudobou, pověst jde dolů a s ní i ceny,“ říká Brož.

I v Praze existují čtvrti, kde se starší byty prodávají za podprůměrné částky. Zatímco průměrná cena v metropoli podle dat Sreality.cz dosahovala v prvním pololetí letošního roku 140 900 Kč za metr čtvereční, v Újezdě nad Lesy se byty nabízely takřka o třetinu levněji. Podobná situace byla také například v Řepích nebo na Černém Mostě.

„V některých městech či čtvrtích Prahy byl inzerován malý počet starších bytů. Přesto průměrné nabídkové prodejní ceny relativně dobře odrážejí, ve kterých typech měst či čtvrtích Prahy byly tyto byty v první polovině letošního roku nabízeny nejlevněji,“ komentuje data Štěpán Matějka, datový analytik Sreality.cz.

Podobně jako v regionech Česka také v pražských okrajových čtvrtích hrají svou roli jak dopravní spojení, tak pověst sídlišť nebo kvalita okolní infrastruktury.