Článek
Do Pásma Gazy mají podle mírového plánu Donalda Trumpa přijít vojáci mezinárodních sil, jež mají dohlížet na příměří a rekonstrukci území.
O tom, kdy se tak stane a kdo se mise zúčastní, jedná v pondělí summit zástupců několika muslimských zemí v Istanbulu. Vesměs se jedná o státy, které přicházejí v úvahu: Turecko, Egypt, Jordánsko, Saúdskou Arábii, Katar, Spojené arabské emiráty, Pákistán a Indonésii.
Mezi Izraelem a Spojenými státy je nesoulad v představách o roli Turecka. Šéf Bílého domu by turecké vojáky v Gaze rád viděl, protože zemi na Bosporu považuje za důležitý stabilizační faktor. Izraelci jsou ovšem opačného názoru, turecké vojáky odmítají.
Desetiletí trvající dobré vztahy mezi Tel Avivem a Ankarou, které provázela i spolupráce ve zbrojení či sdílení informací zpravodajských služeb, jsou dávno minulostí.
Turecko? Nepřijatelné!
Současný prezident a předtím premiér Recep Tayyip Erdogan naopak tureckou zahraniční politiku překormidloval k rivalitě vůči Izraeli. Invazi do Gazy, která byla reakcí na krveprolití ze 7. října 2023, označil za genocidu a řekl, že Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci.
„Jasně jsme řekli, že v mezinárodních silách v Gaze budou jen ti, kteří jsou pro nás přijatelní z hlediska naší bezpečnosti,“ uvedl minulý týden izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ministr zahraničí Gideon Saar pak o víkendu potvrdil, že Turecko přijatelné není.
Donald Trump ale tvrdí, že Erdogan hrál důležitou roli při jednání o klidu zbraní a měl v tomto směru velký vliv na Hamás.
Tureckého prezidenta Trump oceňoval během svého prvního prezidentského období v letech 2017 až 2021. Až do té míry, že to jeho spolupracovníci nazývali obdivem k Erdoganovi.
Jeho bývalý poradce pro otázky národní bezpečnosti Herbert Raymond McMaster ve své knize Ve válce sami se sebou (At War With Ourselves) popisuje, že Trump a Erdogan si často telefonovali a že mu americký prezident chtěl dát své soukromé číslo, aby mu mohl zavolat kdykoliv.
Za vyslání tureckých vojáků do Gazy se postavil i americký viceprezident J. D. Vance během své nedávné návštěvy Jeruzaléma. „Nebudeme našim izraelským přátelům cokoliv vnucovat, pokud jde o zahraniční vojska, ale myslíme si, že Turci mohou hrát konstruktivní roli. A upřímně řečeno: Velmi konstruktivní roli již sehráli a my jsme za to velmi vděční,“ prohlásil.
Netanjahu nicméně naznačil, že bude mít právo veta. „Jsme nezávislá země, americká administrativa nám nediktuje bezpečnostní politiku. Izrael a Spojené státy jsou partneři,“ řekl.
Agentura Reuters ale připomněla, že Trump kritizoval izraelský nálet na exilové vedení Hamásu v Kataru a donutil Netanjahua, aby se katarskému emírovi telefonicky omluvil.
Ochotu vyslat své vojáky do Gazy zatím dala najevo Indonésie. Prezident Prabowo Subianto uvedl počet 20 tisíc vojáků. Naopak jordánský král Abdalláh II. prohlásil, že vzhledem k propojenosti jeho země s Palestinci by bylo lepší, kdyby Jordánsko jen cvičilo palestinské policisty.
Podle amerického deníku The Washington Post se v diplomatických kruzích hovoří o Ázerbájdžánu. Muslimská země má s Izraelem výborné vztahy a Izraelci jí výzbrojí pomohli k vítězství ve válce s Arménií o Náhorní Karabach.
