Objevili jsme „špionážní“ želvy a ryby, tvrdí Čína

Čínské ministerstvo státní bezpečnosti na platformě WeChat varovalo, že se ve vodách kolem Číny odehrává „neviditelná tajná válka“.

Zahraniční agentury podle něj shromažďují citlivá data prostřednictvím nejrůznějších prostředků – včetně nasazování zvířat vybavených senzory.

Tyto „špionážní“ želvy a ryby měly v reálném čase „shromažďovat citlivá data o mořském prostředí, jako je teplota vody, slanost a oceánské proudy, a přenášet je přes satelit do zahraničí“. Úřad neposkytl konkrétní informace o tom, kde byla zvířata nalezena nebo kdo je vybavil.

Právě teplota a slanost vody jsou ve vojenské oblasti citlivými údaji, které mají vliv na rychlost a dráhu zvukových vln ve vodě.

Pomocí zvuku je pak možné vyhledat ponorky – přesná znalost místních podmínek jim pomáhá ukrýt se a bezpečně navigovat, protivníkům ale také umožňuje optimalizovat sonar a určit, odkud zvuk přichází.

Americké námořnictvo samo označuje tato dynamická oceánografická data za jakési „podvodní počasí“ nezbytné pro ponorkové operace.

Údaje tak mají dvojí využití – zatímco klimatologovi by posloužily ke zpřesnění modelu oceánu, námořnictvo by je mohlo využít například k vyhledávání ponorek.

Mořské želvy jsou při sběru dat, jako je poloha, hloubka ponoru, teplota a někdy i salinita, ideálním pomocníkem.

Výzkumníci připevňují satelitní vysílače a senzory na jejich krunýře, které jsou pro tyto účely vhodné díky své ploše. Želvy se navíc mohou pohybovat v místech, kam se lodě nebo klasické měřicí přístroje dostávají obtížně.

Projekt STORM už dříve ukázal, že želví senzory mohou měřit teplotu až do hloubek kolem 250 metrů a doplňovat tak jinak získávaná data. Podstatné však je, že běžný želví vysílač nekomunikuje se satelitem nepřetržitě zpod hladiny. Data ukládá a odešle je zpravidla ve chvíli, kdy se zvíře vynoří. Například NASA popisuje zařízení, které rozpozná, že je želva na hladině, a teprve poté vyšle uložené informace satelitu.

Obvinění, že jsou mořští živočichové využíváni ke špionážním účelům, nejsou nic nového.

V prosinci 2016 čínské námořnictvo vyzvedlo v Jihočínském moři americké autonomní podvodní vozidlo, které Pentagon popsal jako neozbrojený oceánografický systém měřící slanost, teplotu a rychlost zvuku – tedy přesně ten typ dat, o nichž nyní Čína tvrdí, že mohou ohrožovat její bezpečnost.

V roce 2023 britská zpravodajská služba uvedla, že Rusko posiluje bezpečnost své základny Černomořské flotily v Sevastopolu, přístavu na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym, nasazením vycvičených delfínů. Tito mořští savci měli chránit přístav před nepřátelskými potápěči, kteří by mohli poškodit zdejší plavidla.

Před dvěma lety pak Čína identifikovala „speciální technická zařízení“ ukrytá na mořském dně, která by mohla navigovat průjezd zahraničních ponorek a podle vyjádření čínských úřadů „špehovat námořní informace“.

„Některá z nich fungují jako ‚tajní agenti‘, kteří se nechávají unášet vlnami a v reálném čase sledují situaci v našich teritoriálních vodách. Jiná zase slouží jako podvodní ‚majáky‘, které ukazují směr cizím ponorkám, jež vpluly do našich vod,“ uvedlo tehdy čínské ministerstvo, aniž by poskytlo konkrétnější údaje.

Podle dostupných informací nabízí čínská vláda rybářům finanční odměny v rozmezí od 50 tisíc do půl milionu jüanů (zhruba 153 tisíc až více než 1,5 milionu korun) za odhalení špionážních zařízení ve svých vodách. Mezi lety 2020 až 2022 měli rybáři v provincii Ťiang-su odevzdat deset zahraničních podvodních zařízení, která podle úřadů umožňovala průzkum a získávání citlivých informací. Veřejně dostupné informace však opět neumožňovaly nezávislé posouzení jejich skutečné funkce.

Na dvojí využití zahraniční oceánografie Čína upozorňuje právě v době, kdy sama masivně rozvíjí vědecko-vojenský sběr oceánografických dat. Rozsáhlá investigace agentury Reuters z letošního března zmapovala činnost desítek čínských výzkumných plavidel a stovek senzorů v Pacifiku, Indickém oceánu a Arktidě.

Část výzkumu má zjevné vědecké nebo ekonomické účely, ale oslovení odborníci a američtí námořní představitelé upozorňovali, že výsledná data jsou zároveň využitelná pro navigaci čínských ponorek, optimalizaci sonarů a podmořské sledování.

Úmluva OSN o mořském právu stanovuje, že výzkum v teritoriálním moři vyžaduje výslovný souhlas pobřežního státu a mořský vědecký výzkum v jeho výlučné ekonomické zóně nebo na kontinentálním šelfu podléhá souhlasu tohoto státu.

Problémem však je, že se státy neshodují, co ještě představuje „mořský vědecký výzkum“ a co už je vojenské, hydrografické nebo zpravodajské měření.