Další úleva po Asadově pádu. Konec sankcí je pro zbídačenou Sýrii novou šancí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nebe nad Damaškem a dalšími syrskými městy minulý týden rozzářily ohňostroje. Pět měsíců po pádu diktátora Bašára Asada se Syřané dočkali dalšího vítězství - americký prezident Donald Trump oznámil zrušení všech protisyrských sankcí.

Zbídačená syrská ekonomika konečně dostane šanci se rozvíjet a válkou zničenou zemi čeká nákladná rekonstrukce.

„Ministerstvo financí spolupracuje s kolegy z ministerstva zahraničí a Rady národní bezpečnosti na provedení prezidentova nařízení ohledně sankcí vůči Sýrii,“ píše se v tiskovém prohlášení amerického úřadu. Trumpovo oznámení, k němuž bezpochyby přispělo jednání v Saúdské Arábii, tak bude mít dopady prakticky okamžitě.

K USA se přidali i Britové a ve čtvrtek ukončili sankce proti syrským ministerstvům vnitra a obrany, proti zpravodajským službám a také médiím, která byla dříve spjata s Asadovým režimem.

O zrušení zbylých sankcí - část z nich, týkající se zejména energetiky a bankovního sektoru, už neplatí - požádala syrská vláda i Evropskou unii.

O drtivých dopadech války a sankcí na životy obyčejných Syřanů jasně hovoří statistiky - ekonomika se v letech 2010 až 2023 podle údajů Světové banky propadla o 84 procent a 90 procent lidí žije v chudobě.

Benjamin Feve, expert na syrskou ekonomiku ze společnosti Karam Shaar Advisory, serveru Middle East Eye řekl, že sankce ovlivnily všechny oblasti života Syřanů. Tamní ekonomiku ale podle něj nezničily samotné. „Dopad sankcí spočíval především v tom, že bránily ekonomice v zotavení se z války a zkázy,“ myslí si.

Americké sankce sahají až do roku 1979, kdy Sýrii ještě vládl Háfiz Asad, otec v prosinci svrženého Bašára. Washington tehdy Sýrii označil za stát sponzorující terorismus, zakázal jí poskytovat pomoc a uvalil na ni zbrojní embargo. Další sankce pokračovaly v době administrativy Ronalda Reagana, v roce 2004 pak administrativa George W. Bushe obvinila Damašek z držení zbraní hromadného ničení, podpory militantních skupin v regionu (včetně Hizballáhu a Hamásu) a destabilizace Iráku a Libanonu.

„Většina opravdu tvrdých sankcí začala po vypuknutí syrské revoluce proti Asadovu režimu po roce 2011,“ přibližuje pro Seznam Zprávy poradce syrského ministerstva průmyslu Alaadin Ibo, jenž propojuje české firmy s vládními úřady v Sýrii a radí, jak s investicemi.

„Kvůli brutálnímu zacházení režimu s rebely byl uvalen úplný zákaz všech obchodních transakcí v ropném, plynárenském, technologickém, leteckém a bankovním sektoru. Tento zákaz se zpřísnil a rozšířil poté, co Kongres USA přijal takzvaný Caesarův zákon, který se zabývá syrským režimem a jednáním s ním,“ pokračuje.

„Sankce s největším dopadem na syrskou ekonomiku se týkají bankovního sektoru, který občany připravil o téměř všechny formy mezinárodního obchodu, jak dovozu, tak vývozu,“ vysvětluje Ibo.

Důvodem výše zmíněného kolapsu mezinárodního obchodu byl nedostatek hotovostních záruk na nákupy i prodeje, protože v zemi nefungoval bankovní systém SWIFT a na syrském trhu nesměly působit ani společnosti pro elektronické platby, jako jsou Visa, Master Card nebo PayPal.

V Sýrii tak v důsledku války a sankcí nefungovaly ani tak základní služby, jako jsou dodávky elektřiny, vytápění nebo veřejná doprava. Ještě letos v lednu, kdy Sýrii navštívili reportéři Seznam Zpráv, jim obyvatelé Damašku říkali, že mají elektřinu jen několik hodin denně. Před mnoha obchody a restauracemi pak byly vidět naftové generátory. Nyní se už ale situace zlepšila.

Poradce vlády Ibo je přesvědčený, že zrušení zbývajících sankcí je i v zájmu Evropské unie. „Úplným zrušením bude usnadněn pohyb a tranzit zboží, komodit, surovin, obchodních a finančních transakcí mezi všemi stranami. Evropský průmysl bude také moci výrazně těžit z bohatých přírodních zdrojů Sýrie, jako jsou ropa, plyn, fosfáty, křemík a různé ropné produkty, a také ze strategické geografické polohy Sýrie jako spojnice mezi východem a západem,“ zdůrazňuje.

Připomíná také dříve zrušený katarský plynový projekt, proti němuž se z politických důvodů postavil Asadův režim. Jeho myšlenkou je přivádět plyn z Kataru přes Saúdskou Arábii, Jordánsko a Sýrii přes Středozemní moře do Evropy. Totéž prý platí o možném ropovodu ze Saúdské Arábie.

Už nyní se v Sýrii rozbíhá rekonstrukce, v níž by měly hrát důležitou roli země jako Saúdská Arábie, Katar či Turecko. „Mnoho tureckých společností se začalo angažovat, investovat a rekonstruovat, zejména v severní Sýrii kvůli její geografické blízkosti,“ podotýká Alaadin Ibo.

Šance se ale otevírá i českým firmám, jak říká Khalid Barto z Českosyrské asociace pro průmysl. „Zrušení sankcí pomáhá vůbec uzavírat kontrakty, protože Sýrie neměla přístup do systému SWIFT a tím bylo skoro nemožné dostat finance za produkty a služby na účty českých firem,“ vysvětluje.

Některé české společnosti také spolupracují s Američany, a pokud by pracovaly v Sýrii, hrozily jim až dosud druhotné sankce ze strany Washingtonu. „Některá zařízení mají americké součástky. Zrušení sankcí tak ulehčí i spolupráci s americkými firmami při dodávkách některých jednotek do rafinérií,“ doplňuje Barto. Zároveň ale upozorňuje, že zrušení sankcí logicky přináší i větší konkurenci, proto je potřeba s byznysem spěchat.

Nyní Českosyrská asociace pro průmysl připravuje cestu delegace syrského ministerstva energetiky do Prahy. O návštěvě českých podnikatelů v Sýrii jsme psali zde.